MF Dnes: Jsou Severočeši líní třídit odpad?
18.5.2007 | Severní Čechy | MF Dnes | Lucie Suchá |
Podle statistik jsou severní Čechy krajem, kde lidé třídí odpad absolutně nejméně v celé republice. Vychází to zhruba na 19 kilogramů na osobu a rok. Naopak obyvatelé Prahy pomyslný žebříček vedou - do barevných kontejnerů vhodí každý z nich kolem šestatřiceti kilogramů odpadů.
Podle Lukáše Grolmuse, ředitele oddělení komunikace společnosti Ekokom, která v Česku řídí sběr odpadů, však tato statistika vůbec neznamená, že Pražané myslí na životní prostředí více než Severočeši.
Čím si tento stav vysvětlujete? Nechceme nebo neumíme odpad třídit?Tohle sice hodně záleží na lidech, ale především pak na systému sběru. Na nahuštěnosti sběrných míst a vůbec i na zalidněnosti dané oblasti. Jednodušeji se vytváří sběrná síť a dosahuje se vyšší výtěžnosti na místech, která jsou jednoduše dostupná. Severní Čechy mají spoustu v terénu roztroušených obcí, velké množství vesnic a hodně vsí v horách. Zajistit na takových místech sběr je složitější než ve větších městech nebo na planinách středních Čech. Vše souvisí s infrastrukturou.
Není to tedy tak, že by byli Severočeši líní a obyvatelé Prahy naopak více mysleli na životní prostředí.
V Praze je velká hustota lidí na malé ploše. To množství vytříděného odpadu na obyvatele je tedy vyšší, protože na jeden kontejner je více obyvatel, a když bydlí v patrech nad sebou, mají jej stejně vzdálený. Na rozdíl od vesnic. Pokud žije stejné množství lidí v řadě rodinných domů, tak ten kontejner má logicky někdo blíž a někdo dál. A přestože jsou lidé podle našich průzkumů ochotni jít za kontejnerem i více než 180 metrů, vzdálenost hodně rozhoduje.
Podle Lukáše Grolmuse z Ekokomu je těžké na severu Čech zorganizovat sběr odpadů
Pokračování ze strany C1
* Jaký je průměr tříděného odpadu v zemích EU?
Jak v které zemi a jak kterého materiálu. My se obecně pohybujeme někde v oblasti lepšího průměru, ale země jako Rakousko, Německo či Francie dosahují větších výtěžností. Tam se také informování obyvatel o prospěšnosti věnují podstatně déle. Nicméně Česko svou výtěžností za rok 2006, což bylo 43,6 kilogramů na obyvatele, poskočilo o více než 7 kilogramů oproti roku 2005.
* Takže na tom Češi nejsou až tak špatně. Západní Evropu jsme dohnali, měli bychom se dál snažit a předhánět ji?
Určitě. Především proto, aby se nám ten přístup k odpadu a příznivějšímu životnímu prostředí vryl pod kůži a my si jej zažili jako každodenní běžnou činnost. U nás třídilo v roce 2006 už 69 procent obyvatel České republiky. To vyplývá z průzkumů obyvatelstva a to není odpověď na jednoduchou otázku třídíte - ano, ne, ale na další křížové otázky typu co třídíte, kam to nosíte. Pokud by nemluvili pravdu, nedokázali by odpovědět. Oněch 67 procent je skutečné číslo. Na tu první otázku totiž pozitivně odpoví 77 procent lidí, pak ale vyjde najevo, že třídí třeba jen papír. Jen pro představu: V roce 1999 třídilo odpad 20 procent lidí.
* Řada lidí ví, že mají dávat do jiné popelnice noviny a do jiné PET lahve. Tyto dvě věci také zřejmě nejčastěji kontejnery na separovaný odpad plní. Očem ale už kampaně většinou nemluví, jsou drobné odpadky. Má smysl třídit obaly od oplatek nebo čokolád?
