MF Dnes: Kdo bydlí u silnice, žije v hluku
14.4.2008 | OLOMOUC | MF Dnes | Martina Vašková |
Kdo bydlí poblíž silnice druhé nebo třetí třídy na střední Moravě, spí, jí, pracuje nebo odpočívá s velkou pravděpodobností v nadměrném hluku. Studie, kterou si nechal zpracovat Olomoucký krajský úřad, prokázala nadměrnou hlučnost v 92 procentech sledovaných míst. Z 216 měst a obcí jich 199 nevyhovělo. Neutěšený stav bude muset vedení kraje, majitel silnic, napravit. V „postižených“ obcích by měly vyrůst protihlukové stěny, lidé dostanou nová okna.
Na tak velké okamžité výdaje ale nemá hejtmanství dostatek peněz, jen výměna oken by přišla na 900 milionů korun, proto musí požádat krajskou hygienickou stanici o udělení časově omezené výjimky. „Současné limity pro měření hluku jsou velmi přísné. Denní únosná míra, kterou připouští zákon, je pro silnice druhé třídy 60 decibelů. Noční pak 50. Pro silnice třetí třídy platí o pět decibelů nižší norma. Podle vyhlášky musí problémy odstranit majitel silnice. Myslím ale, že svůj podíl na celé situaci by měli nést i výrobci automobilů,“ uvedl radní Olomouckého kraje Petr Polášek.
Ten prozradil jméno pouze jediné obce, kterou trápí nadměrný rámus - Radslavice na Přerovsku. Zde studie naměřila 74 decibelů přes den a 67 v noci.
Jména dalších obcí radní zveřejnit nechtěl. „Nebudu o tom teď konkrétně hovořit. V tuto chvíli je pro nás nejdůležitější domluvit se s krajskou hygienickou stanicí na určitém kompromisu,“ dodal Polášek.
Časová výjimka, o jejíž udělení krajský úřad usiluje, by mohla trvat až osm let. „V případě, že se nám nepodaří sehnat potřebné peníze, budeme muset dát méně peněz do oprav silnic,“ doplnil.
Vysoká míra naměřených decibelů nepřekvapila starostu Radslavic. „Myslím, že je to fenomén dnešní doby. Silnice druhé ani třetí třídy u nás rozhodně nejsou v ideálním stavu. Navíc tu denně projede mnoho kamionů z nedalekého kamenolomu,“ řekl starosta obce Stanislav Jemelík.
Podle starosty Radslavic by situaci mohla vyřešit výměna oken nebo úprava povrchu silnic. „Nedovedu si ale představit, že by nám zde měla vyrůst protihluková stěna,“ podotkl.
S vypracováním protihlukové studie začala firma Ecological consulting v roce 2006. Zaměřila se na více než polovinu všech měst a vesnic v regionu. Celkově je v kraji téměř 400 obcí. „Výsledky v současné době projednáváme s krajem, hygienou a Správou silnic a dálnic,“ uvedl za vedení firmy Jaroslav Bosák. Zjištěné výsledky ho příliš nezaskočily. „Kdo se v této oblasti delší dobu pohybuje, ví, že hluk stále více narůstá,“ sdělil.
Skutečnost, že hluk nepříznivě ovlivňuje lidské zdraví, potvrdil Michal Bernard z Ekologického právního servisu. „Lidé by neměli být ve dne zatěžováni hlukem, který přesahuje sedmdesát decibelů. Vyšší hodnoty už prokazatelně poškozují zdraví,“ vysvětlil. Podle něj pak hrozí urychlení vzniku civilizačních chorob, jako je cukrovka, poruchy imunitního systému či infarkt, anebo zhoršují průběh těchto nemocí.
Hlukové mapy začalo nedávno na svých webových stránkách zveřejňovat i ministerstvo zdravotnictví. Nařídila mu to Evropská unie. Podle nich je tom na střední Moravě nejhůř Olomouc, Hranice, Bělotín nebo Polom.
reklama
Ten prozradil jméno pouze jediné obce, kterou trápí nadměrný rámus - Radslavice na Přerovsku. Zde studie naměřila 74 decibelů přes den a 67 v noci.
Jména dalších obcí radní zveřejnit nechtěl. „Nebudu o tom teď konkrétně hovořit. V tuto chvíli je pro nás nejdůležitější domluvit se s krajskou hygienickou stanicí na určitém kompromisu,“ dodal Polášek.
Časová výjimka, o jejíž udělení krajský úřad usiluje, by mohla trvat až osm let. „V případě, že se nám nepodaří sehnat potřebné peníze, budeme muset dát méně peněz do oprav silnic,“ doplnil.
Vysoká míra naměřených decibelů nepřekvapila starostu Radslavic. „Myslím, že je to fenomén dnešní doby. Silnice druhé ani třetí třídy u nás rozhodně nejsou v ideálním stavu. Navíc tu denně projede mnoho kamionů z nedalekého kamenolomu,“ řekl starosta obce Stanislav Jemelík.
Podle starosty Radslavic by situaci mohla vyřešit výměna oken nebo úprava povrchu silnic. „Nedovedu si ale představit, že by nám zde měla vyrůst protihluková stěna,“ podotkl.
S vypracováním protihlukové studie začala firma Ecological consulting v roce 2006. Zaměřila se na více než polovinu všech měst a vesnic v regionu. Celkově je v kraji téměř 400 obcí. „Výsledky v současné době projednáváme s krajem, hygienou a Správou silnic a dálnic,“ uvedl za vedení firmy Jaroslav Bosák. Zjištěné výsledky ho příliš nezaskočily. „Kdo se v této oblasti delší dobu pohybuje, ví, že hluk stále více narůstá,“ sdělil.
Skutečnost, že hluk nepříznivě ovlivňuje lidské zdraví, potvrdil Michal Bernard z Ekologického právního servisu. „Lidé by neměli být ve dne zatěžováni hlukem, který přesahuje sedmdesát decibelů. Vyšší hodnoty už prokazatelně poškozují zdraví,“ vysvětlil. Podle něj pak hrozí urychlení vzniku civilizačních chorob, jako je cukrovka, poruchy imunitního systému či infarkt, anebo zhoršují průběh těchto nemocí.
Hlukové mapy začalo nedávno na svých webových stránkách zveřejňovat i ministerstvo zdravotnictví. Nařídila mu to Evropská unie. Podle nich je tom na střední Moravě nejhůř Olomouc, Hranice, Bělotín nebo Polom.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
