MF Dnes: Jíst, či nejíst "Frankensteinovu potravu"?

Američané si na tom vesele pochutnávají, zato Evropan by to do úst nejradši ani nevzal. Platí to pro sóju, pšenici, rajčata, brambory, kukuřici… Jistě: ne pro všechny druhy těchto plodin. Jen pro jejich geneticky upravené odrůdy. Ale i to stačí na velké a tvrdé spory. Obě strany Atlantiku se liší už od základu: v pohledu na věc. Pro mnoho Američanů je to "vědecké jídlo", další doklad pokroku a přínosu vědy. Zato v Evropě si geneticky měněné plodiny (GMO) vysloužily pouze nelichotivé označení "Frankensteinova potrava". Je to narážka na hrdinu fantastického románu Frankenstein - na uměle vytvořenou stvůru, která jen ničí a vraždí. A protože většina Evropanů se za Frankensteiny jistě nepovažuje, kladou geneticky upraveným plodinám zarputilý odpor. EU proti nim po pět let uplatňovala faktické embargo. To od listopadu končí, ale Amerika, která na evropské nechuti ke GMO ztrácí 300 milionů dolarů ročně, ví, že nemá důvod jásat. Další povolování těchto plodin bude tak složité, že si pokaždé vyžádá tři až čtyři roky času, ne-li více. Představme si, že by se podobně povolovalo zavádění nového auta… Američané proto na adresu odmítavé Evropy nešetří kritickými slovy. "Máme pocit, že je to všechno jen komedie, kterou dala dohromady média," řekl francouzskému listu Le Figaro Patty Judge, státní tajemník pro zemědělství v americkém státu Iowa. A prezident George Bush Evropany rovnou obvinil z podněcování hladu v Africe. Podle jeho logiky vyvolává evropský odpor stejnou nechuť i v Africe, nejchudší části světa. Zřejmě aby tomu USA učinily přítrž, je přijímání GMO jednou z podmínek pro udělení jinak velkorysé americké pomoci proti AIDS v Africe. V Evropě však asi nepůjde jen o nějaké spiknutí médií či o snahu vyhladovět svět. Ve Francii odmítá "vědecké jídlo" až 70 procent lidí. A v Británii, kde se prováděl průzkum mezi téměř čtyřiceti tisíci lidí, byl verdikt proti GMO ještě drtivější. Problém přitom nemá jen unie: ve Švýcarsku se nyní chystá referendum o až pětiletém moratoriu na geneticky upravené plodiny. Náladám lidí se podřizují i zemědělci. Ve Francii je například už od roku 1996 povoleno patnáct druhů geneticky pozměněné kukuřice, ale žádná z nich se nepěstuje. "Spotřebitelé to nechtějí a útoky škůdců jsou zatím zvládnutelné chemickou cestou," vysvětluje předseda francouzské asociace pěstitelů kukuřice Christophe Terrain. Podobně to vypadá v obchodech, zvláště v britských. Například obchodní síť Co-op, sdružující tři tisíce obchodů, oznámila před časem s velkou pompou, že ze svých regálů stahuje všechny geneticky upravené produkty. Tam, kde nejsou obchodníci sami dost aktivní, zasahují nevládní seskupení: v Belgii každoročně zveřejňují obsáhlé seznamy potravin, při jejichž přípravě byly použity GMO. Kdoví zda je to něco více než jen kladná či záporná reklama. Geneticky upravené plodiny totiž pronikají na evropský stůl, aniž to lidé příliš tuší - a to i v unii, kde pro ně platí drakonické předpisy. Ty umožňují sledovat původ potravin až k výrobci a vyžadují speciální označování výrobků z geneticky upravených plodin. Jako GMO musí být označeno vše, v čem je třeba jen 0,9 procenta geneticky upravených produktů. Co je pod touto hranicí, nemusí být označováno nijak. Podobně nemusí nést označení GMO maso, vejce a mléčné výrobky od zvířat, jež byla krmena těmito plodinami. Stejně tak to není nutné u pečiva, v němž byly použity enzymy z upravených nových plodin. Je to však jen malá skulinka, která sotva stačí vyvážit bouřlivé projevy nesouhlasu s "vědeckou potravou". Ty sahají od demonstrací až po ničení pokusných polí s těmito plodinami a po snahy vytvořit "bezgenetické" zóny. O to se neúspěšně pokusil britský Wales či Horní Rakousy. Za těchto podmínek rezignují i nejzapálenější zastánci biotechnologií, jako je americký biotechnologický gigant Monsanto působící i v Česku. Ten nyní ohlásil odchod z Evropy, kde se po řadu let marně snažil prosadit své produkty odolné proti ničivým chemikáliím. Evropa se s ním loučí spíše s ulehčením. "Pokoušeli se lhát lidem a vnutit jim GMO. Doufám, že se z toho poučí, zvláště když nyní tvrdí, že to vyřeší problém hladovění ve světě a tak. Ale prosím vás: vždyť to mělo řešit jen hladovění mezi akcionáři, nikoli v rozvojovém světě," řekla na adresu Monsanta i dalších producentů GMO evropská komisařka Margot Wallströmová.
Svět GMO

* Kdy to začalo

V roce 1991 byla povolena první geneticky upravená plodina, rajče s prodlouženou dobou svěžesti.

* Jak moc se to používá

Geneticky upravené plodiny se nyní pěstují na šedesáti milionech hektarů půdy, zejména v Americe a Asii.

* Kde nejvíc

V USA, kde se upravené plodiny pěstují na třiceti milionech hektarů. Zdejší produkce tvoří až dvě třetiny světové výroby těchto plodin.

* Co na to Evropa

GMO naráží na odpor zvláště ve Francii, Británii a Německu. Ve Španělsku se upravená kukuřice pěstuje na několika desítkách tisíc hektarů.

---

reklama

---