MF Dnes: Kanál vyvolává vášnivou diskusi
10.6.2005 | ZLÍN | MF Dnes | Vojtěch Cekota |
Hlavní přínos uvažované vodní cesty Dunaj Odra - Labe nebude v její dopravní funkci či ekonomických parametrech, ale v přínosu pro životní prostředí. Zejména v tom, že zajistí vodu z Dunaje pro suchem ohrožené oblasti ležící proti proudu Moravy, Odry či Labe.
To byla jedna hlavních myšlenek včerejší mezinárodní konference příznivců tohoto díla ve Zlíně.
Zlín - Projekt průplavu Dunaj -Odra - Labe vyvolává už řadu let poměrně silné emoce. Má skupinu vášnivých zastánců a početné řady radikálních odpůrců. Málokdy se setkají na společném jednání.
Včerejší mezinárodní konference asi sedmi desítek odborníků a zástupců veřejného sektoru, která se uskutečnila v hotelu Moskva ve Zlíně, se nesla v duchu příznivců tohoto projektu. Hlavním pořadatelem ostatně bylo sdružení Porta Moravica, které o realizaci tohoto díla dlouhodobě usiluje.
Co řekli příznivci
„Naše konference hledala především vztah vodní cesty k přírodě a životnímu prostředí,“ konstatoval včera Jaroslav Kubec, projektant vodních staveb a člen sdružení Porta Moravica. „Průplav přivede do Česka vodu. Zemědělství se bez závlah již ve střednědobém horizontu neobejde. Vědci z Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně vypočítali potřebu závlah jen v regionech povodí Moravy na téměř padesát tisíc hektarů,“ říká Kubec.
Vodní cesta podle závěrů konference přinese rozvoj regionů, růst obchodního obratu, rozvoj podnikání, nové pracovní příležitosti, ale také ochranu před povodní. „Samozřejmě že dílo je spojeno i s negativními vlivy. Je třeba o nich pravdivě informovat,“ připouštějí organizátoři konference. „Chceme úzce spolupracovat s ekologickými organizacemi. Jsme přesvědčeni, že vodní cesta v mnoha ohledech ekosystém chrání,“ přiblížil plány sdružení Porta Moravica jeho předseda Boris Klement.
Místopředseda sdružení Stanislav Polčák zase zdůrazňuje evropský význam stavby. „V institucích EU sledujeme stoupající zájem o toto dílo. Bohužel tomu neodpovídá zájem na české straně,“ podotkl Polčák. Podle něj by se tímto projektem měli ve větší míře zabývat i krajští radní. Skupinu poslanců, kteří mají záměr politicky prosazovat na půdě Evropského parlamentu podle Polčáka dává dohromady europoslankyně Jana Hybášková (ED).
Přítomný poslanec Miloš Melčák (ČSSD) uvedl, že výstavba celé vodní cesty by měla stát asi deset miliard eur, což je asi polovina tříletého rozpočtu Evropské investiční banky. Fandové tohoto záměru předpokládají, že by se na realizaci díla podílely veřejné rozpočty i soukromí investoři. Jejich podíl odhaduje Jaroslav Kubec na dvacet až padesát procent. Vložené prostředky by se jim měly vracet především v podobě mýtného, které by se v průplavu vybíralo.
Základní parametry
Pořadatelé konference seznámili novináře i s některými technickými parametry uvažované vodní cesty. Po celé trase by musela být hluboká minimálně pět metrů, hladina by musela dosahovat šířky alespoň 53 metrů. Trasou by proplouvaly buď samostatné motorové nákladní lodi s nosností pro dva a půl tisíce tun nebo celé soupravy, na které by se dalo naložit až 4000 tun nákladu. Plavidla by měla ponor do 2,8 metrů. Na území Moravy se počítá s většími přístavy v Břeclavi, Otrokovicích, Přerově a Ostravě.
