MF Dnes: Jeskyňáři počítají i netopýry
15.8.2005 | BESKYDY | MF Dnes | VÁCLAV TRÁVNÍČEK |
Mnoho jeskyní pomohou najít starousedlíci
Výzkum beskydských jeskyní. To je už přes třicet let cíl České speleologické společnosti 7-01 Orcus. Do dneška jich dokázala popsala kolem padesáti. Beskydské jeskyně jsou pod jejím dohledem už od roku 1971.
"Začínali jsme tak, že jsme obcházeli různé archivy, muzea nebo starší lidi, kteří třeba jeskyně sami navštívili," říká předseda společnosti Josef Wagner. Jeho tým v Beskydech také sčítá stavy zimujících netopýrů a vyráží na zahraniční expedice. O tom, že jeskyňáři v Beskydech mají práce dost, svědčí, že zdejší pseudokras patří k nejrozsáhlejším v Evropě.
Jeskyně v Beskydech jsou významným zimovištěm netopýrů a například Kněhyňská jeskyně je s hloubkou 57 metrů nejhlubší pseudokrasovou jeskyní v Evropě. S Josefem Wagnerem jsme hovořili o beskydských jeskyních, které jsou významným zimovištěm ohrožených netopýrů.
* Jak hledáte nové jeskyně?
Nejčastěji chodíme po terénu v zimě a hledáme takzvané mastné fleky. Jestliže se v podzemí nachází nějaká dutina, pak se v ní přes letní měsíce nakumuluje teplý vzduch. Ten pak v zimě uniká směrem vzhůru a rozpouští nad sebou sníh. Když uvidíme nějaká taková oka, je to první znamení, že se v takovém místě nachází dutina. Na základě zkušeností jsme už dnes ale schopni objevit jeskyni i mimo zimu. Jeskyně se totiž objevují pod svahovými deformacemi, které doprovázejí různé propadliny či terénní sruby. Když nalezneme nějakou dutinu, snažíme se ji vyčistit od suti a dostat se do podzemí.
* Podle čeho jim dáváte jména?
Jméno jeskyně většinou vznikne spontánně, náhodou. Jedna z nejnověji objevených jeskyní se třeba nachází v blízkosti sochy Radegasta na Radhošti, tak jsme ji pojmenovali Radegast. Do naposledy objevené jeskyně zase pronikl jako první Jožka Salaj, tak jsme ji pojmenovali Salajova díra. Nahoře na Radhošti máme zase třeba jeskyni Kyklop.
* Jak jeskyně vypadají?
Vznikají v puklinách, které jsou překrývány dalšími velkými lavicemi. Tím vzniká síť puklin až padesát sedm metrů hlubokých, které se ale vlivem gravitace stále mění. A občas tedy hrozí zřícením.
* To je i důvod, proč nejsou přístupné veřejnosti?
Ano. Druhým důvodem je fakt, že jeskyně jsou v Beskydech jedinými zimovišti netopýrů, v České republice jedněmi z nejvýše položených. V podzemí máme také od povodní v roce 1997 umístěny přístroje, které měří pohyb skalních mas.
* Mají jeskyně i krápníky?
V několika jeskyních můžeme mluvit o malých krápnících. Pískovce jsou proloženy vrstvami jílovců a slepenců, ze kterých voda dokáže vyluhovat vápník a ten zpětně vysrážet v podobě různých brček nebo ploutví. Není to nic velkého, je to spíše taková perlička pseudokrasu. Jinak jsou jeskyně typické holými stěnami chodeb.
* Tu a tam se objeví expedice dobrodruhů, kteří se právě snaží najít v jeskyních ukryté poklady. Co si myslíte o takových akcích?
