MF Dnes: Kdysi tu byl fialový sníh, teď je konečně čisto
24.3.2006 | MĚDĚNEC | MF Dnes | Anna Šalanská |
Této vísce se za minulého režimu výletníci obloukem vyhýbali. Její název byl téměř synonymem znečištění a zamoření oxidem siřičitým a oxidy dusíku. Měděnec.
Velmi stará obec, která byla díky těžbě mědi a stříbra ve století šestnáctém dokonce povýšena na město, se kvůli vysokým hodnotám těchto škodlivin stávala v 80. letech hlavním symbolem alarmujících, téměř neuvěřitelných meteorologických měření. Ta se ovšem nezveřejňovala a zprávy o nich se lidé dozvídali až po revoluci.
Zatímco z poloviny 20. století si pamětníci ještě vybavují neporušenou přírodu a čisté nebe, z let totality jim ve vzpomínkách utkvěla hlavně hustá mlha. Během častých inverzí zde bývaly imisní limity překročeny dokonce až 500krát. Většina místních se i přesto shoduje: nám se tu nikdy nedýchalo zle, naměřené hodnoty byly zapříčiněny nevhodným umístěním měřicí stanice. Stanice v mírném kopečku totiž stála v místech, kam větry hnaly všechnu špínu z údolí - z Mostecka, Chomutovska, elektráren, továren...
„Podle tehdy naměřených hodnot na místní stanici bychom se museli nejspíš udusit. Bylo to podle mě dáno tím, že stanice je postavena v místě, kam vždycky vlítlo rovnou všechno odspoda z elektráren, ale nás se to nijak nedotýkalo. Možná to bylo ovlivněno i tím, že vedle stanice stálo rekreační středisko a všechno z kotelny zachytávala rovnou ta stanice,“ míní starosta obce Jiří Tišler. Na druhou stranu ale připouští, že úplně v pořádku ovzduší nebylo. „Dřív jsme tu mívali i barevný sníh, jak se v něm ukládaly nečistoty z ovzduší. Po odsíření elektráren se to dost zlepšilo a letos už červený ani fialový opravdu nebyl, je tu čisto.“
Výrazné zlepšení spatřuje starosta i na lesích, které se kvůli dlouhodobému působení exhalací změnily v odumírající pahýly. „Lepší se to ale pomalu, teprve teď začíná růst pořádně to, co se vysadilo před dvaceti lety,“ raduje se starosta.
Někteří sice mají Měděnec stále spojený se zdevastovaným životním prostředím, turisté ale pomalu začínají v Měděnci vidět malebnou horskou ves, která v zimě nadchne lyžaře a běžkaře, v létě zase cyklisty.
KolemMěděnce vede Krušnohorská magistrála a obec sama leží při trase do oblíbeného zimního centra Klínovce.
Krušná zima
Zima tu bývá opravdu krušná, téměř každý rok zde na trati uvízne vlak a na metrové závěje sněhu upomínají i neobvyklé domy z 19. století, které mají speciální „zimní“ vchod až v patře. Přesto starosta míní, že by do Krušných hor mělo jezdit turistů více. A do Měděnce zvlášť.
„Mohlo by to být lepší. S minulými roky se to podle mne nedá srovnat. To zájezdy organizovaly šachty i obce, ale dneska sem nikoho nic netáhne. Ale občas se objeví aspoň cyklisté, protože skrz nás vedou cyklotrasy.“
Odliv obyvatel
Obec se ale potýká s odlivemobyvatel. Mladší ročníky Měděnec opouštějí a ves stárne. „Máme jen 154 obyvatel, to už si skoro ani mariáš nezahrajete. A co by tady mladé drželo, práce není, dřív skoro všichni dělali v šachtě nebo na statku, ale když se zavřely, tak odchází tam, kde je práce holt víc,“ konstatuje posmutněle Tišler.