Lodě by překonávaly úctyhodný výškový rozdíl mezi hladinou Dunaje ve Vídni, který činí asi 151 metrů nad mořem, až na kótu 275 metrů při plavbě do Odry, a dokonce na kótu 395 metrů v případě plavby do Labe. „Dnes se ale příznivě jeví tunelová trasa. Část průplavu z Moravy do Čech by mohla vést tunelem s nejvyšší kótou asi 350 metrů. Odpovídá to technologii nové rakouské tunelovací metody. Máme představu, že by tunel mohl být patrový a mohla být do něj převedena i železnice pro vysokorychlostní trať,“ uvedl Jaroslav Kubec.
Plavba plně naložené lodě z Otrokovic do Pardubic by podle Kubce trvala asi 18 hodin.
ANO, nebo NE?
Poněkud opatrnější stanovisko k záměru prezentoval před novináři starosta Otrokovic a předseda krajského výboru pro územní plánování Stanislav Mišák. Svou přítomnost na konferenci zdůvodnil snahou o načerpání co největšího množství informací. „Jsem potěšen, že se o záměru vede odborná diskuse. Samosprávy potřebují znát názory odborníků. Z informací, které mám, soudím, že projekt lze realizovat při respektování přírody. I Gabčíkovo se sžilo s přírodou,“ řekl Mišák. Domnívá se, že by už mělo padnout kvalifikovaně podložené konečné rozhodnutí, zda vodní cestu stavět, či nikoli.
O reálnosti záměru za určitých předpokladů je přesvědčen i krajský radní Jaroslav Drozd. Podle něj se tato myšlenka objevuje i v programových dokumentech Zlínského kraje, přestože jeden z koaličních partnerů, KDU-ČSL, se v předvolebním období vyslovoval pro zamítnutí záměru a zrušení územní ochrany koridoru vodní cesty.
Odpůrci jsou neústupní
Například Pavel Přibyl z Hnutí DUHA hovoří v této souvislosti o megalomanském projektu, který by nenávratně poškodil unikátní zbytky přirozených řek a lužních lesů i luk na Moravě. Pochybuje i o potřebnosti a rentabilitě vodní cesty.
Přibyl poukazuje na nezávislé posouzení, které si pro první etapu projektu kolem Břeclavi nechal zpracoval Jihomoravský kraj. Realizace kanálu je podle něj značně problematická v kterékoli variantě.
reklama
Zlín - Projekt průplavu Dunaj -Odra - Labe vyvolává už řadu let poměrně silné emoce. Má skupinu vášnivých zastánců a početné řady radikálních odpůrců. Málokdy se setkají na společném jednání.
Včerejší mezinárodní konference asi sedmi desítek odborníků a zástupců veřejného sektoru, která se uskutečnila v hotelu Moskva ve Zlíně, se nesla v duchu příznivců tohoto projektu. Hlavním pořadatelem ostatně bylo sdružení Porta Moravica, které o realizaci tohoto díla dlouhodobě usiluje.
Co řekli příznivci
„Naše konference hledala především vztah vodní cesty k přírodě a životnímu prostředí,“ konstatoval včera Jaroslav Kubec, projektant vodních staveb a člen sdružení Porta Moravica. „Průplav přivede do Česka vodu. Zemědělství se bez závlah již ve střednědobém horizontu neobejde. Vědci z Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně vypočítali potřebu závlah jen v regionech povodí Moravy na téměř padesát tisíc hektarů,“ říká Kubec.
Vodní cesta podle závěrů konference přinese rozvoj regionů, růst obchodního obratu, rozvoj podnikání, nové pracovní příležitosti, ale také ochranu před povodní. „Samozřejmě že dílo je spojeno i s negativními vlivy. Je třeba o nich pravdivě informovat,“ připouštějí organizátoři konference. „Chceme úzce spolupracovat s ekologickými organizacemi. Jsme přesvědčeni, že vodní cesta v mnoha ohledech ekosystém chrání,“ přiblížil plány sdružení Porta Moravica jeho předseda Boris Klement.
