MF Dnes: Kdo nejvíc znečišťuje ovzduší
8.11.2006 | PRAHA | MF Dnes | Marcela Jurková, Jana Charvátová |
Největším znečišťovatelem ve středních Čechách jsou mělnické elektrárny II a III, patřící společnosti ČEZ. V uplynulém roce vypustily do ovzduší nejvíce látek způsobujících rakovinu, látek majících negativní dopad na rozmnožování, skleníkových plynů a emisí, které přispívají ke kyselým srážkám.
Na předních místech žebříčku znečišťovatelů v kraji se dále drží Spolana Neratovice, další z mělnických elektráren EMĚ 1 společnosti Energotrans, kralupský Kaučuk a firma Centrální zdroj tepla v Příbrami. Vyplývá to ze zprávy ekologického sdružení Arnika, které vyhodnotilo údaje, jež jsou firmy povinny zveřejňovat.
„Překvapující je umístění rakovnické prádelny a čistírny Triton na druhém místě v žebříčku největších zdrojů emisí prokázaných a potenciálních karcinogenů. To znamená látek, které mají vliv na výskyt rakoviny,“ uvedl předseda sdružení Jindřich Petrlík.
Účinek některých škodlivých látek se projeví až po letech
Říci jednoznačně, že život v okolí těchto firem a podniků představuje pro obyvatele riziko, podle ekologů nelze. „Některé škodlivé látky se projeví až ob jednu generaci, jindy látky vypouštěné do ovzduší zasáhnou spíš vzdálenější místa kraje než obyvatele bydlící poblíž firmy,“ poznamenal předseda Arniky.
Vedení mělnických elektráren II a III připouští, že patří mezi největší znečišťovatele v kraji. Důvodem je podle něj fakt, že jde o největší elektrárnu středočeského regionu. Její celkový výkon přesahuje 700 megawattů. „Elektrárna III je navíc největším uhelným blokem v celém Česku. To se musí projevit. Většina škodlivých látek vzniká právě při spalování uhlí,“ uvedla mluvčí ČEZ Ivana Vejvodová. Vedení společnosti si podle ní pozici největšího znečišťovatele v kraji uvědomuje a snaží se to řešit. Obě elektrárny byly už v roce 1998 odsířeny, a to s pětadevadesátiprocentní účinností. Situace se navíc může změnit po roce 2030. Právě do této doby má mělnická elektrárna zatím zajištěno palivo. Pokud se nepodaří najít jiné uhlí pro elektrárnu, ukončí v roce 2030 provoz.
„Lokalitu ale neopustíme, spíše uvažujeme o přechodu na plyn,“ dodala Vejvodová.
Ač jsou mělnické elektrárny považovány za největší zdroj znečištění životního prostředí v kraji, za nejrizikovější označují ekologové provoz chemičky Spolana Neratovice. Tento podnik patří nejen mezi největší znečišťovatele ve středních Čechách, ale dokonce i mezi 35 nejznečištěnějších míst světa.
„Pochybuji, že by američtí ekologové měli v rukách detailní informace o aktuálním dění ve Spolaně,“ reagoval mluvčí chemičky Jan Martínek. Podle něj Američané sečetli dioxinové objekty, které představují starou ekologickou zátěž v areálu chemičky, a z tohoto součtu přiřadili Spolaně místo v žebříčku.
Spolana: Ekologické zátěže již nikoho neohrožují „Tyto ekologické zátěže jsou ale už od sedmdesátých let zakonzervované a nikoho neohrožují, čeká je postupná likvidace,“ vysvětlil mluvčí Jan Martínek.
Chemička se podle něj snaží snižovat při výrobě chloru i unikající množství rtuti. Koncentrace vypouštěných látek jsou podle měření v normě. „To ale neznamená, že to nemá špatný vliv na zdraví lidí, kteří v blízkosti chemičky žijí,“ podotkl Petrlík. Míní, že rtuť k výrobě chloru by chemička vůbec neměla používat.
