MF Dnes: Klima se bude měnit, zatím k horšímu
4.2.2005 | PRAHA | MF Dnes | Michal Mocek |
Nota beznaděje zaznívá z vystoupení předních vědců z 30 zemí světa, kteří do včerejška jednali pod záštitou britské vlády o hrozbě zvané globální oteplování. Vědci soudí, že pokud se nic neudělá, riskuje Evropa i Amerika ztrátu tepla, které jim přináší Golfský proud.
A i když se něco dělat začne, bude trvat až třicet let, než se to projeví. „V mnoha případech jsou rizika větší, než se soudilo,“ uvádí závěry konference v anglickém Exeteru, kde vědci rozebírali dopad klimatických změn na jednotlivé části světa.
Existující odhady uvádějí, že se v tomto století světová teplota může zvýšit o 1,4 až 5,5 stupně. V Exeteru se vědci shodli, že už tříprocentní růst teploty může přinést kritické změny, které postihnou zejména antarktické ledovce. Jejich tání nemusí vést jen ke zvýšení hladiny oceánů - může způsobit i zastavení Golfského proudu, který přináší do severních částí Evropy každoročně asi miliardu wattů tepla.
Blížíme se k rizikové hranici?
Zastavit tento proces nebude nijak snadné. Ekologové i část vědců ho spojují s působením lidí, kteří spalováním fosilních paliv uvolňují velké množství kysličníku uhličitého do atmosféry. Za poslední století vzrostlo množství tohoto plynu v atmosféře z 280 na 380 molekul v každém milionu plynných částic. Exeterské zasedání se shodlo, že lidstvo by nemělo překročit hranici 500 molekul CO2na milion částic. Tempo růstu emisí je přitom takové, že ke kritické hranici může lidstvo dospět už v roce 2065. Vědci se obávají, že takové procesy jako růst kyselosti oceánů ještě dále snižují kapacitu přírodních systémů, které zatím pohlcují tento plyn.
Závěry exeterského jednání mají posloužit jako podklad pro jednání nejvyspělejších zemí světa, mezi nimiž panují v otázce oteplování ostré rozpory. Zatímco Evropa vyzývá k omezení emisí kysličníku uhličitého, Spojené státy popírají samu myšlenku oteplování. Mají přitom podporu části vědců, kteří tvrdí, že nynější klimatické změny jsou částí cyklických procesů, jimž lidé nemohou zabránit.
Vědci v Exeteru naopak soudí, že člověk se už postaral o oteplení v příštích desetiletích, kdy se má světová teplota zvýšit o 0,6 stupně. „Pokud to chápu, je tato úroveň růstu teplot pro nejbližších 20 až 30 let již zabudována v klimatické změně, kterou jsme podnítili, takže význačný dopad je nevyhnutelný. Bude to mít různý účinek na různé části světa, přizpůsobit se však budeme muset všichni,“ řekla v Exeteru britská ministryně životního prostředí Margaret Beckettová. „Význačný dopad“ podle části vědců znamená, že řada druhů včetně ledních medvědů dojde na okraj zániku.
Katastrofa prý už začíná
Podle Steva Schneidera z americké Stanfordovy univerzity poskytuje už růst teplot o 0,7 stupně za 20. století „jasný důkaz“ o nebezpečných dopadech oteplení na přírodu. „Existuje přímá hrozba pro přežití mnoha druhů na planetě,“ tvrdí Schneider.
Podle jeho kolegyně RachelWarrenové z Tyndallova střediska pro ekologickou změnu ohrožuje už jednostupňový nárůst teplot řadu druhů motýlů a ptáků. Dvoustupňový nárůst, k němuž může podle nejhorších scénářů dojít už za 20 let, prý postaví na pokraj zániku nejen četné druhy ryb či obojživelníků, ale i sněžné leopardy, lachtany a lední medvědy.
Teplotní a jiné změny prudce zmenšují rozsah oblastí, v nichž mají domov nejvíce ohrožené druhy zvířat a rostlin. Jejich rozloha, která se kdysi téměř rovnala ploše Afriky, není dnes větší než území Indie.
