MF Dnes: Klausův boj s globálním oteplováním: Zhasínejte!
16.5.2007 | PRAHA | MF Dnes | Václav Dolejší, Jan Gazdík |
Dosud jsme znali Václava Klause hlavně jako ekonoma a kritika Evropské unie. Teď rozšířil záběr – zaměřil se na klima. Dnes vyjde jeho nová kniha nazvaná Modrá, nikoli zelená planeta.
Globální oteplování zpochybňuje. „Souhlasím s názorem, že budoucí generace se budou trochu pobaveně divit, že na počátku 21. století svět propadl panice kvůli globálnímu zvýšení teploty o několik desetin stupně,“ píše.
Pokud se přece teploty zvýší, Václav Klaus v tom nevidí velký problém: sice zmizí ostrůvky v oceánu, ale zase rozmrzne Sibiř. V knize je kreslený obrázek, na němž jako by se Klaus stylizoval do Husovy role bojovníka za pravdu. Stojí na hořící hranici a inkvizitoři se ho ptají: „Tak co, už věříte v oteplování?“
Alespoň v jedné pasáži si však Klaus ekology usmiřuje. Volá po šetření („zhasínejte žárovky“) a větším používání veřejné dopravy. „Neříkejme jí socka, což mne velmi osobně uráží.“
Přečíst si jen stranu 126 s radami, jak bojovat s globálním oteplováním, člověk by málem propadl dojmu, že jejím autorem je Václav Havel, nikoliv Václav Klaus.
„Nemějme největší možná auta. Neříkejme veřejné dopravě socka, což mne osobně velmi uráží. Nemaximalizujme vlastnictví co největšího počtu věcí, pokud možno dovezených z co největší dálky,“ volá prezident Klaus ve své nové knize Modrá, nikoli zelená planeta po ekologickém chování.
A připomíná zážitek z cesty po Japonsku, kde na ostrově Kjúšú s minerálními prameny dostal k obědu ve „skleněných, tedy těžkých lahvích“ francouzský Evian. „Velmi jsem přemýšlel, jak musí být ekologicky náročné přes půl světa dovážet obyčejnou vodu. Přesně to je o ekologii, o šetrném zacházení s přírodou.“ Nad tímtéž se tradičně pohoršoval i jeho předchůdce a věčný rival Václav Havel. „Proč nekonečné řady kamionů převážejí máslo od nás do Dánska a z Dánska zase máslo k nám?“
Tím však podobnost končí. Klaus ve své „klimatologické“ knize, kterou zítra čeká křest, bojuje s globálním oteplováním. Klima se podle něho měnilo vždy, takže nemá cenu s tím bojovat a vynakládat na tomiliardy. „Každé malé dítě se učí ve škole o kolísání teplot, o době ledové, o úplně jiné vegetaci ve středověku než dnes,“ píše Klaus.
V díle, které dával dohromady tři měsíce, se hodně zaštiťuje názory dánského statistika Bjorna Lomborga, autora knihy Skeptický ekolog.
Pro prezidenta, hrdého na titul profesora ekonomie, se klimatické oteplování stalo novým tématem po kritice Evropské unie.
Zatímco řada ekologů varuje před katastrofou, Klaus na teplejším klimatu vidí klady. Některé svérázné: „Sice pod vodou zmizí pár ostrůvku v oceánu, ale zase rozmrzne Sibiř; levnější ovoce a zeleninu si bude moci dovolit více lidí, takže jich pak bude míň umírat na rakovinu; nebude tolik lidí umrzat, zatímco vedra jich tolik neskolí.“
Klimatologové komentují Klausovu prvotinu v jejich oboru rozporuplně. Nápad se jim sice líbí jako provokující pobídka k diskusi, ale s obsahem knihy mají problém.
„Pasuje ekonomiku do pozice všemocné nadvědy,“ vyčítá prezidentovi klimatolog Jan Pretel. „Navíc hází do jednoho pytle extrémní environmentalisty s umírněnými zelenými i respektovanými ekology, jimž není lhostejné životní prostředí.“
„Jako svědek celosvětové debaty už nejsem jenom znepokojen. Já už se zlobím. Proto ta kniha.“
reklama
Pokud se přece teploty zvýší, Václav Klaus v tom nevidí velký problém: sice zmizí ostrůvky v oceánu, ale zase rozmrzne Sibiř. V knize je kreslený obrázek, na němž jako by se Klaus stylizoval do Husovy role bojovníka za pravdu. Stojí na hořící hranici a inkvizitoři se ho ptají: „Tak co, už věříte v oteplování?“
Alespoň v jedné pasáži si však Klaus ekology usmiřuje. Volá po šetření („zhasínejte žárovky“) a větším používání veřejné dopravy. „Neříkejme jí socka, což mne velmi osobně uráží.“
Přečíst si jen stranu 126 s radami, jak bojovat s globálním oteplováním, člověk by málem propadl dojmu, že jejím autorem je Václav Havel, nikoliv Václav Klaus.
„Nemějme největší možná auta. Neříkejme veřejné dopravě socka, což mne osobně velmi uráží. Nemaximalizujme vlastnictví co největšího počtu věcí, pokud možno dovezených z co největší dálky,“ volá prezident Klaus ve své nové knize Modrá, nikoli zelená planeta po ekologickém chování.
A připomíná zážitek z cesty po Japonsku, kde na ostrově Kjúšú s minerálními prameny dostal k obědu ve „skleněných, tedy těžkých lahvích“ francouzský Evian. „Velmi jsem přemýšlel, jak musí být ekologicky náročné přes půl světa dovážet obyčejnou vodu. Přesně to je o ekologii, o šetrném zacházení s přírodou.“ Nad tímtéž se tradičně pohoršoval i jeho předchůdce a věčný rival Václav Havel. „Proč nekonečné řady kamionů převážejí máslo od nás do Dánska a z Dánska zase máslo k nám?“
Tím však podobnost končí. Klaus ve své „klimatologické“ knize, kterou zítra čeká křest, bojuje s globálním oteplováním. Klima se podle něho měnilo vždy, takže nemá cenu s tím bojovat a vynakládat na tomiliardy. „Každé malé dítě se učí ve škole o kolísání teplot, o době ledové, o úplně jiné vegetaci ve středověku než dnes,“ píše Klaus.
V díle, které dával dohromady tři měsíce, se hodně zaštiťuje názory dánského statistika Bjorna Lomborga, autora knihy Skeptický ekolog.
Pro prezidenta, hrdého na titul profesora ekonomie, se klimatické oteplování stalo novým tématem po kritice Evropské unie.
Zatímco řada ekologů varuje před katastrofou, Klaus na teplejším klimatu vidí klady. Některé svérázné: „Sice pod vodou zmizí pár ostrůvku v oceánu, ale zase rozmrzne Sibiř; levnější ovoce a zeleninu si bude moci dovolit více lidí, takže jich pak bude míň umírat na rakovinu; nebude tolik lidí umrzat, zatímco vedra jich tolik neskolí.“
Klimatologové komentují Klausovu prvotinu v jejich oboru rozporuplně. Nápad se jim sice líbí jako provokující pobídka k diskusi, ale s obsahem knihy mají problém.
„Pasuje ekonomiku do pozice všemocné nadvědy,“ vyčítá prezidentovi klimatolog Jan Pretel. „Navíc hází do jednoho pytle extrémní environmentalisty s umírněnými zelenými i respektovanými ekology, jimž není lhostejné životní prostředí.“
„Jako svědek celosvětové debaty už nejsem jenom znepokojen. Já už se zlobím. Proto ta kniha.“
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
