MF Dnes: Klíšťata útočí i na hřebenech hor
8.6.2009 | HRADEC KRÁLOVÉ | MF Dnes | Kateřina Frouzová |
Pozor na klíšťata! Kvůli oteplení si před nimi totiž nemůžete být jistí ani ve vyšších partiích Krkonoš, kde se dříve prakticky nevyskytovala. Odhalil to sedmiletý průzkum Krkonošského národního parku. Klíšťata přitom přenášejí nebezpečné nemoci – encefalitidu a borreliózu.
„Stabilní a životaschopné populace klíštěte obecného již žijí v nadmořské výšce tisíc až jedenáct set metrů nad mořem. Přitom v minulosti to bylo jen sedm set až osm set metrů,“ varoval Radek Drahný ze Správy Krkonošského národního parku. Navíc se podle něj klíšťata jednotlivě, avšak pravidelně objevují dokonce až na horní hranici lesa, tedy přibližně ve 1250 metrech nad mořem.
Klíšťata jsou nově i vysoko v horách I vysoko na horách žijí klíšťata nakažená encefalitidou nebo borreliózou, někde přenáší borreliózu dokonce každý desátý parazit. „Laboratorní vyšetření prokázala výskyt borreliózy až do nadmořské výšky 1 270 metrů a viru encefalitidy do 1 140 metrů,“ upřesnil Drahný.
Klíšťat infikovaných borreliózou bylo od 4 do 11 procent. Podle odborníků za to může oteplení. „Příčinu těchto změn odhalila analýza údajů z pěti krkonošských klimatologických stanic,“ upozornil Drahný. Například ve výšce jedenáct set metrů nad mořem se teplota za posledních 50 let zvedla v květnu o 3,5 stupně Celsia. „V červnu a červenci to bylo o 2 stupně a v srpnu o 2,5 stupně,“ řekl Drahný. Právě teploty na jaře a v létě jsou pro vývoj klíšťat a jejich rozmnožování klíčové.
„Dnes panují v květnu v 1 100metrech takové teplotní podmínky, jaké byly před 50 lety v 600 metrech,“ uvádí Jan Materna ze Státního zdravotního ústavu, který se ještě s Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví na výzkumu také podílel.
Kvůli oteplení klíšťata dospívají mnohem rychleji.
„Zatímco při 14 stupních Celsia nasátá larva klíštěte dospěje za čtyři měsíce, při devatenácti jí to trvá o polovinu kratší dobu,“ upozornil Materna.
Plocha, kde se mohou lidé nakazit, se zvětšuje Stěhování klíšťat do vyšších poloh je problém. Zvětšuje se totiž i plocha, kde lidé po napadení klíštětem mohou onemocnět nebezpečnou encefalitidou a borreliózou.
Dříve to hrozilo maximálně do výšky osmi set metrů nad mořem a dnes je to již jedenáct set metrů. Podobný problém se neobjevuje jen v Krkonoších, ale také na Šumavě nebo v Jeseníkách. Jen ve vyšších polohách je parazitů až desetkrát méně.
Proti encefalitidě se lidé mohou bránit očkováním, možná i díky tomu vloni hygienici zaznamenali jen dvacet tři lidí postižených touto nemocí.
Proti borrelióze očkování neexistuje Obrana v případě borreliózy je mnohem složitější. Očkování neexistuje, takže je důležitá prevence.
„Je třeba chodit do lesa ve vhodném oblečení, používat repelenty a vždy se po návratu důkladně prohlédnout a odborně případné klíště odstranit,“ uvedla mluvčí krajské liberecké hygienické stanice Zuzana Balašová.
Pokud se vmístě kousnutí objeví červený flek s bílým středem, je nutná návštěva lékaře. Obvykle se borrelióza léčí antibiotiky. Vloni se v Libereckém kraji nakazilo borreliózou 320 lidí.
reklama
Klíšťata jsou nově i vysoko v horách I vysoko na horách žijí klíšťata nakažená encefalitidou nebo borreliózou, někde přenáší borreliózu dokonce každý desátý parazit. „Laboratorní vyšetření prokázala výskyt borreliózy až do nadmořské výšky 1 270 metrů a viru encefalitidy do 1 140 metrů,“ upřesnil Drahný.
Klíšťat infikovaných borreliózou bylo od 4 do 11 procent. Podle odborníků za to může oteplení. „Příčinu těchto změn odhalila analýza údajů z pěti krkonošských klimatologických stanic,“ upozornil Drahný. Například ve výšce jedenáct set metrů nad mořem se teplota za posledních 50 let zvedla v květnu o 3,5 stupně Celsia. „V červnu a červenci to bylo o 2 stupně a v srpnu o 2,5 stupně,“ řekl Drahný. Právě teploty na jaře a v létě jsou pro vývoj klíšťat a jejich rozmnožování klíčové.
„Dnes panují v květnu v 1 100metrech takové teplotní podmínky, jaké byly před 50 lety v 600 metrech,“ uvádí Jan Materna ze Státního zdravotního ústavu, který se ještě s Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví na výzkumu také podílel.
Kvůli oteplení klíšťata dospívají mnohem rychleji.
„Zatímco při 14 stupních Celsia nasátá larva klíštěte dospěje za čtyři měsíce, při devatenácti jí to trvá o polovinu kratší dobu,“ upozornil Materna.
Plocha, kde se mohou lidé nakazit, se zvětšuje Stěhování klíšťat do vyšších poloh je problém. Zvětšuje se totiž i plocha, kde lidé po napadení klíštětem mohou onemocnět nebezpečnou encefalitidou a borreliózou.
Dříve to hrozilo maximálně do výšky osmi set metrů nad mořem a dnes je to již jedenáct set metrů. Podobný problém se neobjevuje jen v Krkonoších, ale také na Šumavě nebo v Jeseníkách. Jen ve vyšších polohách je parazitů až desetkrát méně.
Proti encefalitidě se lidé mohou bránit očkováním, možná i díky tomu vloni hygienici zaznamenali jen dvacet tři lidí postižených touto nemocí.
Proti borrelióze očkování neexistuje Obrana v případě borreliózy je mnohem složitější. Očkování neexistuje, takže je důležitá prevence.
„Je třeba chodit do lesa ve vhodném oblečení, používat repelenty a vždy se po návratu důkladně prohlédnout a odborně případné klíště odstranit,“ uvedla mluvčí krajské liberecké hygienické stanice Zuzana Balašová.
Pokud se vmístě kousnutí objeví červený flek s bílým středem, je nutná návštěva lékaře. Obvykle se borrelióza léčí antibiotiky. Vloni se v Libereckém kraji nakazilo borreliózou 320 lidí.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
