Právo: Končí opatření kvůli ptačí chřipce
15.8.2007 | PARDUBICE | Právo | Zdeněk Seiner |
Krajská veterinární správa (KVS) ruší pro Pardubický kraj mimořádná veterinární opatření, která byla vyhlášena kvůli červnovým a červencovým případům ptačí chřipky na Orlickoústecku.
Pro drobné chovatele to znamená, že si budou moci od 15. srpna nakoupit novou drůbež a budou ji moci znovu chovat také ve venkovních prostorách.
„Stále však platí celoplošné nařízení Státní veterinární správy ČR, kdy podnikatelé musejí drůbež chovat v uzavřených prostorách a nesmějí se pořádat svody. Krajská veterinární správa může udělit výjimku jen pro výstavy exotického ptactva,“ upozornil Radek Axmann z KVS.
Virus ptačí chřipky se na území Pardubického kraje vyskytl poprvé 21. června v chovu krocanů v Tisové u Vysokého Mýta, o týden později na farmě v Noříně. A poté 11. července 2007 byl virus potvrzen u chovu slepic na farmách v Kosoříně a v Netřebech.
Veterináři také rozhodli o preventivním utracení zdravých chovů v Loučkách a v Zářecké Lhotě.
Dohromady bylo zlikvidováno více než sto padesát tisíc kusů drůbeže, součástí veterinárních opatřeních bylo i utracení drobných chovů v postižených obcích, usmrceno bylo skoro dva tisíce ptáků.
Stále se šetří, jak se mohla drůbež nakazit
Likvidace drůbeže, předběžné čištění a dezinfekce posledního zdroje nákazy na farmě v Kosoříně byly ukončeny 14. července. Od té doby se počítala třicetidenní pozorovací lhůta, během níž stále platila omezení pro chovy drůbeže.
„Veterináři vyšetřovali i volně žijící ptáky na Orlickoústecku. Nálezy jsou doposud negativní. Stále také probíhá šetření, jak se mohla drůbež chovaná v uzavřených chovech virem H5N1 nakazit,“ řekla Právu Kateřina Nohavová, mluvčí Krajského úřadu Pardubice.
Podle ní je ve hře několik variant - od volně žijícího ptáka a infikovanou podestýlku až po nechtěný přenos viru například na zemědělské technice.
„Byli jsme, bohužel, prvním regionem, který nákaza v uzavřeném chovu zasáhla, situaci jsme museli řešit bez předchozích zkušeností odjinud,“ sdělil Právu vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek (KDU-ČSL). Hasiči, vojáci, policisté, veterináři, ale i všichni ostatní jednali podle jeho slov profesionálně.
„Nepříjemnou situaci jsme proto zvládli bez větších problémů. Jako daň této nešťastné nemoci však padlo téměř 180 tisíc kusů drůbeže,“ dodal.
reklama
„Stále však platí celoplošné nařízení Státní veterinární správy ČR, kdy podnikatelé musejí drůbež chovat v uzavřených prostorách a nesmějí se pořádat svody. Krajská veterinární správa může udělit výjimku jen pro výstavy exotického ptactva,“ upozornil Radek Axmann z KVS.
Virus ptačí chřipky se na území Pardubického kraje vyskytl poprvé 21. června v chovu krocanů v Tisové u Vysokého Mýta, o týden později na farmě v Noříně. A poté 11. července 2007 byl virus potvrzen u chovu slepic na farmách v Kosoříně a v Netřebech.
Veterináři také rozhodli o preventivním utracení zdravých chovů v Loučkách a v Zářecké Lhotě.
Dohromady bylo zlikvidováno více než sto padesát tisíc kusů drůbeže, součástí veterinárních opatřeních bylo i utracení drobných chovů v postižených obcích, usmrceno bylo skoro dva tisíce ptáků.
Stále se šetří, jak se mohla drůbež nakazit
Likvidace drůbeže, předběžné čištění a dezinfekce posledního zdroje nákazy na farmě v Kosoříně byly ukončeny 14. července. Od té doby se počítala třicetidenní pozorovací lhůta, během níž stále platila omezení pro chovy drůbeže.
„Veterináři vyšetřovali i volně žijící ptáky na Orlickoústecku. Nálezy jsou doposud negativní. Stále také probíhá šetření, jak se mohla drůbež chovaná v uzavřených chovech virem H5N1 nakazit,“ řekla Právu Kateřina Nohavová, mluvčí Krajského úřadu Pardubice.
Podle ní je ve hře několik variant - od volně žijícího ptáka a infikovanou podestýlku až po nechtěný přenos viru například na zemědělské technice.
„Byli jsme, bohužel, prvním regionem, který nákaza v uzavřeném chovu zasáhla, situaci jsme museli řešit bez předchozích zkušeností odjinud,“ sdělil Právu vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek (KDU-ČSL). Hasiči, vojáci, policisté, veterináři, ale i všichni ostatní jednali podle jeho slov profesionálně.
„Nepříjemnou situaci jsme proto zvládli bez větších problémů. Jako daň této nešťastné nemoci však padlo téměř 180 tisíc kusů drůbeže,“ dodal.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