Místopředseda sdružení Stanislav Polčák zase zdůrazňuje evropský význam stavby. „V institucích EU sledujeme stoupající zájem o toto dílo. Bohužel tomu neodpovídá zájem na české straně,“ podotkl Polčák. Podle něj by se tímto projektem měli ve větší míře zabývat i krajští radní. Skupinu poslanců, kteří mají záměr politicky prosazovat na půdě Evropského parlamentu podle Polčáka dává dohromady europoslankyně Jana Hybášková (ED).
Přítomný poslanec Miloš Melčák (ČSSD) uvedl, že výstavba celé vodní cesty by měla stát asi deset miliard eur, což je asi polovina tříletého rozpočtu Evropské investiční banky. Fandové tohoto záměru předpokládají, že by se na realizaci díla podílely veřejné rozpočty i soukromí investoři. Jejich podíl odhaduje Jaroslav Kubec na dvacet až padesát procent. Vložené prostředky by se jim měly vracet především v podobě mýtného, které by se v průplavu vybíralo.
Základní parametry
Pořadatelé konference seznámili novináře i s některými technickými parametry uvažované vodní cesty. Po celé trase by musela být hluboká minimálně pět metrů, hladina by musela dosahovat šířky alespoň 53 metrů. Trasou by proplouvaly buď samostatné motorové nákladní lodi s nosností pro dva a půl tisíce tun nebo celé soupravy, na které by se dalo naložit až 4000 tun nákladu. Plavidla by měla ponor do 2,8 metrů. Na území Moravy se počítá s většími přístavy v Břeclavi, Otrokovicích, Přerově a Ostravě.
Lodě by překonávaly úctyhodný výškový rozdíl mezi hladinou Dunaje ve Vídni, který činí asi 151 metrů nad mořem, až na kótu 275 metrů při plavbě do Odry, a dokonce na kótu 395 metrů v případě plavby do Labe. „Dnes se ale příznivě jeví tunelová trasa. Část průplavu z Moravy do Čech by mohla vést tunelem s nejvyšší kótou asi 350 metrů. Odpovídá to technologii nové rakouské tunelovací metody. Máme představu, že by tunel mohl být patrový a mohla být do něj převedena i železnice pro vysokorychlostní trať,“ uvedl Jaroslav Kubec.
Plavba plně naložené lodě z Otrokovic do Pardubic by podle Kubce trvala asi 18 hodin.
ANO, nebo NE?
Poněkud opatrnější stanovisko k záměru prezentoval před novináři starosta Otrokovic a předseda krajského výboru pro územní plánování Stanislav Mišák. Svou přítomnost na konferenci zdůvodnil snahou o načerpání co největšího množství informací. „Jsem potěšen, že se o záměru vede odborná diskuse. Samosprávy potřebují znát názory odborníků. Z informací, které mám, soudím, že projekt lze realizovat při respektování přírody. I Gabčíkovo se sžilo s přírodou,“ řekl Mišák. Domnívá se, že by už mělo padnout kvalifikovaně podložené konečné rozhodnutí, zda vodní cestu stavět, či nikoli.
O reálnosti záměru za určitých předpokladů je přesvědčen i krajský radní Jaroslav Drozd. Podle něj se tato myšlenka objevuje i v programových dokumentech Zlínského kraje, přestože jeden z koaličních partnerů, KDU-ČSL, se v předvolebním období vyslovoval pro zamítnutí záměru a zrušení územní ochrany koridoru vodní cesty.
Odpůrci jsou neústupní
Například Pavel Přibyl z Hnutí DUHA hovoří v této souvislosti o megalomanském projektu, který by nenávratně poškodil unikátní zbytky přirozených řek a lužních lesů i luk na Moravě. Pochybuje i o potřebnosti a rentabilitě vodní cesty.
Přibyl poukazuje na nezávislé posouzení, které si pro první etapu projektu kolem Břeclavi nechal zpracoval Jihomoravský kraj. Realizace kanálu je podle něj značně problematická v kterékoli variantě.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
