MF Dnes: Ježci strávili zimu s aligátory, včera se vrátili do přírody
4.5.2006 | ÚSTÍ NAD LABEM | MF Dnes
Třiadvacet ježků, které loni na podzim přinesli lidé do ústecké zoo a kteří tu přežili zimu, se včera dopoledne dostalo zpět do volné přírody.
Bodlináči měli vyhřívané „apartmá“ v zimovišti, kde většinou přežívají exotická zvířata - například aligátoři Libor a Eliška.
„Do zimoviště se dostala zvířata z podzimních vrhů, která měla méně než 400 gramů. Tak malí ježci si nestačí udělat zásobu podkožního tuku a v zimě by pomrzli,“ uvedla zooložka ústecké zahrady Petra Padalíková.
Přes zimu přibrali ježci dvojnásobek až trojnásobek své původní váhy. „Na rozdíl od svých kolegů ve volné přírodě nespali, a celou zimu se krmili. Dostávali máčené psí granule, maso, tvaroh, vajíčka a také strouhanou mrkev a jablka,“ uvedla mluvčí zoo Věra Vrabcová.
Kvůli dlouhé zimě je zachráněných ježků méně
Letos se jara dožilo „jen“ 23 bodlináčů, protože jich lidé přinesli na podzim méně než v minulých letech. Zimu obvykle přečká pouze třetina zvířat, která v zoo najdou azyl. Zbytek pojde, protože se do zahrady dostanou již ve zuboženém stavu. „Lidé nosí ježky v průběhu celé zimy podle toho, jak se hladová zvířata budí, a jdou si hledat potravu. Letos ale byla zima dlouhá a pořád ležel sníh, zachráněných ježků proto zřejmě bylo méně,“ míní Padalíková. Hmyzožravce musí v zoo nejprve důkladně odblešit, odčervit a zbavit všech dalších parazitů. Totéž doporučují veterináři i dobrovolníkům, kteří by se zvířat chtěli před další zimou ujmout.
Čtyři až pět ježků vypustili pracovníci zoo přímo v areálu zahrady, další si odnesli lidé, kteří je do zahrady přinesli.
„Vypustili je na místa, kde je našli, nebo do jiných vhodných lokalit,“ dodala Padalíková.
Co se děje s ježky dál, pracovníci zoo nevědí. „Nijak je neoznačujeme, na to nemáme peníze. Jejich záchrana má podle nás smysl, i když ježek není nijak zvláště chráněné zvíře,“ uzavřela zooložka.
reklama
„Do zimoviště se dostala zvířata z podzimních vrhů, která měla méně než 400 gramů. Tak malí ježci si nestačí udělat zásobu podkožního tuku a v zimě by pomrzli,“ uvedla zooložka ústecké zahrady Petra Padalíková.
Přes zimu přibrali ježci dvojnásobek až trojnásobek své původní váhy. „Na rozdíl od svých kolegů ve volné přírodě nespali, a celou zimu se krmili. Dostávali máčené psí granule, maso, tvaroh, vajíčka a také strouhanou mrkev a jablka,“ uvedla mluvčí zoo Věra Vrabcová.
Kvůli dlouhé zimě je zachráněných ježků méně
Letos se jara dožilo „jen“ 23 bodlináčů, protože jich lidé přinesli na podzim méně než v minulých letech. Zimu obvykle přečká pouze třetina zvířat, která v zoo najdou azyl. Zbytek pojde, protože se do zahrady dostanou již ve zuboženém stavu. „Lidé nosí ježky v průběhu celé zimy podle toho, jak se hladová zvířata budí, a jdou si hledat potravu. Letos ale byla zima dlouhá a pořád ležel sníh, zachráněných ježků proto zřejmě bylo méně,“ míní Padalíková. Hmyzožravce musí v zoo nejprve důkladně odblešit, odčervit a zbavit všech dalších parazitů. Totéž doporučují veterináři i dobrovolníkům, kteří by se zvířat chtěli před další zimou ujmout.
Čtyři až pět ježků vypustili pracovníci zoo přímo v areálu zahrady, další si odnesli lidé, kteří je do zahrady přinesli.
„Vypustili je na místa, kde je našli, nebo do jiných vhodných lokalit,“ dodala Padalíková.
Co se děje s ježky dál, pracovníci zoo nevědí. „Nijak je neoznačujeme, na to nemáme peníze. Jejich záchrana má podle nás smysl, i když ježek není nijak zvláště chráněné zvíře,“ uzavřela zooložka.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