Určitě ano. Při zpracování prochází plasty dalším tříděním. Například PET lahve se pak dělí podle barev, pak se drtí na malé kousky. Jejich přetavením vzniká textilní a technické vlákno nerozpoznatelné od toho, které se vyrábí z primárních zdrojů. Dělají se z něj například zátěžové koberce nebo fleecové čepice. Rozemleté PET lahve se pak také používají na výrobu nových lahví. Při třídění se oděluje také polyethylen, z nějž se pak opět vyrábí další výrobky. A to, co na konci zbývá, jsou právě různé směsné plasty a z těch se dělají například protihlukové stěny u dálnic, zatravňovací dlaždice nebo různé plotovky, palety a podobně. Maximální množství z toho, co je roztříděno, je zrecyklováno. Není to spáleno, jak si někdo myslí, ani zaskládkováno. Vytříděním totiž vzniká druhotná surovina, která má vysokou hodnotu. Byl by i ekonomický nesmysl chtít tento materiál naházet na skládku. Navíc když se za to ještě platí.
* Co je cílem snažení vaší společnosti? Dosažení co možná nejlepšího poměru mezi tříděným a netříděným odpadem?
Producenti baleného zboží mají povinnosti, které vyplývají ze zákona o odpadech, zařídit zpětný odběr a využití obalů, které dávají na trh. Proto si najali nás a my zajišťujeme sběr obalů za zhruba 21 tisíc společností. Náš cíl je splnit jejich zákonné povinnosti - to znamená zajistit zpětný odběr, recyklaci a následné využití jejich obalů. Oněch 21 tisíc společností tvoří zhruba 80 procent všech obalů z celého trhu. Sekundárním vlivem tohoto zákona je omezení skládkování a zvýšení procent recyklace a snížení spotřeby přírodních zdrojů.
* Nebylo by smysluplnější apelovat na ty společnosti, aby neprodukovaly tolik obalů?
On jim ten zákon nařizuje v rámci prevence zamýšlet se nad tím, aby jejich obaly nebyly příliš velké, objemné a aby se dělaly z materiálů, které jsou recyklovatelné. Navíc tyto firmy hradí za každou vyprodukovanou tunu obalů poplatky, které my pak platíme za množství vytříděného odpadu obcím. Tím, že firmy platí za hmotnost vyprodukovaných obalů, jsou motivovány k tomu, aby produkovaly stále menší množství, protože o to méně platí.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy
reklama
Čím si tento stav vysvětlujete? Nechceme nebo neumíme odpad třídit?Tohle sice hodně záleží na lidech, ale především pak na systému sběru. Na nahuštěnosti sběrných míst a vůbec i na zalidněnosti dané oblasti. Jednodušeji se vytváří sběrná síť a dosahuje se vyšší výtěžnosti na místech, která jsou jednoduše dostupná. Severní Čechy mají spoustu v terénu roztroušených obcí, velké množství vesnic a hodně vsí v horách. Zajistit na takových místech sběr je složitější než ve větších městech nebo na planinách středních Čech. Vše souvisí s infrastrukturou.
Není to tedy tak, že by byli Severočeši líní a obyvatelé Prahy naopak více mysleli na životní prostředí.
V Praze je velká hustota lidí na malé ploše. To množství vytříděného odpadu na obyvatele je tedy vyšší, protože na jeden kontejner je více obyvatel, a když bydlí v patrech nad sebou, mají jej stejně vzdálený. Na rozdíl od vesnic. Pokud žije stejné množství lidí v řadě rodinných domů, tak ten kontejner má logicky někdo blíž a někdo dál. A přestože jsou lidé podle našich průzkumů ochotni jít za kontejnerem i více než 180 metrů, vzdálenost hodně rozhoduje.
Podle Lukáše Grolmuse z Ekokomu je těžké na severu Čech zorganizovat sběr odpadů
Pokračování ze strany C1
* Jaký je průměr tříděného odpadu v zemích EU?