Ale ne všichni souhlasí s těmito předpověďmi. Doktor Andrej Illarionov, který v Exeteru zastupoval Rusko, prohlásil: „Lidé mají teplo rádi. Každý, kdo se obává světového oteplení, je zván, aby přišel na Sibiř a žil tam.“
reklama
Existující odhady uvádějí, že se v tomto století světová teplota může zvýšit o 1,4 až 5,5 stupně. V Exeteru se vědci shodli, že už tříprocentní růst teploty může přinést kritické změny, které postihnou zejména antarktické ledovce. Jejich tání nemusí vést jen ke zvýšení hladiny oceánů - může způsobit i zastavení Golfského proudu, který přináší do severních částí Evropy každoročně asi miliardu wattů tepla.
Blížíme se k rizikové hranici?
Zastavit tento proces nebude nijak snadné. Ekologové i část vědců ho spojují s působením lidí, kteří spalováním fosilních paliv uvolňují velké množství kysličníku uhličitého do atmosféry. Za poslední století vzrostlo množství tohoto plynu v atmosféře z 280 na 380 molekul v každém milionu plynných částic. Exeterské zasedání se shodlo, že lidstvo by nemělo překročit hranici 500 molekul CO2na milion částic. Tempo růstu emisí je přitom takové, že ke kritické hranici může lidstvo dospět už v roce 2065. Vědci se obávají, že takové procesy jako růst kyselosti oceánů ještě dále snižují kapacitu přírodních systémů, které zatím pohlcují tento plyn.
Závěry exeterského jednání mají posloužit jako podklad pro jednání nejvyspělejších zemí světa, mezi nimiž panují v otázce oteplování ostré rozpory. Zatímco Evropa vyzývá k omezení emisí kysličníku uhličitého, Spojené státy popírají samu myšlenku oteplování. Mají přitom podporu části vědců, kteří tvrdí, že nynější klimatické změny jsou částí cyklických procesů, jimž lidé nemohou zabránit.
Vědci v Exeteru naopak soudí, že člověk se už postaral o oteplení v příštích desetiletích, kdy se má světová teplota zvýšit o 0,6 stupně. „Pokud to chápu, je tato úroveň růstu teplot pro nejbližších 20 až 30 let již zabudována v klimatické změně, kterou jsme podnítili, takže význačný dopad je nevyhnutelný. Bude to mít různý účinek na různé části světa, přizpůsobit se však budeme muset všichni,“ řekla v Exeteru britská ministryně životního prostředí Margaret Beckettová. „Význačný dopad“ podle části vědců znamená, že řada druhů včetně ledních medvědů dojde na okraj zániku.
Katastrofa prý už začíná
Podle Steva Schneidera z americké Stanfordovy univerzity poskytuje už růst teplot o 0,7 stupně za 20. století „jasný důkaz“ o nebezpečných dopadech oteplení na přírodu. „Existuje přímá hrozba pro přežití mnoha druhů na planetě,“ tvrdí Schneider.
Podle jeho kolegyně RachelWarrenové z Tyndallova střediska pro ekologickou změnu ohrožuje už jednostupňový nárůst teplot řadu druhů motýlů a ptáků. Dvoustupňový nárůst, k němuž může podle nejhorších scénářů dojít už za 20 let, prý postaví na pokraj zániku nejen četné druhy ryb či obojživelníků, ale i sněžné leopardy, lachtany a lední medvědy.
Teplotní a jiné změny prudce zmenšují rozsah oblastí, v nichž mají domov nejvíce ohrožené druhy zvířat a rostlin. Jejich rozloha, která se kdysi téměř rovnala ploše Afriky, není dnes větší než území Indie.
Ale ne všichni souhlasí s těmito předpověďmi. Doktor Andrej Illarionov, který v Exeteru zastupoval Rusko, prohlásil: „Lidé mají teplo rádi. Každý, kdo se obává světového oteplení, je zván, aby přišel na Sibiř a žil tam.“
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