Pokud to jsou recesní akce, samozřejmě se tomu zasmějeme. Jinak si nemyslím, že by v jeskyních mohly být ukryté nějaké poklady. Místní obyvatelé vždycky patřili k těm chudším a navíc vstupy do jeskyní jsou na přenesení nějakého většího předmětu moc malé. V některých jeskyních jsou ale namalované značky hledačů pokladů někdy z šestnáctého nebo sedmnáctého století. Ve Slezských Beskydách jsme dokonce jednou v jeskyni objevili nápis "Tady jsme byli a nic jsme nenašli".
* Provádíte v nich sčítání netopýrů...
To jsme si dali do vínku už dávno. Jeskyně jsou pro některé druhy jediným zimovištěm a jsme rádi, že jejich počet úspěšně stoupá. Letos jsme zaznamenali nárůst některých druhů až o sto procent, hlavě na Pustevnách a na Kněhyni. Je to dobré znamení, že se naše ovzduší zlepšuje. Netopýr je totiž indikátor čistého ovzduší.
* Jak netopýry při sčítání chytáte?
My je nechytáme. Jakékoliv probuzení během zimního období netopýrům ubírá nakumulovanou energii, takže je jednoduše sčítáme bez toho, aniž bychom je sundávali ze stěn. Určujeme pouze jejich druhy. Když v tom má člověk letitou praxi, stačí, aby se podíval na netopýra, a ví, o jaký druh jde.
* Kolik druhů v jeskyních zimuje?
V Beskydách máme registrováno osm druhů. Nejpočetnější je netopýr černý, který patří mezi kriticky ohrožené. Dále netopýr brvitý a pak běžné druhy jako netopýr vodní a vousatý. V posledně době v jeskyních stoupl i počet kriticky ohroženého vrápence malého.
* Připravujete letos výjezd na zahraniční expedici. Hodně zkoumáte třeba v Norsku...
To je pravda, také nás zajímá poloostrov Krym. Na začátku května se tam pro veřejnost otevírala jeskyně, kterou jsme pomáhali zkoumat, a tak nás místní jeskyňáři pozvali na slavnostní akci, spojenou s oficiálním otevřením. Na území Ukrajiny jsou zpřístupněny pouze tři jeskyně, takže pro místní lidi jsou jejich návštěvy něco jedinečného. Dokládá to i fakt, že se otevírání nové jeskyně zúčastnil i prezident Juščenko s manželkou.
reklama
"Začínali jsme tak, že jsme obcházeli různé archivy, muzea nebo starší lidi, kteří třeba jeskyně sami navštívili," říká předseda společnosti Josef Wagner. Jeho tým v Beskydech také sčítá stavy zimujících netopýrů a vyráží na zahraniční expedice. O tom, že jeskyňáři v Beskydech mají práce dost, svědčí, že zdejší pseudokras patří k nejrozsáhlejším v Evropě.
Jeskyně v Beskydech jsou významným zimovištěm netopýrů a například Kněhyňská jeskyně je s hloubkou 57 metrů nejhlubší pseudokrasovou jeskyní v Evropě. S Josefem Wagnerem jsme hovořili o beskydských jeskyních, které jsou významným zimovištěm ohrožených netopýrů.
* Jak hledáte nové jeskyně?
Nejčastěji chodíme po terénu v zimě a hledáme takzvané mastné fleky. Jestliže se v podzemí nachází nějaká dutina, pak se v ní přes letní měsíce nakumuluje teplý vzduch. Ten pak v zimě uniká směrem vzhůru a rozpouští nad sebou sníh. Když uvidíme nějaká taková oka, je to první znamení, že se v takovém místě nachází dutina. Na základě zkušeností jsme už dnes ale schopni objevit jeskyni i mimo zimu. Jeskyně se totiž objevují pod svahovými deformacemi, které doprovázejí různé propadliny či terénní sruby. Když nalezneme nějakou dutinu, snažíme se ji vyčistit od suti a dostat se do podzemí.
* Podle čeho jim dáváte jména?
