MF Dnes: Jak roste největší poldr v zemi
25.1.2007 | LANŠKROUN | MF Dnes | Martin Filip |
V Žichlínku u Lanškrouna vyrůstá zcela ojedinělá stavba, která nemá v Česku ani u nejbližších sousedů obdoby. Přestože nebude mít bezprostřední přínos pro Lanškrounsko, její význam je obrovský: jde totiž o suchou nádrž, která má ochránit před povodněmi moravské obce a města.
Nádrž, neboli poldr, začalo stavět Povodí Moravy v květnu loňského roku a do letošního října ji hodlá dokončit. Hlavní část stavby tvoří až sedm metrů vysoké sypané zemní hráze o celkové délce dvou kilometrů a dvou set metrů.
„Přestože se potýkáme s vysokou hladinou podzemní vody, která velmi ztěžuje pohyb stavebních strojů v prostoru nádrže, podařilo se již založit čelní hráz o délce patnáct set metrů,“ říká k průběhu stavby David Fína z Povodí Moravy.
Stavební firmy kromě dalších prací připravují také náročnou stavbu železničního mostu, který bude poldr protínat v jeho jedné třetině. Prostorem stavby totiž prochází železniční trať z České Třebové do Olomouce. „Právě projednáváme výluky provozu na trati a firma již vyrábí ocelové nosníky, které budou součástí železobetonové konstrukce mostu,“ říká Fína. Vysvětluje, že jde o speciální most přes záplavové území, který na rozdíl od běžného železničního náspu umožní propojení hladin v obou částech nádrže.
Po dokončení vytvoří poldr zátopné území o sto šedesáti šesti hektarech. Podle Fíny je tak největší stavbou tohoto druhu v Čechách i ve střední Evropě. „Velikostí by mu mohl konkurovat jen zamýšlený poldr Teplice na Bečvě, o kterém se dnes diskutuje jako o možném protipovodňovém opatření k ochraně Přerova,“ vysvětluje Fína.
Nádrž v Žichlínku bude chránit města a obce od Žichlínku směrem dolů po Moravské Sázavě. Z Pardubického kraje má význam pro ochranu obce Krasíkov. Chránit bude ale například i Litovel a Olomouc. „Poldr totiž zároveň zmírní střet povodňových vln v Moravě a Moravské Sázavě,“ vysvětluje Fína.
Místostarosta Lanškrouna Jan Šebrle připomíná, že poldr má význam také z hlediska přirozené tvorby životního prostředí. Součástí stavby je totiž i navrácení koryta Moravské Sázavy do původní podoby. „Moravská Sázava kdysi protékala údolím meandrovým způsobem. Za minulého režimu ale došlo k jeho umělému narovnání, které urychlilo odvádění vody z tohoto území. Dnes vidíme, že to bylo špatně,“ říká Šebrle.
Poldr v Žichlínku Lanškrounsko neochrání. Lanškroun ale usiluje o to, aby se dostalo ochrany také jemu. Radní totiž jednají s Povodím Moravy o výstavbě až patnácti suchých poldrů nad městem.
„Lanškroun je při jarním tání a přívalových deštích v ohrožení vodou z povodí Ostrovského potoka, která přitéká do soustavy lanškrounských rybníků. Ty nejsou schopny vodu podržet, naopak mohou být v případě protržení hráze pro město nebezpečné,“ vysvětluje Šebrle.
reklama
Nádrž, neboli poldr, začalo stavět Povodí Moravy v květnu loňského roku a do letošního října ji hodlá dokončit. Hlavní část stavby tvoří až sedm metrů vysoké sypané zemní hráze o celkové délce dvou kilometrů a dvou set metrů.
„Přestože se potýkáme s vysokou hladinou podzemní vody, která velmi ztěžuje pohyb stavebních strojů v prostoru nádrže, podařilo se již založit čelní hráz o délce patnáct set metrů,“ říká k průběhu stavby David Fína z Povodí Moravy.
Stavební firmy kromě dalších prací připravují také náročnou stavbu železničního mostu, který bude poldr protínat v jeho jedné třetině. Prostorem stavby totiž prochází železniční trať z České Třebové do Olomouce. „Právě projednáváme výluky provozu na trati a firma již vyrábí ocelové nosníky, které budou součástí železobetonové konstrukce mostu,“ říká Fína. Vysvětluje, že jde o speciální most přes záplavové území, který na rozdíl od běžného železničního náspu umožní propojení hladin v obou částech nádrže.
Po dokončení vytvoří poldr zátopné území o sto šedesáti šesti hektarech. Podle Fíny je tak největší stavbou tohoto druhu v Čechách i ve střední Evropě. „Velikostí by mu mohl konkurovat jen zamýšlený poldr Teplice na Bečvě, o kterém se dnes diskutuje jako o možném protipovodňovém opatření k ochraně Přerova,“ vysvětluje Fína.
Nádrž v Žichlínku bude chránit města a obce od Žichlínku směrem dolů po Moravské Sázavě. Z Pardubického kraje má význam pro ochranu obce Krasíkov. Chránit bude ale například i Litovel a Olomouc. „Poldr totiž zároveň zmírní střet povodňových vln v Moravě a Moravské Sázavě,“ vysvětluje Fína.
Místostarosta Lanškrouna Jan Šebrle připomíná, že poldr má význam také z hlediska přirozené tvorby životního prostředí. Součástí stavby je totiž i navrácení koryta Moravské Sázavy do původní podoby. „Moravská Sázava kdysi protékala údolím meandrovým způsobem. Za minulého režimu ale došlo k jeho umělému narovnání, které urychlilo odvádění vody z tohoto území. Dnes vidíme, že to bylo špatně,“ říká Šebrle.
Poldr v Žichlínku Lanškrounsko neochrání. Lanškroun ale usiluje o to, aby se dostalo ochrany také jemu. Radní totiž jednají s Povodím Moravy o výstavbě až patnácti suchých poldrů nad městem.
„Lanškroun je při jarním tání a přívalových deštích v ohrožení vodou z povodí Ostrovského potoka, která přitéká do soustavy lanškrounských rybníků. Ty nejsou schopny vodu podržet, naopak mohou být v případě protržení hráze pro město nebezpečné,“ vysvětluje Šebrle.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
