MF Dnes: Jan Lorenc: Nenechme zvířata v malých klecích

Právě nyní, kdy je v parlamentu novela zákona na ochranu zvířat, zaznívá návrh na zákaz chování šelem pro hospodářské účely. Zákaz se jeví jako nejjednodušší řešení problému zhruba tisíce norků amerických a lišek a stovky tchořů tmavých, psíků mývalovitých a mývalů severních, chovaných u nás v typických klecových chovech na produkci kožešin. Návrh sleduje skutečně silný morální zájem, aby alespoň v tomto případě byla ochrana zvířat silnější než ekonomické zájmy. Představte si, že by v nějaké zoologické zahradě měli dva norci k dispozici klec 40 x 80 x 50 cm, vybavenou pouze dřevěným budníkem a plastovou napáječkou. Taková zoo by nepochybně omezovala základní přirozené potřeby zvířat a na základě zákona na ochranu zvířat proti týrání by byla příslušným úřadem nucena takové ustájení změnit. Přesně v takových podmínkách je u nás nuceno žít téměř dvacet tisíc norků amerických, kteří jsou chováni jako hospodářská zvířata. Jakkoli emotivně je dnes odsuzováno využívání zvířat na luxusní kožešiny, z hlediska zvířat je špatné především tím, jak moc je poškozuje. U norků na kožešinových farmách jsou běžně pozorovány pohybové stereotypy - např. nekonečné pendlování po kleci - dokazující nedostatek, který se jinak u norků nevyskytuje a je spojován s psychickým utrpením postižených zvířat. Lišky na farmách trpí vysokou bojácností nebo reprodukčními problémy včetně častých případů kanibalismu. Všechny tyto problémy jsou pevně spjaty s hospodářským způsobem chovu. Bohužel, chovatelé, kteří za necelé století pozměnili užitkové vlastnosti norků, lišek a dalších tzv. kožešinových zvířat, se stále zaslepeně domnívají, že tím změnili i chování těchto zvířat, jimž podle nich nyní život v miniaturních holých klecích, manipulované páření nebo předčasný odstav mláďat nečiní žádné podstatné problémy. Legislativní omezení - přímý zákaz nebo stanovení ekonomicky neakceptovatelných podmínek pro chovy tzv. kožešinových zvířat - platí ve Švýcarsku, Rakousku a Velké Británii; pro vybrané druhy zvířat v Nizozemsku, Švédsku a Itálii. K omezování chovů se nyní chystají také v Německu a na Slovensku; plány na změny mají i "kožešinové velmoci", především Dánsko a skandinávské země. Pokud by řešením měly být závazně stanovené podmínky chovu, které by uspokojily skutečné potřeby zvířat, muselo by jít o podmínky doporučované pro nekomerční chovy. Pro norky a lišky by to znamenalo zhruba desetinásobně větší klece vybavené pevnou podlahou, stimulačními předměty apod. Je jasné, že komerční chovy na taková finančně nákladná opatření nemohou nikdy přistoupit. A co teprve za podmínek, jaké jsou ve většině tuzemských chovů masožravých kožešinových zvířat. Chovatelé si stěžují na stále se zvyšující provozní náklady, špatný odbyt a nejistou budoucnost, která hrozí i jejich zvířatům... Z pohledu ochrany zvířat je zcela pochopitelné snažit se o maximální možné omezení takových chovů. A ti chovatelé, kteří mají ke zvířatům především citový vztah, to, doufám, také chápou.

---

reklama

---