„Jenže je to pro ni ekonomičtější, takže tuto výrobu chtějí opustit až v roce 2015, kdy to mají nařízeno,“ dodal ekolog.
Poukazuje i na to, že v areálu Spolany jsou často havárie. Naposledy koncem června unikl v chemičce síran amonný. Kvůli úniku nebezpečných látek se s neratovickou chemičkou dokonce několik lidí soudí.
reklama
„Překvapující je umístění rakovnické prádelny a čistírny Triton na druhém místě v žebříčku největších zdrojů emisí prokázaných a potenciálních karcinogenů. To znamená látek, které mají vliv na výskyt rakoviny,“ uvedl předseda sdružení Jindřich Petrlík.
Účinek některých škodlivých látek se projeví až po letech
Říci jednoznačně, že život v okolí těchto firem a podniků představuje pro obyvatele riziko, podle ekologů nelze. „Některé škodlivé látky se projeví až ob jednu generaci, jindy látky vypouštěné do ovzduší zasáhnou spíš vzdálenější místa kraje než obyvatele bydlící poblíž firmy,“ poznamenal předseda Arniky.
Vedení mělnických elektráren II a III připouští, že patří mezi největší znečišťovatele v kraji. Důvodem je podle něj fakt, že jde o největší elektrárnu středočeského regionu. Její celkový výkon přesahuje 700 megawattů. „Elektrárna III je navíc největším uhelným blokem v celém Česku. To se musí projevit. Většina škodlivých látek vzniká právě při spalování uhlí,“ uvedla mluvčí ČEZ Ivana Vejvodová. Vedení společnosti si podle ní pozici největšího znečišťovatele v kraji uvědomuje a snaží se to řešit. Obě elektrárny byly už v roce 1998 odsířeny, a to s pětadevadesátiprocentní účinností. Situace se navíc může změnit po roce 2030. Právě do této doby má mělnická elektrárna zatím zajištěno palivo. Pokud se nepodaří najít jiné uhlí pro elektrárnu, ukončí v roce 2030 provoz.
„Lokalitu ale neopustíme, spíše uvažujeme o přechodu na plyn,“ dodala Vejvodová.
Ač jsou mělnické elektrárny považovány za největší zdroj znečištění životního prostředí v kraji, za nejrizikovější označují ekologové provoz chemičky Spolana Neratovice. Tento podnik patří nejen mezi největší znečišťovatele ve středních Čechách, ale dokonce i mezi 35 nejznečištěnějších míst světa.
„Pochybuji, že by američtí ekologové měli v rukách detailní informace o aktuálním dění ve Spolaně,“ reagoval mluvčí chemičky Jan Martínek. Podle něj Američané sečetli dioxinové objekty, které představují starou ekologickou zátěž v areálu chemičky, a z tohoto součtu přiřadili Spolaně místo v žebříčku.
Spolana: Ekologické zátěže již nikoho neohrožují „Tyto ekologické zátěže jsou ale už od sedmdesátých let zakonzervované a nikoho neohrožují, čeká je postupná likvidace,“ vysvětlil mluvčí Jan Martínek.
Chemička se podle něj snaží snižovat při výrobě chloru i unikající množství rtuti. Koncentrace vypouštěných látek jsou podle měření v normě. „To ale neznamená, že to nemá špatný vliv na zdraví lidí, kteří v blízkosti chemičky žijí,“ podotkl Petrlík. Míní, že rtuť k výrobě chloru by chemička vůbec neměla používat.
„Jenže je to pro ni ekonomičtější, takže tuto výrobu chtějí opustit až v roce 2015, kdy to mají nařízeno,“ dodal ekolog.
Poukazuje i na to, že v areálu Spolany jsou často havárie. Naposledy koncem června unikl v chemičce síran amonný. Kvůli úniku nebezpečných látek se s neratovickou chemičkou dokonce několik lidí soudí.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
