MF Dnes: Jak se žije pod zemí? Prý krásně
18.5.2004 | ZLÍN-CHLUM | MF Dnes | (ill) |
Není to vlhká, temná a studená díra, jak si někteří lidé myslí. Tak odpovídá na otázku, jak se žije v domě krytém zeminou, paní Hana. S přítelem se nastěhovali před několika týdny do jednoho z těchto domů v Jižním Chlumu, kde vyrůstá ekologická vesnička, která svým rozsahem nemá obdobu u nás ani v Evropě.
"Bydlení je tady krásné, horší je to ale s dostupností. Nejezdí sem autobusy a když má rodina jen jedno auto jako my, je to problém," říká paní Hana.
Když ale mluví o bydlení, pookřeje. Sedí v prostorném obývacím pokoji, který je propojený s kuchyňským koutem. Část stěny tvoří prosklené dveře a okna, do nichž pere slunko. Místnost je příjemně vyhřátá. A stejné je to prý i v zimě, venku může být minus dvacet, ale jakmile vysvitne sluníčko, v pokoji je teplo.
"I když se v zimě nebude topit, teplota v domech neklesne pod patnáct stupňů. To by ale asi málokomu k trvalému bydlení stačilo, a tak se domy v zimě levně dotápí systémem, kombinujícím energii solárních kolektorů, krbu a elektřiny. A naopak zase v létě je zde příjemně chladno. I v parném létě se teplota pohybuje okolo jednadvaceti dvaadvaceti stupňů," říká jeden ze spolumajitelů domu chráněného zemí a současně člen občanského sdružení Zelené bydlení, které za celým projektem stojí, Luděk Frkal.
Podotýká, že dům je tak dobře izolovaný, že ho zčásti vytopí i žárovky, puštěná televize a další domácí spotřebiče. Teplo, ale i vlhko výborně absorbují také nepálené cihly, z nichž jsou udělány příčky.
"Když se sprchujeme, tak se zrcadla v koupelně jako ve většině jiných domů vůbec neorosí," pochvaluje si paní Hana. Razantně také vyvrací pověry o tom, že v domě zasypaném hlínou je tma.
Kromě klasických oken ve východní a jižní fasádě, lamp a lustrů, jsou v zadních místnostech domu světelné studny, které jsou stropem vyvedeny na povrch.
Hliníkové tubusy se zrcadlově lesklým povrchem dokážou přenést denní světlo až do vzdálenosti osmi metrů.
Alternativní bydlení staví na jednoduché filozofii. Dát více peněz do výstavby a méně platit za energii. Ve srovnání s klasickým bydlením mají jen čtvrtinovou spotřebu energie, protože využívají slunečního záření a tepla akumulovaného obklopující zeminou.
Dům, o němž hovoříme, stál zhruba pět milionů korun. Podle Luďka Frkala se náklady za dvanáct až patnáct let vrátí.
"Náklady se někdy pohybují okolo pěti až osmi milionů korun. Se svou přítelkyní ale bydlíme v nízkoenergetickém domě, který jsme si svépomocí postavili za milion a půl. Vybudovat si ho dokáže každý šikovnější stavitel," je přesvědčen Libor Lenža z Regionálního energetického centra ve Valašském Meziříčí.
V celém Zlínském kraji jsou zatím jen dvě větší lokality alternativního bydlení. Kromě Chlumu ještě stojí tři nízkoenergetické domy u Valašského Meziříčí. Například údolí Zlína je ale pro alternativní bydlení jako dělané pro výstavbu domů chráněných zemí. "Především stráň Jižních Svahů je naprosto ideální," myslí si hlavní zlínský architekt Pavel Novák.
***
Výhody a nevýhody zeleného bydlení
Výhody
* lze je s výhodou stavět na nejlevnějších pozemcích a ve svazích, které jsou pro klasickou zástavbu nevhodné
* běžná údržba vyžaduje minimum času a peněz
* jsou vysoce odolné proti požáru, živelním pohromám a vůči selhání veřejné infrastruktury (i při dlouhodobém výpadku dodávky energií v zimě lze teplotu v domě snadno udržet nad +20 °C)
* jsou zvukově dokonale izolované, tedy tiché
Nevýhody
* vyžadují odbornou projektovou přípravu a vysoce kvalifikované provedení stavebních prací - zde opravdu nelze nic ošidit
* i sebeluxusnější dům chráněný zemí bude zvenku vypadat skromně
* můžete narazit na konzervativního pracovníka místního stavebního úřadu, případně na nepochopení svého okolí
reklama
"Bydlení je tady krásné, horší je to ale s dostupností. Nejezdí sem autobusy a když má rodina jen jedno auto jako my, je to problém," říká paní Hana.
