MF Dnes: Jak je to s klimatem? ptají se vědci

Klima se mění, ale jak moc je tím ohroženo lidstvo? A jak velký podíl má na této změně člověk? Otázky znějí prostě, leč prosté odpovědi chybějí. Nyní je hledají stovky vědců na světové konferenci v britském Exeteru. Média pravidelně publikují apokalyptické vize o ničivosti světového oteplování. Vědci však připouštějí, že se o něm zatím nedá říci moc spolehlivého. "Čím více chápete, tím více si uvědomujete, jak málo toho chápete. V některých oblastech je naše neznalost politováníhodná," řekl BBC britský expert Geoff Jenkins, tajemník řídícího výboru exeterské konference. Ekologická seskupení s oblibou rýsují děsivé vidiny klimatické zkázy: tající ledovce, rostoucí hladiny moří, vlny veder nebo nové doby ledové. Za tím vším vidí bojovníci proti oteplování ruku člověka. Jejich kritici tvrdí, že to, co se děje dnes, dělo se i v dobách, kdy byl člověk zcela zanedbatelnou ekologickou veličinou. Ledovce tály častokrát, Golfský proud se údajně už jednou zastavil (před 13 tisíci lety) a také počasí dokázalo pěkně vyvádět i bez "pomoci" průmyslových zplodin. Lze-li věřit odborníkům na pravěké klima, nebyly teplotní výkyvy v rozsahu několika stupňů za sto let výjimkou ani na konci poslední doby ledové, kterážto bývá označována jako "klimatický blázinec". Není divu, že varování ekologů naráží u části vědců na odpor. Podle průzkumů zpochybňuje světové oteplování celá čtvrtina odborníků. Mají výhrady zejména vůči představě, že za ním stojí člověk. Pro lidi jako americký klimatolog John Christy jsme svědky zcela přirozeného procesu, před nímž se lze pouze bránit. "Snížíme-li naši zranitelnost jen vůči (klimatickým) extrémům, které se objevily za posledních 250 let, jsme na příští století v klidu!" věří tento Američan. Nevzrušuje ho ani představa vytrvale stoupajících moří, jež kus po kuse pohlcují New York či Benátky. "Máte ještě sto let, abyste se hnuli do vnitrozemí," prohlašuje. Nepochybné však je, že člověk působí na své prostředí čím dál tím silněji. Ale jak silné je toto působení? V Exeteru vědci diskutují nejen o tání ledovců a narušení mořských proudů, které ekologové přisuzují vlivu člověka, nýbrž i o uvolňování metanu z usazenin na dně moří nebo o vlivu lesů, které se mohou stát "megazdrojem kysličníku uhličitého" v atmosféře, ať se to člověku líbí nebo ne. Exeter je přípravou na schůzku vyspělých zemí (G8), kde chce Británie udělat z oteplování klíčové téma, k němuž by musely zaujmout stanovisko i USA, které tuto myšlenku odmítají.

---

reklama

---