Ves, jíž dala jméno právě měděná ruda, je přitom velmi malebná a turisté mohou obdivovat například zajímavý skalní útvar Sfingu. Z Mědníku, na jehož vrcholu stojí kaple Neposkvrněného početí Panny Marie, je zase překrásný rozhled do kraje a najít na něm můžete dokonce zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. V obci je i tenisový kurt a fotbalové hřiště a v budově restaurace Mědník je informační centrum amalé muzeum hornictví, které provozuje sám starosta. Ruda se zde těžila až do roku 1992, poté byl v rámci útlumových programů důl zatopen.
reklama
Zatímco z poloviny 20. století si pamětníci ještě vybavují neporušenou přírodu a čisté nebe, z let totality jim ve vzpomínkách utkvěla hlavně hustá mlha. Během častých inverzí zde bývaly imisní limity překročeny dokonce až 500krát. Většina místních se i přesto shoduje: nám se tu nikdy nedýchalo zle, naměřené hodnoty byly zapříčiněny nevhodným umístěním měřicí stanice. Stanice v mírném kopečku totiž stála v místech, kam větry hnaly všechnu špínu z údolí - z Mostecka, Chomutovska, elektráren, továren...
„Podle tehdy naměřených hodnot na místní stanici bychom se museli nejspíš udusit. Bylo to podle mě dáno tím, že stanice je postavena v místě, kam vždycky vlítlo rovnou všechno odspoda z elektráren, ale nás se to nijak nedotýkalo. Možná to bylo ovlivněno i tím, že vedle stanice stálo rekreační středisko a všechno z kotelny zachytávala rovnou ta stanice,“ míní starosta obce Jiří Tišler. Na druhou stranu ale připouští, že úplně v pořádku ovzduší nebylo. „Dřív jsme tu mívali i barevný sníh, jak se v něm ukládaly nečistoty z ovzduší. Po odsíření elektráren se to dost zlepšilo a letos už červený ani fialový opravdu nebyl, je tu čisto.“
Výrazné zlepšení spatřuje starosta i na lesích, které se kvůli dlouhodobému působení exhalací změnily v odumírající pahýly. „Lepší se to ale pomalu, teprve teď začíná růst pořádně to, co se vysadilo před dvaceti lety,“ raduje se starosta.
Někteří sice mají Měděnec stále spojený se zdevastovaným životním prostředím, turisté ale pomalu začínají v Měděnci vidět malebnou horskou ves, která v zimě nadchne lyžaře a běžkaře, v létě zase cyklisty.
KolemMěděnce vede Krušnohorská magistrála a obec sama leží při trase do oblíbeného zimního centra Klínovce.
Krušná zima
Zima tu bývá opravdu krušná, téměř každý rok zde na trati uvízne vlak a na metrové závěje sněhu upomínají i neobvyklé domy z 19. století, které mají speciální „zimní“ vchod až v patře. Přesto starosta míní, že by do Krušných hor mělo jezdit turistů více. A do Měděnce zvlášť.
„Mohlo by to být lepší. S minulými roky se to podle mne nedá srovnat. To zájezdy organizovaly šachty i obce, ale dneska sem nikoho nic netáhne. Ale občas se objeví aspoň cyklisté, protože skrz nás vedou cyklotrasy.“
Odliv obyvatel
Obec se ale potýká s odlivemobyvatel. Mladší ročníky Měděnec opouštějí a ves stárne. „Máme jen 154 obyvatel, to už si skoro ani mariáš nezahrajete. A co by tady mladé drželo, práce není, dřív skoro všichni dělali v šachtě nebo na statku, ale když se zavřely, tak odchází tam, kde je práce holt víc,“ konstatuje posmutněle Tišler.
Ves, jíž dala jméno právě měděná ruda, je přitom velmi malebná a turisté mohou obdivovat například zajímavý skalní útvar Sfingu. Z Mědníku, na jehož vrcholu stojí kaple Neposkvrněného početí Panny Marie, je zase překrásný rozhled do kraje a najít na něm můžete dokonce zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. V obci je i tenisový kurt a fotbalové hřiště a v budově restaurace Mědník je informační centrum amalé muzeum hornictví, které provozuje sám starosta. Ruda se zde těžila až do roku 1992, poté byl v rámci útlumových programů důl zatopen.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
