MF Dnes: Jsem advokát jádra, říká manažer ČEZ
19.9.2005 | PRAHA | MF Dnes | Zuzana Kubátová |
Ředitel výroby v elektrárenské společnosti ČEZ Jiří Borovec vede tým, který řeší, jak a čím nahradit dosluhující hnědouhelné elektrárny v Česku. Jasno má vedení ČEZ zatím jen v jednom: i když modernizuje starší a postaví dvě či tři nové elektrárny na hnědé uhlí, stále to v budoucnu nebude zcela stačit na rostoucí spotřebu elektřiny v zemi.
Zásoby uhlí na to prostě nestačí. O tom, jaké elektrárny budovat dál, chce vedení ČEZ rozhodnout do konce letošního roku. „Zatím existují různé varianty, ale byli bychom sedmilháři, kdybychom řekli, že neuvažujeme o jaderné energetice,“ říká Jiří Borovec.
* O jakých investicích jste do této doby rozhodli? Co je jisté?
Jasno máme v tom, že provedeme celkovou obnovu elektráren Tušimice II a Prunéřov II. Zároveň plánujeme postavit nové bloky v Počeradech a Ledvicích. To je však jen první etapa naší práce. Příprava druhé etapy má skončit 15. prosince. V té uvažujeme, jak by se do toho promítly nové zdroje energie na plyn, na vodu - uvažujeme o přečerpávací elektrárně - případně i jaderný zdroj.
* Kolik na obnovu máte peněz?
Počítáme, že bez případné investice do jaderné elektrárny nás obnova zdrojů přijde na 90-100 miliard. Z toho první tři projekty spotřebují padesát miliard.
* Zůstane po dokončení první etapy obnovy zachována dnešní kapacita elektráren?
I při obnově a výstavbě dalších hnědouhelných elektráren dojde k úbytku kapacit. Odvíjí se to od dostupnosti uhlí. Po roce 2020 se dostaneme asi na dvě třetiny dnešní kapacity a po roce 2030 na polovinu.
* Počítáte při plánech na obnovu a dostavbu hnědouhelných elektráren i s využitím uhlí z ložisek, z nichž se dnes nedá těžit, protože tomu brání takzvané ekologické limity?
U ekologických limitů jsou řešení jednodušší a složitější. Ta jednodušší se týkají Severočeských dolů, Dolu Bílina. Za nimi je nějakých 120 milionů tun uhlí a k těm se dá získat přístup poměrně snadno. To by nepostihlo žádnou populaci, musely by se tam jen realizovat drobné investice. Pokud bychom mohli toto uhlí využít, mohl by se v elektrárně Ledvice postavit další blok na 660 megawattů. Problematickou je zóna Dolu Československá armáda (tam by prolomení ekologických limitů znamenalo vystěhování dvou vesnic se dvěma tisíci obyvatel, pozn. red.). Zachování ekologických limitů se vyloučit nedá. Ale je ve prospěch této země, aby byly posunuty. I když ani pak nebudeme schopni zajistit dnešní výrobní kapacitu.
Nahradit uhlí bude problém
* To se uhlí pro výrobu elektřiny nedá ničím nahradit?
Ne jako nízkonákladový zdroj. Dá se nahradit plynem, ale vidíte, co dnes dělají jeho ceny. A další vývoj cen plynu, to je věštění z křišťálové koule. Pak je tu jádro, kde jsou velké investiční náklady, ale na druhé straně poměrně nízká a stabilní cena paliva.
* Takže co zbývá?
Spotřeba energie roste. Ale i kdyby výrobní kapacita ČEZ klesla, nebyla by to katastrofa, protože jsme velkým exportérem. Vyvážíme asi pětinu své produkce. Prostě bychom preferovali domácí trh. I tak by bylo třeba elektřinu ještě k tomu dovážet ze zahraničí.
* Za jaké ceny vyrábějí firmy, jejichž dovoz přichází v úvahu?