Jak v které zemi a jak kterého materiálu. My se obecně pohybujeme někde v oblasti lepšího průměru, ale země jako Rakousko, Německo či Francie dosahují větších výtěžností. Tam se také informování obyvatel o prospěšnosti věnují podstatně déle. Nicméně Česko svou výtěžností za rok 2006, což bylo 43,6 kilogramů na obyvatele, poskočilo o více než 7 kilogramů oproti roku 2005.
* Takže na tom Češi nejsou až tak špatně. Západní Evropu jsme dohnali, měli bychom se dál snažit a předhánět ji?
Určitě. Především proto, aby se nám ten přístup k odpadu a příznivějšímu životnímu prostředí vryl pod kůži a my si jej zažili jako každodenní běžnou činnost. U nás třídilo v roce 2006 už 69 procent obyvatel České republiky. To vyplývá z průzkumů obyvatelstva a to není odpověď na jednoduchou otázku třídíte - ano, ne, ale na další křížové otázky typu co třídíte, kam to nosíte. Pokud by nemluvili pravdu, nedokázali by odpovědět. Oněch 67 procent je skutečné číslo. Na tu první otázku totiž pozitivně odpoví 77 procent lidí, pak ale vyjde najevo, že třídí třeba jen papír. Jen pro představu: V roce 1999 třídilo odpad 20 procent lidí.
* Řada lidí ví, že mají dávat do jiné popelnice noviny a do jiné PET lahve. Tyto dvě věci také zřejmě nejčastěji kontejnery na separovaný odpad plní. Očem ale už kampaně většinou nemluví, jsou drobné odpadky. Má smysl třídit obaly od oplatek nebo čokolád?
Určitě ano. Při zpracování prochází plasty dalším tříděním. Například PET lahve se pak dělí podle barev, pak se drtí na malé kousky. Jejich přetavením vzniká textilní a technické vlákno nerozpoznatelné od toho, které se vyrábí z primárních zdrojů. Dělají se z něj například zátěžové koberce nebo fleecové čepice. Rozemleté PET lahve se pak také používají na výrobu nových lahví. Při třídění se oděluje také polyethylen, z nějž se pak opět vyrábí další výrobky. A to, co na konci zbývá, jsou právě různé směsné plasty a z těch se dělají například protihlukové stěny u dálnic, zatravňovací dlaždice nebo různé plotovky, palety a podobně. Maximální množství z toho, co je roztříděno, je zrecyklováno. Není to spáleno, jak si někdo myslí, ani zaskládkováno. Vytříděním totiž vzniká druhotná surovina, která má vysokou hodnotu. Byl by i ekonomický nesmysl chtít tento materiál naházet na skládku. Navíc když se za to ještě platí.
* Co je cílem snažení vaší společnosti? Dosažení co možná nejlepšího poměru mezi tříděným a netříděným odpadem?
Producenti baleného zboží mají povinnosti, které vyplývají ze zákona o odpadech, zařídit zpětný odběr a využití obalů, které dávají na trh. Proto si najali nás a my zajišťujeme sběr obalů za zhruba 21 tisíc společností. Náš cíl je splnit jejich zákonné povinnosti - to znamená zajistit zpětný odběr, recyklaci a následné využití jejich obalů. Oněch 21 tisíc společností tvoří zhruba 80 procent všech obalů z celého trhu. Sekundárním vlivem tohoto zákona je omezení skládkování a zvýšení procent recyklace a snížení spotřeby přírodních zdrojů.
* Nebylo by smysluplnější apelovat na ty společnosti, aby neprodukovaly tolik obalů?
On jim ten zákon nařizuje v rámci prevence zamýšlet se nad tím, aby jejich obaly nebyly příliš velké, objemné a aby se dělaly z materiálů, které jsou recyklovatelné. Navíc tyto firmy hradí za každou vyprodukovanou tunu obalů poplatky, které my pak platíme za množství vytříděného odpadu obcím. Tím, že firmy platí za hmotnost vyprodukovaných obalů, jsou motivovány k tomu, aby produkovaly stále menší množství, protože o to méně platí.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
