MF Dnes: Japonský reaktor končí, lidé se báli
25.3.2006 | PRAHA | MF Dnes | Ladislav Kryzánek |
Japonský soud nařídil uzavření druhé největší a zároveň nejnovější atomové elektrárny, byla v provozu devět dnů
Zní to jako pohádka z jiné planety. Několik stovek domorodců se bálo žít v sousedství jaderné elektrárny. A tak ji soud včera nechal zavřít. Přestože byla druhou největší, nejnovější a také nejmodernější v zemi, a přestože její výstavba spolkla v přepočtu 100 miliard korun.
Leccos vysvětluje fakt, že výše uvedené rozhodnutí padlo v Japonsku. Tamní obyvatelé totiž mají vůči energii jádra velice citlivý, ale zároveň až schizofrenní vztah. Jako jediní na celém světě čelili katastrofálním následkům výbuchu atomových bomb. Jejich země se přesto využití atomu nezřekla, jak by se nejspíš dalo čekat. Naopak, v počtu jaderných elektráren je nyní na třetím místě vůbec.
Oním reaktorem, který soudce Akihiko Jasuno nařídil zavřít, je teprve 16. března zprovozněný druhý blok atomové elektrárny Šika stojící poblíž města Kanazawa na jihozápadě Japonska.
Pozor na zemětřesení
„Reaktor společnosti Hokuriku Electric Power by mohl ohrozit místní obyvatele radioaktivním zářením, pokud by došlo k silným otřesům půdy,“ zdůvodnil své rozhodnutí soudce. Uznal tím tvrzení 135 žalujících občanů, kteří poukazovali na to, že jsou vystaveni trvalému nebezpečí, protože reaktor leží v blízkosti tektonického zlomu. Podle vládních studií by reaktor mohly zasáhnout otřesy půdy o síle až 7,6 stupně Richterovy škály. Podle žalující strany byl však reaktor vybudován na základě neaktuálních studií, více než dvě desítky let starých.
Druhý blok elektrárny Šika zahájil komerční provoz teprve minulý týden poté, co ho schválila vládní jaderná bezpečnostní agentura. Nyní se musí zastavit. Zástupci společnosti Hokuriku však nehodili flintu do žita a uvedli, že se proti rozhodnutí okresního soudu okamžitě odvolají. Zatím tedy není jasné, zda elektrárna skončila definitivně.
Japonsko je na atomovém programu závislé
Japonci mají nejspíš k atomové energii krajní nedůvěru. Vždyť první komerční jaderné zařízení dovezli z Británie až v roce 1966. Na druhé straně však zatím nemají zbytí a využívat atom musí. Chtě nechtě. S trochou nadsázky lze říci, že je jejich spásou. Země vycházejícího slunce má totiž mizivé zásoby nerostných surovin, prakticky všechny musí dovážet, zvláště ropu. A ta je jak známo dražší a dražší. Pětapadesát jaderných reaktorů dnes kryje více než třetinovou energetickou spotřebu technologicky a průmyslově vyspělého Japonska. Tamní jaderný průmysl ovšem už řadu let postihují různá neštěstí. Z nich potom pramení i sílící odpor veřejnosti. Závažná havárie v japonské elektrárně Onagawa před sedmi roky, při níž v důsledku nekontrolovatelného úniku radioaktivity zemřeli čtyři lidé, vyděsila celý svět. Byla nejhorší havárií tohoto druhu od výbuchu Černobylu. Teoreticky ještě více ohrožené jsou i další elektrárny, které leží v seizmicky aktivních oblastech.
Nic z toho však Japonce od jádra neodvrátí. Nemůže. Jejich výroba i domácnosti polykají čím dál víc elektrické energie, kterou nejlevněji vyrobí právě z jádra.
Loni uskutečnilo Japonsko další kroky k podpoře jaderné energie. Do provozu byl spuštěn v pořadí čtvrtý a co do výkonu největší reaktor společnosti Tohoku. Zároveň byl po důkladných opravách uveden do provozu třetí blok elektrárny Mihama. Začala také výstavba skladu použitého paliva v oblasti Aomori.
Vláda plánuje stavbu jedenácti nových jaderných elektráren a do roku 2010 chce zvýšit množství elektřiny vyráběné v nukleárních zařízeních na téměř čtyřicet procent celkové spotřeby. „Alternativu nemáme, alespoň zatím. Bohužel,“ citoval list Christian Science Monitor protijaderného aktivistu Satomi Oba z Hirošimy.
***
* Jaderné reaktory
Na planetě nyní celkem funguje na 440 jaderných reaktorů. Energie z jádra je pro mnohé země stále přitažlivá.