Český trh by mohla zaplavit například polská elektřina, ta je dnes levnější než naše. Tak to ale nebude stále. Poláci do svých kalkulací nezapočítávají ceny povolenek na emise oxidu uhličitého, neinvestovali do odsíření elektráren. I oni budou muset řadu zdrojů časem odstavit. Slovensko bude muset odstavit dva bloky Jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. Instalovaný výkon ve střední Evropě klesne až o 4,5 tisíce megawattů - to je víc než dva Temelíny. Už dnes jsou exportující trhy v Evropě většinou cenově vůči nám o 10-15 procent výš, importující trhy dokonce o třicet procent. Ceny elektřiny v Evropě rychle rostou. A u nás zdaleka ne tak rychle jako třeba v Německu.
* Uhlí nestačí, o dovozu tvrdíte, že je drahý. Co tedy plánujete?
Byli bychom sedmilháři, kdybychom řekli, že neuvažujeme o jaderné energetice. Jsme země, která umí jadernou energetiku provozovat, což dokazuje například elektrárna Dukovany. Ta patří mezi třináct procent nejlepších jaderných elektráren na světě. A Temelín? I přes určité technické problémy, které považuji za dětské nemoci, bude časem patřit k těm, o kterých se mluví s hrdostí. Navíc tu máme jaderné dodavatele. Je tu faktor nezávislosti. Je to energetika velmi čistá, neprodukuje popílek, odpady, skleníkové plyny. A má obrovský výkon na malé geografické ploše.
Odpovíme po Novém roce
* Takže vy osobně nevidíte jinou možnost než jadernou elektrárnu?
Já netajím, že jsem advokátem jádra. Ale tlačíte mě zbytečně ke zdi. Na to, kam směřujeme, vám ochotně odpovím po Novém roce, kdy budeme mít hotovou celou koncepci obnovy. Zatím žádné rozhodnutí nepadlo. Uvažuje se o různých variantách různých výkonů, o vhodných typech reaktorů. Mělo by jít o elektrárnu, na kterou jsou ve světě reference. Ale bavíme se i o plynové nebo o přečerpávací vodní elektrárně, i když o těch spíš na vyrovnávání spotřebních špiček. Podle mne plnohodnotná náhrada za jaderný zdroj dnes není.
* Stavba nové jaderné elektrárny není jen technický nebo ekonomický problém. Jde i o to, zda jsou lidé ochotni ji přijmout. Nemělo by se o ní už teď začít opravdu otevřeně mluvit?
Já myslím, že taková debata už začala.
reklama
* O jakých investicích jste do této doby rozhodli? Co je jisté?
Jasno máme v tom, že provedeme celkovou obnovu elektráren Tušimice II a Prunéřov II. Zároveň plánujeme postavit nové bloky v Počeradech a Ledvicích. To je však jen první etapa naší práce. Příprava druhé etapy má skončit 15. prosince. V té uvažujeme, jak by se do toho promítly nové zdroje energie na plyn, na vodu - uvažujeme o přečerpávací elektrárně - případně i jaderný zdroj.
* Kolik na obnovu máte peněz?
Počítáme, že bez případné investice do jaderné elektrárny nás obnova zdrojů přijde na 90-100 miliard. Z toho první tři projekty spotřebují padesát miliard.
* Zůstane po dokončení první etapy obnovy zachována dnešní kapacita elektráren?
I při obnově a výstavbě dalších hnědouhelných elektráren dojde k úbytku kapacit. Odvíjí se to od dostupnosti uhlí. Po roce 2020 se dostaneme asi na dvě třetiny dnešní kapacity a po roce 2030 na polovinu.
* Počítáte při plánech na obnovu a dostavbu hnědouhelných elektráren i s využitím uhlí z ložisek, z nichž se dnes nedá těžit, protože tomu brání takzvané ekologické limity?