Když ale mluví o bydlení, pookřeje. Sedí v prostorném obývacím pokoji, který je propojený s kuchyňským koutem. Část stěny tvoří prosklené dveře a okna, do nichž pere slunko. Místnost je příjemně vyhřátá. A stejné je to prý i v zimě, venku může být minus dvacet, ale jakmile vysvitne sluníčko, v pokoji je teplo.
"I když se v zimě nebude topit, teplota v domech neklesne pod patnáct stupňů. To by ale asi málokomu k trvalému bydlení stačilo, a tak se domy v zimě levně dotápí systémem, kombinujícím energii solárních kolektorů, krbu a elektřiny. A naopak zase v létě je zde příjemně chladno. I v parném létě se teplota pohybuje okolo jednadvaceti dvaadvaceti stupňů," říká jeden ze spolumajitelů domu chráněného zemí a současně člen občanského sdružení Zelené bydlení, které za celým projektem stojí, Luděk Frkal.
Podotýká, že dům je tak dobře izolovaný, že ho zčásti vytopí i žárovky, puštěná televize a další domácí spotřebiče. Teplo, ale i vlhko výborně absorbují také nepálené cihly, z nichž jsou udělány příčky.
"Když se sprchujeme, tak se zrcadla v koupelně jako ve většině jiných domů vůbec neorosí," pochvaluje si paní Hana. Razantně také vyvrací pověry o tom, že v domě zasypaném hlínou je tma.
Kromě klasických oken ve východní a jižní fasádě, lamp a lustrů, jsou v zadních místnostech domu světelné studny, které jsou stropem vyvedeny na povrch.
Hliníkové tubusy se zrcadlově lesklým povrchem dokážou přenést denní světlo až do vzdálenosti osmi metrů.
Alternativní bydlení staví na jednoduché filozofii. Dát více peněz do výstavby a méně platit za energii. Ve srovnání s klasickým bydlením mají jen čtvrtinovou spotřebu energie, protože využívají slunečního záření a tepla akumulovaného obklopující zeminou.
Dům, o němž hovoříme, stál zhruba pět milionů korun. Podle Luďka Frkala se náklady za dvanáct až patnáct let vrátí.
"Náklady se někdy pohybují okolo pěti až osmi milionů korun. Se svou přítelkyní ale bydlíme v nízkoenergetickém domě, který jsme si svépomocí postavili za milion a půl. Vybudovat si ho dokáže každý šikovnější stavitel," je přesvědčen Libor Lenža z Regionálního energetického centra ve Valašském Meziříčí.
V celém Zlínském kraji jsou zatím jen dvě větší lokality alternativního bydlení. Kromě Chlumu ještě stojí tři nízkoenergetické domy u Valašského Meziříčí. Například údolí Zlína je ale pro alternativní bydlení jako dělané pro výstavbu domů chráněných zemí. "Především stráň Jižních Svahů je naprosto ideální," myslí si hlavní zlínský architekt Pavel Novák.
***
Výhody a nevýhody zeleného bydlení
Výhody
* lze je s výhodou stavět na nejlevnějších pozemcích a ve svazích, které jsou pro klasickou zástavbu nevhodné
* běžná údržba vyžaduje minimum času a peněz
* jsou vysoce odolné proti požáru, živelním pohromám a vůči selhání veřejné infrastruktury (i při dlouhodobém výpadku dodávky energií v zimě lze teplotu v domě snadno udržet nad +20 °C)
* jsou zvukově dokonale izolované, tedy tiché
Nevýhody
* vyžadují odbornou projektovou přípravu a vysoce kvalifikované provedení stavebních prací - zde opravdu nelze nic ošidit
* i sebeluxusnější dům chráněný zemí bude zvenku vypadat skromně
* můžete narazit na konzervativního pracovníka místního stavebního úřadu, případně na nepochopení svého okolí
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
