MF Dnes: Jaderný sklad vláda odložila
19.3.2008 | JIŽNÍ ČECHY | MF Dnes
Jihočeské obce jsou v nejistotě. Stále nevědí, zda budou mít za humny radioaktivní odpad, či nikoli
Budoucnost s velkou neznámou mají před sebou tisíce obyvatel v lokalitách, kde stát zvažuje stavbu hlubinného skladu vyhořelého jaderného paliva z jaderných elektráren. Už několik let nevědí, co je vůbec čeká.
Včera se vláda už podruhé zabývala projektem, jak sklad i přes odpor místních lidí prosadit. Za jednáním zůstal jen další otazník.
„Předložili jsme ministrům materiál, který hodnotil možnost zapojení obcí do procesu o umístění úložiště. Tento bod programu zůstal ale dál otevřený,“ uvedl za předkladatele návrhu mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský. Pro obce v šesti vytipovaných lokalitách, z toho jsou dvě na Táborsku a Jindřichohradecku, to ale není dobrá zpráva. Dál žijí v nejistotě, protože ke včerejšímu bodu se má vláda vrátit až za několik měsíců.
Lidé většinou stavbu odmítají „Potřebujeme vědět, zda se na našem katastru se stavbou počítá. Jsme mezi vytipovanými lokalitami, což brzdí náš rozvoj,“ zlobí se starosta Okrouhlé Radouně na Jindřichohradecku Jiří Hrubý.
Lidé z dotčených míst jsou vesměs proti stavbě, v Okrouhlé Radouni ale není odpor tak velký. Jsou totiž zvyklí na těžbu uranu, která tady skončila začátkem devadesátých let minulého století. Navíc některé zastupitele odvezla Správa radioaktivních úložišť na exkurze do Švédska, kde už tento sklad vzniká.
„Chceme, aby hlavně mladší zastupitelé věděli, jak budou rozhodovat o budoucnosti dětí,“ řekl Hrubý, který už také ve Švédsku byl.
„Myslím, že dnešní technologie je už bezpečná. Sklad by mi nevadil, pokud nebude deset metrů od mého plotu,“ míní František Malý z Kostelní Radouně.
Naopak proti je důchodkyně Vlasta Novotná z Horní Radouně. Tvrdí, že si cení hezké přírody a má strach, že ji taková stavba zničí.
Lidé z nedalekého Lodhéřova jsou pak i proti tomu, že by se někdo mohl jenom myšlenkou na stavbu skladu zabývat. Podepsali to v referendu. Podobně vidí radioaktivní smetiště i obyvatelé okolí Nadějkova na Táborsku. O to, že zatím z lokalit odešli první průzkumníci, se postarala vládní koaliční smlouva a barikáda Strany zelených.
„Analýzu možností zapojení obcí do stavby jsme přece předložili v souladu s programovým prohlášením vlády. Vždyť obce takové možnosti samy chtěly,“ tvrdí teď mluvčí ministerstva průmyslu Bartovský.
Podle Edvarda Sequense ze sdružení Calla jde ale jen o snahu ministra průmyslu a obchodu Martina Římana, jak uchlácholit obce slibem, který nemá hodnotu. „Postavení obcí a státu ve věci skladu má být rovnoprávné podle zákona. Ze strany ministerstva průmyslu to byl pokus, jak tento požadavek obejít,“ míní.
***
„Potřebujeme vědět, zda se u nás se stavbou počítá. Jsme mezi vytipovanými lokalitami což brzdí náš rozvoj.“ Jiří Hrubý, starosta Okrouhlé Radouně
reklama
Včera se vláda už podruhé zabývala projektem, jak sklad i přes odpor místních lidí prosadit. Za jednáním zůstal jen další otazník.
„Předložili jsme ministrům materiál, který hodnotil možnost zapojení obcí do procesu o umístění úložiště. Tento bod programu zůstal ale dál otevřený,“ uvedl za předkladatele návrhu mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský. Pro obce v šesti vytipovaných lokalitách, z toho jsou dvě na Táborsku a Jindřichohradecku, to ale není dobrá zpráva. Dál žijí v nejistotě, protože ke včerejšímu bodu se má vláda vrátit až za několik měsíců.
Lidé většinou stavbu odmítají „Potřebujeme vědět, zda se na našem katastru se stavbou počítá. Jsme mezi vytipovanými lokalitami, což brzdí náš rozvoj,“ zlobí se starosta Okrouhlé Radouně na Jindřichohradecku Jiří Hrubý.
Lidé z dotčených míst jsou vesměs proti stavbě, v Okrouhlé Radouni ale není odpor tak velký. Jsou totiž zvyklí na těžbu uranu, která tady skončila začátkem devadesátých let minulého století. Navíc některé zastupitele odvezla Správa radioaktivních úložišť na exkurze do Švédska, kde už tento sklad vzniká.
„Chceme, aby hlavně mladší zastupitelé věděli, jak budou rozhodovat o budoucnosti dětí,“ řekl Hrubý, který už také ve Švédsku byl.
„Myslím, že dnešní technologie je už bezpečná. Sklad by mi nevadil, pokud nebude deset metrů od mého plotu,“ míní František Malý z Kostelní Radouně.
Naopak proti je důchodkyně Vlasta Novotná z Horní Radouně. Tvrdí, že si cení hezké přírody a má strach, že ji taková stavba zničí.
Lidé z nedalekého Lodhéřova jsou pak i proti tomu, že by se někdo mohl jenom myšlenkou na stavbu skladu zabývat. Podepsali to v referendu. Podobně vidí radioaktivní smetiště i obyvatelé okolí Nadějkova na Táborsku. O to, že zatím z lokalit odešli první průzkumníci, se postarala vládní koaliční smlouva a barikáda Strany zelených.
„Analýzu možností zapojení obcí do stavby jsme přece předložili v souladu s programovým prohlášením vlády. Vždyť obce takové možnosti samy chtěly,“ tvrdí teď mluvčí ministerstva průmyslu Bartovský.
Podle Edvarda Sequense ze sdružení Calla jde ale jen o snahu ministra průmyslu a obchodu Martina Římana, jak uchlácholit obce slibem, který nemá hodnotu. „Postavení obcí a státu ve věci skladu má být rovnoprávné podle zákona. Ze strany ministerstva průmyslu to byl pokus, jak tento požadavek obejít,“ míní.
***
„Potřebujeme vědět, zda se u nás se stavbou počítá. Jsme mezi vytipovanými lokalitami což brzdí náš rozvoj.“ Jiří Hrubý, starosta Okrouhlé Radouně
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
