Právo: Jirkov chystá tři geotermální vrty
2.11.2009 | JIRKOV | Právo | Šárka Tonarová |
Jirkovská radnice se po půl roce vrátila k nápadu, že se pokusí využít teplo z nitra Země k vytápění domácností.
Jirkovská radnice se po půl roce vrátila k nápadu, že se pokusí využít teplo z nitra Země k vytápění domácností ve městě. Radní posvětili dohodu, která umožní geologické práce.
Zatím se však bude vrtat nanečisto. Zkušební vrty mají odpovědět na otázku, jestli je Jirkov vhodnou lokalitou pro využívání geotermální energie. „Vrtat by se mělo mezi bývalým areálem Borsig a drůbežárnou,“ upřesnil mluvčí radnice Luboš Mizun.
Město zajistí přístupové cesty, přívod vody a elektrické energie a umožní zřízení pracovišť. Provede nezbytné úpravy prostor, například odstraní porost. Vrtat se však nezačne dřív, než napřesrok. „Část území, vytipovaného pro zkušební vrty, mají v pronájmu zahrádkáři, a to do konce roku 2010,“ upřesnil Mizun.
Jirkov se přidal k městům, která by chtěla vytápět domácnosti teplem z nitra Země letos v květnu. Kvůli využití geotermální energie z hloubky pěti kilometrů pod zemským povrchem vstoupil do instituce Centrum pro výzkum energetického využití litosféry. Přišlo ho to na 150 tisíc, skutečné ohřívání vody o horninu v podzemí by stálo skoro milionkrát víc.
„Vzhledem ke garantované výkupní ceně elektřiny a očekávané produkci by tržby vynesly 230 miliónů ročně. Návratnost investice by pak byla relativně krátká,“ usoudil místostarosta Jaroslav Cingel (KSČM).
Nezanedbatelná je ohleduplnost geotermálního vytápění k životnímu prostředí. Na rozdíl od dosud využívaného tepla ze spalování uhlí totiž neprodukuje žádné znečišťující látky. Využívá jen tepla pod povrchem země, které v uvažované hloubce dosahuje asi 200 stupňů Celsia.
Princip je jednoduchý: geotermální teplo ohřívá vodu pro radiátory. Protože se na povrch dostává vlastní silou, není systém náročný na provozní náklady.
Nejznámějším příkladem využití podzemního tepla je Island. Většina domů na ostrově využívá obrovské množství geotermální energie v relativně malé hloubce. Na vzestupu je však také využívání tepla ve větších hloubkách, k němuž by chtěl přistoupil Jirkov. Nevýhodou systému jsou značné prvotní náklady.
V Jirkově se předpokládá vybudování tří vrtů. K rozrušené hornině se přivede voda nebo jiná tekutina dvěma z nich, v hloubce se zahřeje a středním vrtem vyvede na povrch.
Geotermální teplo se využívá po celém světě, zejména ve Střední a Jižní Americe, Japonsku, Itálii a Novém Zélandu.
Návratnost investice by byla relativně krátká Jaroslav Cingel, místostarosta
reklama
Zatím se však bude vrtat nanečisto. Zkušební vrty mají odpovědět na otázku, jestli je Jirkov vhodnou lokalitou pro využívání geotermální energie. „Vrtat by se mělo mezi bývalým areálem Borsig a drůbežárnou,“ upřesnil mluvčí radnice Luboš Mizun.
Město zajistí přístupové cesty, přívod vody a elektrické energie a umožní zřízení pracovišť. Provede nezbytné úpravy prostor, například odstraní porost. Vrtat se však nezačne dřív, než napřesrok. „Část území, vytipovaného pro zkušební vrty, mají v pronájmu zahrádkáři, a to do konce roku 2010,“ upřesnil Mizun.
Jirkov se přidal k městům, která by chtěla vytápět domácnosti teplem z nitra Země letos v květnu. Kvůli využití geotermální energie z hloubky pěti kilometrů pod zemským povrchem vstoupil do instituce Centrum pro výzkum energetického využití litosféry. Přišlo ho to na 150 tisíc, skutečné ohřívání vody o horninu v podzemí by stálo skoro milionkrát víc.
„Vzhledem ke garantované výkupní ceně elektřiny a očekávané produkci by tržby vynesly 230 miliónů ročně. Návratnost investice by pak byla relativně krátká,“ usoudil místostarosta Jaroslav Cingel (KSČM).
Nezanedbatelná je ohleduplnost geotermálního vytápění k životnímu prostředí. Na rozdíl od dosud využívaného tepla ze spalování uhlí totiž neprodukuje žádné znečišťující látky. Využívá jen tepla pod povrchem země, které v uvažované hloubce dosahuje asi 200 stupňů Celsia.
Princip je jednoduchý: geotermální teplo ohřívá vodu pro radiátory. Protože se na povrch dostává vlastní silou, není systém náročný na provozní náklady.
Nejznámějším příkladem využití podzemního tepla je Island. Většina domů na ostrově využívá obrovské množství geotermální energie v relativně malé hloubce. Na vzestupu je však také využívání tepla ve větších hloubkách, k němuž by chtěl přistoupil Jirkov. Nevýhodou systému jsou značné prvotní náklady.
V Jirkově se předpokládá vybudování tří vrtů. K rozrušené hornině se přivede voda nebo jiná tekutina dvěma z nich, v hloubce se zahřeje a středním vrtem vyvede na povrch.
Geotermální teplo se využívá po celém světě, zejména ve Střední a Jižní Americe, Japonsku, Itálii a Novém Zélandu.
Návratnost investice by byla relativně krátká Jaroslav Cingel, místostarosta
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
