Ižurnál: Západní Čechy si neví rady s invazí nebezpečného bolševníku velkolepého
14.9.2012 | PLZEŇ | Ižurnál | Tomáš Pavlíček, Tereza Jelínková |
Už roky bojuje řada míst na západě Čech s problémem, který se jmenuje bolševník velkolepý. Místa a plochy výskytu této rostliny se jen v Plzeňském kraji za posledních dvacet let rozšířily o desítky procent. Botanici považují bolševník velkolepý za invazivní druh, který na daném území ničí původní ekosystémy. Pro člověka představuje nebezpečí v podobě vyrážek, puchýřů a podráždění kůže.
Až pětimetrová rostlina roste převážně na neobdělávaných plochách a její likvidace stojí desítky milionů korun. Z Kavkazu ho do Lázní Kynžvart přivezl zřejmě kníže Metternich, a rostlina tak u nás nemá přirozené regulátory. Postřiky a mechanické odstraňování zatím nejsou moc účinné.
„Likviduje se opravdu těžko, pomáhá jen soustředěná, intenzivní práce, mechanické a chemické odstraňování,“ říká botanik Václav Větvička.
Bolševník byl na konci 19. století byl přivezen do ženevské botanické zahrady – jako rychle rostoucí a esteticky vzhledná rostlina začal pak být využíván majiteli rozmanitých jihoněmeckých zahrad a parků.
„První záznam o výskytu bolševníku u nás, v Lázních Kynžvart, je z roku 1862, kdy už byl Metternich po smrti, spíš ho sem přivezli někteří jeho zahradníci právě z Německa,“ myslí si Větvička.
Bolševník je jednou z rostlin, které u nás nemají přirozeného nepřítele, stejně jako třeba netýkavka malokvětá, která také potlačuje původní vegetaci. Zajímavé ale je, že ze západu Čech se bolševník do jiných částí České republiky masivně nerozšířil.
„Může to být tím, že je tam jeho epicentrum, za druhé byla tato část Čech po konci druhé světové války výrazně pozměněna odsunem původního obyvatelstva, které vyžínalo každý čtvereční metr plochy kvůli krmení pro zvířata – nové dosídlení už takový vztah k přírodě nemělo a mnoho ploch zůstalo ležet ladem,“ vysvětluje Václav Větvička.
reklama
„Likviduje se opravdu těžko, pomáhá jen soustředěná, intenzivní práce, mechanické a chemické odstraňování,“ říká botanik Václav Větvička.
Bolševník byl na konci 19. století byl přivezen do ženevské botanické zahrady – jako rychle rostoucí a esteticky vzhledná rostlina začal pak být využíván majiteli rozmanitých jihoněmeckých zahrad a parků.
„První záznam o výskytu bolševníku u nás, v Lázních Kynžvart, je z roku 1862, kdy už byl Metternich po smrti, spíš ho sem přivezli někteří jeho zahradníci právě z Německa,“ myslí si Větvička.
Bolševník je jednou z rostlin, které u nás nemají přirozeného nepřítele, stejně jako třeba netýkavka malokvětá, která také potlačuje původní vegetaci. Zajímavé ale je, že ze západu Čech se bolševník do jiných částí České republiky masivně nerozšířil.
„Může to být tím, že je tam jeho epicentrum, za druhé byla tato část Čech po konci druhé světové války výrazně pozměněna odsunem původního obyvatelstva, které vyžínalo každý čtvereční metr plochy kvůli krmení pro zvířata – nové dosídlení už takový vztah k přírodě nemělo a mnoho ploch zůstalo ležet ladem,“ vysvětluje Václav Větvička.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