Nejvíce reaktorů je v USA (103), ve Francii (59) a v Japonsku (55).
Mezi jaderné draky patří také Indie a Čína. Peking chce mít do roku 2050 na 150 reaktorů, tedy vůbec nejvíc na světě.
reklama
Leccos vysvětluje fakt, že výše uvedené rozhodnutí padlo v Japonsku. Tamní obyvatelé totiž mají vůči energii jádra velice citlivý, ale zároveň až schizofrenní vztah. Jako jediní na celém světě čelili katastrofálním následkům výbuchu atomových bomb. Jejich země se přesto využití atomu nezřekla, jak by se nejspíš dalo čekat. Naopak, v počtu jaderných elektráren je nyní na třetím místě vůbec.
Oním reaktorem, který soudce Akihiko Jasuno nařídil zavřít, je teprve 16. března zprovozněný druhý blok atomové elektrárny Šika stojící poblíž města Kanazawa na jihozápadě Japonska.
Pozor na zemětřesení
„Reaktor společnosti Hokuriku Electric Power by mohl ohrozit místní obyvatele radioaktivním zářením, pokud by došlo k silným otřesům půdy,“ zdůvodnil své rozhodnutí soudce. Uznal tím tvrzení 135 žalujících občanů, kteří poukazovali na to, že jsou vystaveni trvalému nebezpečí, protože reaktor leží v blízkosti tektonického zlomu. Podle vládních studií by reaktor mohly zasáhnout otřesy půdy o síle až 7,6 stupně Richterovy škály. Podle žalující strany byl však reaktor vybudován na základě neaktuálních studií, více než dvě desítky let starých.
Druhý blok elektrárny Šika zahájil komerční provoz teprve minulý týden poté, co ho schválila vládní jaderná bezpečnostní agentura. Nyní se musí zastavit. Zástupci společnosti Hokuriku však nehodili flintu do žita a uvedli, že se proti rozhodnutí okresního soudu okamžitě odvolají. Zatím tedy není jasné, zda elektrárna skončila definitivně.
Japonsko je na atomovém programu závislé
Japonci mají nejspíš k atomové energii krajní nedůvěru. Vždyť první komerční jaderné zařízení dovezli z Británie až v roce 1966. Na druhé straně však zatím nemají zbytí a využívat atom musí. Chtě nechtě. S trochou nadsázky lze říci, že je jejich spásou. Země vycházejícího slunce má totiž mizivé zásoby nerostných surovin, prakticky všechny musí dovážet, zvláště ropu. A ta je jak známo dražší a dražší. Pětapadesát jaderných reaktorů dnes kryje více než třetinovou energetickou spotřebu technologicky a průmyslově vyspělého Japonska. Tamní jaderný průmysl ovšem už řadu let postihují různá neštěstí. Z nich potom pramení i sílící odpor veřejnosti. Závažná havárie v japonské elektrárně Onagawa před sedmi roky, při níž v důsledku nekontrolovatelného úniku radioaktivity zemřeli čtyři lidé, vyděsila celý svět. Byla nejhorší havárií tohoto druhu od výbuchu Černobylu. Teoreticky ještě více ohrožené jsou i další elektrárny, které leží v seizmicky aktivních oblastech.
Nic z toho však Japonce od jádra neodvrátí. Nemůže. Jejich výroba i domácnosti polykají čím dál víc elektrické energie, kterou nejlevněji vyrobí právě z jádra.
Loni uskutečnilo Japonsko další kroky k podpoře jaderné energie. Do provozu byl spuštěn v pořadí čtvrtý a co do výkonu největší reaktor společnosti Tohoku. Zároveň byl po důkladných opravách uveden do provozu třetí blok elektrárny Mihama. Začala také výstavba skladu použitého paliva v oblasti Aomori.
Vláda plánuje stavbu jedenácti nových jaderných elektráren a do roku 2010 chce zvýšit množství elektřiny vyráběné v nukleárních zařízeních na téměř čtyřicet procent celkové spotřeby. „Alternativu nemáme, alespoň zatím. Bohužel,“ citoval list Christian Science Monitor protijaderného aktivistu Satomi Oba z Hirošimy.
***
* Jaderné reaktory
Na planetě nyní celkem funguje na 440 jaderných reaktorů. Energie z jádra je pro mnohé země stále přitažlivá.
Nejvíce reaktorů je v USA (103), ve Francii (59) a v Japonsku (55).
Mezi jaderné draky patří také Indie a Čína. Peking chce mít do roku 2050 na 150 reaktorů, tedy vůbec nejvíc na světě.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