Jméno jeskyně většinou vznikne spontánně, náhodou. Jedna z nejnověji objevených jeskyní se třeba nachází v blízkosti sochy Radegasta na Radhošti, tak jsme ji pojmenovali Radegast. Do naposledy objevené jeskyně zase pronikl jako první Jožka Salaj, tak jsme ji pojmenovali Salajova díra. Nahoře na Radhošti máme zase třeba jeskyni Kyklop.
* Jak jeskyně vypadají?
Vznikají v puklinách, které jsou překrývány dalšími velkými lavicemi. Tím vzniká síť puklin až padesát sedm metrů hlubokých, které se ale vlivem gravitace stále mění. A občas tedy hrozí zřícením.
* To je i důvod, proč nejsou přístupné veřejnosti?
Ano. Druhým důvodem je fakt, že jeskyně jsou v Beskydech jedinými zimovišti netopýrů, v České republice jedněmi z nejvýše položených. V podzemí máme také od povodní v roce 1997 umístěny přístroje, které měří pohyb skalních mas.
* Mají jeskyně i krápníky?
V několika jeskyních můžeme mluvit o malých krápnících. Pískovce jsou proloženy vrstvami jílovců a slepenců, ze kterých voda dokáže vyluhovat vápník a ten zpětně vysrážet v podobě různých brček nebo ploutví. Není to nic velkého, je to spíše taková perlička pseudokrasu. Jinak jsou jeskyně typické holými stěnami chodeb.
* Tu a tam se objeví expedice dobrodruhů, kteří se právě snaží najít v jeskyních ukryté poklady. Co si myslíte o takových akcích?
Pokud to jsou recesní akce, samozřejmě se tomu zasmějeme. Jinak si nemyslím, že by v jeskyních mohly být ukryté nějaké poklady. Místní obyvatelé vždycky patřili k těm chudším a navíc vstupy do jeskyní jsou na přenesení nějakého většího předmětu moc malé. V některých jeskyních jsou ale namalované značky hledačů pokladů někdy z šestnáctého nebo sedmnáctého století. Ve Slezských Beskydách jsme dokonce jednou v jeskyni objevili nápis "Tady jsme byli a nic jsme nenašli".
* Provádíte v nich sčítání netopýrů...
To jsme si dali do vínku už dávno. Jeskyně jsou pro některé druhy jediným zimovištěm a jsme rádi, že jejich počet úspěšně stoupá. Letos jsme zaznamenali nárůst některých druhů až o sto procent, hlavě na Pustevnách a na Kněhyni. Je to dobré znamení, že se naše ovzduší zlepšuje. Netopýr je totiž indikátor čistého ovzduší.
* Jak netopýry při sčítání chytáte?
My je nechytáme. Jakékoliv probuzení během zimního období netopýrům ubírá nakumulovanou energii, takže je jednoduše sčítáme bez toho, aniž bychom je sundávali ze stěn. Určujeme pouze jejich druhy. Když v tom má člověk letitou praxi, stačí, aby se podíval na netopýra, a ví, o jaký druh jde.
* Kolik druhů v jeskyních zimuje?
V Beskydách máme registrováno osm druhů. Nejpočetnější je netopýr černý, který patří mezi kriticky ohrožené. Dále netopýr brvitý a pak běžné druhy jako netopýr vodní a vousatý. V posledně době v jeskyních stoupl i počet kriticky ohroženého vrápence malého.
* Připravujete letos výjezd na zahraniční expedici. Hodně zkoumáte třeba v Norsku...
To je pravda, také nás zajímá poloostrov Krym. Na začátku května se tam pro veřejnost otevírala jeskyně, kterou jsme pomáhali zkoumat, a tak nás místní jeskyňáři pozvali na slavnostní akci, spojenou s oficiálním otevřením. Na území Ukrajiny jsou zpřístupněny pouze tři jeskyně, takže pro místní lidi jsou jejich návštěvy něco jedinečného. Dokládá to i fakt, že se otevírání nové jeskyně zúčastnil i prezident Juščenko s manželkou.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
