MF Dnes: K potokům patří zákruty, ne beton
19.5.2009 | ČESKÉ BUDĚJOVICE | MF Dnes | Václav Janouš |
Betonová koryta potoků mizí z krajiny pomaleji, než by si odborníci přáli. Ekologové a ochránci přírody se snaží malým tokům vracet přirozenou podobu se zákrutami a slepými rameny, ale jde jim to pomaleji, než by si představovali.
Odborníci na životní prostředí, vedoucí odborů českých a německých radnic i vodohospodáři se v sobotu vyrazili podívat na revitalizaci malých jihočeských toků - prohlédli si koryto potoka v Borové u Chvalšin na Českokrumlovsku, Zbytinský potok na Prachaticku, říčku Polečnice u Kájova na Českokrumlovsku a řeku Blanice a její umělé rameno, kde se množí perlorodky říční.
Chtěli vidět, jak se vracejí uměle narovnané toky do původní podoby. „Za třináct let jsme jich zrevitalizovali jen deset a to je zoufale málo. Chybí totiž peníze a zákony vymezující pravidla pro revitalizace,“ konstatoval vedoucí oddělení péče o krajinu Agentury ochrany přírody a krajiny Vladimír Šámal.
Vybraný potok či říčku ochranáři upraví tak, že odstraní betonové desky, díky nimž držel potok přímý směr, a vedle v terénu vytvoří nové koryto se zákrutami - takové, které do přírody patří. To sice má většinou menší kapacitu a průtok, ale funguje i jako protipovodňové opatření. „Melioračními kanály odteče voda okamžitě, kdežto přírodním potokem protéká rovnoměrně i za sucha. Navíc klikatící se koryto dokáže lépe zachytit případné povodňové vlny,“ vysvětlil výhody Šámal.
Navíc, potok se zákrutami a různými slepými rameny zapadne do přírody daleko lépe než napřímené koryto. „Lidé v posledních letech sami pochopili, že lépe vypadá neupravený potok než uměle vytvořená strouha. Hlavně také podél takových toků mohou žít živočichové, kteří vybudováním betonových břehů přicházejí o své přirozené prostředí,“ vysvětlila Jana Vitnerová ze sdružení Arnika. Revitalizace řek připravuje i Povodí Vltavy. Investovat do úprav a vodohospodářských staveb v kraji chce letos 540 milionů korun. „V rámci protipovodňové ochrany se už začalo upravovat koryto Vltavy v Českém Krumlově, chystá se i obnova říčky Stropnice u Tomkova mlýna,“ vypočítala mluvčí Povodí Vltavy Petra Krainová. Od roku 2002 utratil státní podnik v Jihočeském kraji za protipovodňová opatření celkem 897 milionů korun.
Peníze dává stát i Unie
Kraj aktivity ochranářů vítá a sám na revitalizace potoků přispívá. „Vypsali jsme grantový program na podporu a rozvoj krajiny, ve kterém je letos deset milionů korun. Ty lze použít na různé meandry, obnovení zarostlých tůní, výsadbu stromů podél toků či na odbahnění rybníků,“ naznačil krajský radní zodpovědný za životní prostředí Karel Vlasák.
Ochranáři mohou také využít peníze z Evropské unie nebo ze státního programu revitalizace říčních toků. Z něj lze žádat finance na zlepšení schopnosti zadržovat vodu v přírodě, na nápravu melioračních úprav v krajině či na obnovu řek.
reklama
Chtěli vidět, jak se vracejí uměle narovnané toky do původní podoby. „Za třináct let jsme jich zrevitalizovali jen deset a to je zoufale málo. Chybí totiž peníze a zákony vymezující pravidla pro revitalizace,“ konstatoval vedoucí oddělení péče o krajinu Agentury ochrany přírody a krajiny Vladimír Šámal.
Vybraný potok či říčku ochranáři upraví tak, že odstraní betonové desky, díky nimž držel potok přímý směr, a vedle v terénu vytvoří nové koryto se zákrutami - takové, které do přírody patří. To sice má většinou menší kapacitu a průtok, ale funguje i jako protipovodňové opatření. „Melioračními kanály odteče voda okamžitě, kdežto přírodním potokem protéká rovnoměrně i za sucha. Navíc klikatící se koryto dokáže lépe zachytit případné povodňové vlny,“ vysvětlil výhody Šámal.
Navíc, potok se zákrutami a různými slepými rameny zapadne do přírody daleko lépe než napřímené koryto. „Lidé v posledních letech sami pochopili, že lépe vypadá neupravený potok než uměle vytvořená strouha. Hlavně také podél takových toků mohou žít živočichové, kteří vybudováním betonových břehů přicházejí o své přirozené prostředí,“ vysvětlila Jana Vitnerová ze sdružení Arnika. Revitalizace řek připravuje i Povodí Vltavy. Investovat do úprav a vodohospodářských staveb v kraji chce letos 540 milionů korun. „V rámci protipovodňové ochrany se už začalo upravovat koryto Vltavy v Českém Krumlově, chystá se i obnova říčky Stropnice u Tomkova mlýna,“ vypočítala mluvčí Povodí Vltavy Petra Krainová. Od roku 2002 utratil státní podnik v Jihočeském kraji za protipovodňová opatření celkem 897 milionů korun.
Peníze dává stát i Unie
Kraj aktivity ochranářů vítá a sám na revitalizace potoků přispívá. „Vypsali jsme grantový program na podporu a rozvoj krajiny, ve kterém je letos deset milionů korun. Ty lze použít na různé meandry, obnovení zarostlých tůní, výsadbu stromů podél toků či na odbahnění rybníků,“ naznačil krajský radní zodpovědný za životní prostředí Karel Vlasák.
Ochranáři mohou také využít peníze z Evropské unie nebo ze státního programu revitalizace říčních toků. Z něj lze žádat finance na zlepšení schopnosti zadržovat vodu v přírodě, na nápravu melioračních úprav v krajině či na obnovu řek.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
