Právo: Končí likvidace kalových jezer v Lužici
2.11.2006 | SPREETAL | Právo
Definitivní minulostí se stala rozsáhlá kalová a dehtová jezera v okolí průmyslové zóny Schwarze Pumpe v saské Lužici.
Oznámilo to vedení státní Lužické a středoněmecké důlní a správní společnosti (LBMV), která zajišťuje odstraňování následků těžební činnosti v Sasku a Braniborsku.
„Dnešní den lze označit za ukončení jednoho z největších sanačních projektů v historii zahlazování následků těžby hnědého uhlí,“ uvedl Mahmut Kuyumcu, předseda představenstva LMBV. Ten zároveň oznámil, že v oblasti bývalých kalových jezer odstartovalo masívní osazování zeleně.
V okolí bývalých uhelných dolů a elektrárny Schwarze Pumpe se nacházelo přes 750 tisíc tun těchto látek. Ty byly v regionu ukládány od 60. let minulého století jako vedlejší produkt zplyňování uhlí a výroby koksu. Na jejich likvidaci již spolková vláda společně se zeměmi Sasko a Braniborsko investovala kolem 157 miliónů eur. „Pro zbytkové práce se pak počítá s náklady kolem 28 miliónů,“ řekl Kuyumcu.
Podle sanačních projektů by se dříve masívně zdevastovaná krajina měla postupně proměnit v typickou rekreační oblast. Již dnes byla část uhelných lomů rekultivována hydrickou cestou a právě od rozvoje turistiky a rekreace si okolní obce slibují nové oživení oblasti. Ta totiž z hlediska nezaměstnanosti a odlivu obyvatelstva patří k jedněm z nejhůře postižených v Sasku.
reklama
„Dnešní den lze označit za ukončení jednoho z největších sanačních projektů v historii zahlazování následků těžby hnědého uhlí,“ uvedl Mahmut Kuyumcu, předseda představenstva LMBV. Ten zároveň oznámil, že v oblasti bývalých kalových jezer odstartovalo masívní osazování zeleně.
V okolí bývalých uhelných dolů a elektrárny Schwarze Pumpe se nacházelo přes 750 tisíc tun těchto látek. Ty byly v regionu ukládány od 60. let minulého století jako vedlejší produkt zplyňování uhlí a výroby koksu. Na jejich likvidaci již spolková vláda společně se zeměmi Sasko a Braniborsko investovala kolem 157 miliónů eur. „Pro zbytkové práce se pak počítá s náklady kolem 28 miliónů,“ řekl Kuyumcu.
Podle sanačních projektů by se dříve masívně zdevastovaná krajina měla postupně proměnit v typickou rekreační oblast. Již dnes byla část uhelných lomů rekultivována hydrickou cestou a právě od rozvoje turistiky a rekreace si okolní obce slibují nové oživení oblasti. Ta totiž z hlediska nezaměstnanosti a odlivu obyvatelstva patří k jedněm z nejhůře postižených v Sasku.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