U ekologických limitů jsou řešení jednodušší a složitější. Ta jednodušší se týkají Severočeských dolů, Dolu Bílina. Za nimi je nějakých 120 milionů tun uhlí a k těm se dá získat přístup poměrně snadno. To by nepostihlo žádnou populaci, musely by se tam jen realizovat drobné investice. Pokud bychom mohli toto uhlí využít, mohl by se v elektrárně Ledvice postavit další blok na 660 megawattů. Problematickou je zóna Dolu Československá armáda (tam by prolomení ekologických limitů znamenalo vystěhování dvou vesnic se dvěma tisíci obyvatel, pozn. red.). Zachování ekologických limitů se vyloučit nedá. Ale je ve prospěch této země, aby byly posunuty. I když ani pak nebudeme schopni zajistit dnešní výrobní kapacitu.
Nahradit uhlí bude problém
* To se uhlí pro výrobu elektřiny nedá ničím nahradit?
Ne jako nízkonákladový zdroj. Dá se nahradit plynem, ale vidíte, co dnes dělají jeho ceny. A další vývoj cen plynu, to je věštění z křišťálové koule. Pak je tu jádro, kde jsou velké investiční náklady, ale na druhé straně poměrně nízká a stabilní cena paliva.
* Takže co zbývá?
Spotřeba energie roste. Ale i kdyby výrobní kapacita ČEZ klesla, nebyla by to katastrofa, protože jsme velkým exportérem. Vyvážíme asi pětinu své produkce. Prostě bychom preferovali domácí trh. I tak by bylo třeba elektřinu ještě k tomu dovážet ze zahraničí.
* Za jaké ceny vyrábějí firmy, jejichž dovoz přichází v úvahu?
Český trh by mohla zaplavit například polská elektřina, ta je dnes levnější než naše. Tak to ale nebude stále. Poláci do svých kalkulací nezapočítávají ceny povolenek na emise oxidu uhličitého, neinvestovali do odsíření elektráren. I oni budou muset řadu zdrojů časem odstavit. Slovensko bude muset odstavit dva bloky Jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. Instalovaný výkon ve střední Evropě klesne až o 4,5 tisíce megawattů - to je víc než dva Temelíny. Už dnes jsou exportující trhy v Evropě většinou cenově vůči nám o 10-15 procent výš, importující trhy dokonce o třicet procent. Ceny elektřiny v Evropě rychle rostou. A u nás zdaleka ne tak rychle jako třeba v Německu.
* Uhlí nestačí, o dovozu tvrdíte, že je drahý. Co tedy plánujete?
Byli bychom sedmilháři, kdybychom řekli, že neuvažujeme o jaderné energetice. Jsme země, která umí jadernou energetiku provozovat, což dokazuje například elektrárna Dukovany. Ta patří mezi třináct procent nejlepších jaderných elektráren na světě. A Temelín? I přes určité technické problémy, které považuji za dětské nemoci, bude časem patřit k těm, o kterých se mluví s hrdostí. Navíc tu máme jaderné dodavatele. Je tu faktor nezávislosti. Je to energetika velmi čistá, neprodukuje popílek, odpady, skleníkové plyny. A má obrovský výkon na malé geografické ploše.
Odpovíme po Novém roce
* Takže vy osobně nevidíte jinou možnost než jadernou elektrárnu?
Já netajím, že jsem advokátem jádra. Ale tlačíte mě zbytečně ke zdi. Na to, kam směřujeme, vám ochotně odpovím po Novém roce, kdy budeme mít hotovou celou koncepci obnovy. Zatím žádné rozhodnutí nepadlo. Uvažuje se o různých variantách různých výkonů, o vhodných typech reaktorů. Mělo by jít o elektrárnu, na kterou jsou ve světě reference. Ale bavíme se i o plynové nebo o přečerpávací vodní elektrárně, i když o těch spíš na vyrovnávání spotřebních špiček. Podle mne plnohodnotná náhrada za jaderný zdroj dnes není.
* Stavba nové jaderné elektrárny není jen technický nebo ekonomický problém. Jde i o to, zda jsou lidé ochotni ji přijmout. Nemělo by se o ní už teď začít opravdu otevřeně mluvit?
Já myslím, že taková debata už začala.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
