MF Dnes: Jezera v polích připomínají, že lidé již krajině nerozumí
18.3.2005 | VELEŠOVICE | MF Dnes
Potoky vody, jež nyní tečou po silnicích, i jezera, která se tvoří na polích, jsou podle ekologů důkazem, že krajina je stále zanedbaná.
Bylo by jich podstatně méně, kdyby na svažitých polích rostlo více remízků a kdyby zemědělci donekonečna zbytečně neobdělávali podmáčené lokality.
„Laguny na polích svědčí o tom, že se pozemky nad nimi nevhodně obdělávají nebo že je tato lokalita přirozeně podmáčená a bylo by vhodnější, kdyby se zatravnila a přeměnila v mokřad,“ uvedl Stanislav Koukal z Agentury ochrany přírody a krajiny v Brně.
Na jezero v poli se každé jaro nebo při větším dešti dlouhá léta dívali i lidé z Velešovic na Vyškovsku. „Zemědělci se tam sice snažili něco pěstovat, úroda ale za moc nestála. A někdy bylo pole tak podmáčené, že se ani nedala sklidit,“ říká František Krejčíř z Velešovic. Místní kronikář pak zjistil, že v těchto místech kdysi bývaly rybníky, obec je obnovila a voda na poli už nestojí.
„Dnes není až tak těžké dostat se k dotacím na zatravnění těchto pozemků a stát dává peníze i na výsadbu remízků, také získání souhlasu všech majitelů nemusí být neřešitelným problémem,“ tvrdí Koukal. Například v Dolním Němčí se podařilo vysadit větrolam dlouhý dva kilometry na pozemcích, které vlastnilo dokonce více než sto lidí.
A přírodovědec má i další příklad z jižní Moravy, jak se zbavit vody stojící na polích. „V Božicích z nich udělali asi šestihektarový mokřad, a přestože je tam teprve tři až čtyři roky, tato lokalita nabyla takového významu, že byla zařazena do území Natura 2000,“ dodal. Upozornil také, že zatímco přeoraný mokrý pozemek zemědělcům stejně velký výnos nedá, podmáčená louka vytváří ideální podmínky pro rozmnožování některých obojživelníků a dalších živočichů. Ti dnes mizí z krajiny stejně rychle jako kdysi remízky a meze.
reklama
„Laguny na polích svědčí o tom, že se pozemky nad nimi nevhodně obdělávají nebo že je tato lokalita přirozeně podmáčená a bylo by vhodnější, kdyby se zatravnila a přeměnila v mokřad,“ uvedl Stanislav Koukal z Agentury ochrany přírody a krajiny v Brně.
Na jezero v poli se každé jaro nebo při větším dešti dlouhá léta dívali i lidé z Velešovic na Vyškovsku. „Zemědělci se tam sice snažili něco pěstovat, úroda ale za moc nestála. A někdy bylo pole tak podmáčené, že se ani nedala sklidit,“ říká František Krejčíř z Velešovic. Místní kronikář pak zjistil, že v těchto místech kdysi bývaly rybníky, obec je obnovila a voda na poli už nestojí.
„Dnes není až tak těžké dostat se k dotacím na zatravnění těchto pozemků a stát dává peníze i na výsadbu remízků, také získání souhlasu všech majitelů nemusí být neřešitelným problémem,“ tvrdí Koukal. Například v Dolním Němčí se podařilo vysadit větrolam dlouhý dva kilometry na pozemcích, které vlastnilo dokonce více než sto lidí.
A přírodovědec má i další příklad z jižní Moravy, jak se zbavit vody stojící na polích. „V Božicích z nich udělali asi šestihektarový mokřad, a přestože je tam teprve tři až čtyři roky, tato lokalita nabyla takového významu, že byla zařazena do území Natura 2000,“ dodal. Upozornil také, že zatímco přeoraný mokrý pozemek zemědělcům stejně velký výnos nedá, podmáčená louka vytváří ideální podmínky pro rozmnožování některých obojživelníků a dalších živočichů. Ti dnes mizí z krajiny stejně rychle jako kdysi remízky a meze.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
