MF Dnes: Konsorcium průmyslových a energetických gigantů zakládá nadaci Desertec.
2.3.2010 | SAHARA | MF Dnes
Chce na Sahaře vybudovat obří solární elektrárnu a po dně Středozemního moře natáhnout přívodní kabel do Evropy. Zápletka nové bondovky? Ne, reálný plán, na kterém pracují německé firmy jako ABB, Siemens, RWE nebo E. ON. To vše pod záštitou Římského klubu, globální platformy vědců a průmyslníků. Utopie? „Na pouště dopadne za šest hodin ze Slunce tolik energie, které celé lidstvo spotřebuje za rok,“ konstatuje Gerhard Knies, fyzik bojující za ochranu klimatu.
Z projektu má podle představ tvůrců myšlenky profitovat prakticky každá země v okolí Středozemního moře. Pro Evropu má projekt znamenat menší závislost na ruské ropě a uhlí. Další „politický efekt“ pak čekají ve výbušném blízkovýchodním regionu. „Projekt Desertec otevře novou kapitolu ve vztazích mezi Evropskou unií, Blízkým východem a severní Afrikou,“ libuje si jordánský princ Hassan bin Talal. Jaký bude přínos pro jeho zemi? Přebytečná energie, kterou obří solární elektrárny vyrobí, by měla sloužit na odsolování mořské vody, a tedy k zásobování severní Afriky a Blízkého východu pitnou vodou.
Na poušti by měla postupně do roku 2050 vyrůst obří zrcadla, která budou zachycovat sluneční záření. První proud by ze Sahary do Evropy měl dotéct už za deset let.
Na rozdíl od fotovoltaických panelů však budou elektřinu solární elektrárny na poušti vyrábět „postaru“. Prakticky půjde o tradiční tepelnou elektrárnu, jen místo spalování uhlí bude páru na pohon turbín vyrábět sluneční záření usměrněné zrcadly do jednoho místa.
Oproti tradiční fotovoltaické elektrárně můžou takové výrobny pracovat i v noci. Na rozdíl od „hotové“ elektřiny nebo slunečního svitu se dá teplo na pohon turbín skladovat. A může tedy zásobovat Evropu nepřetržitě.
RWE dokonce projektu věří natolik, že se v Česku vůbec nechce v solárním byznysu angažovat.
„Nepovažujeme to za efektivní. navíc tyto elektrárny, jak se nyní ukazuje, zvyšují cenu elektřiny.
Naší strategií jsou velké projekty, jsme například členem konsorcia Desertec,“ uvedl Martin Hermann, generální ředitel RWE Transgas, která patří do skupiny německého kolosu RWE.
Kromě solární elektrárny na poušti počítá projekt Desertec s využitím větrné energie na africkém pobřeží. Cílem je vytvořit elektrizační soustavu, která bude propojená od obratníku Raka až po polární kruh – do sítě totiž bude mít přístup i Island.
Cena za dovedení afrického slunce do Evropy je extrémní. Předpoklady počítají s náklady kolem 400 miliard eur, tedy asi 11 bilionu korun. To jsou přibližně peníze, které Česká republika prohospodařila za posledních deset let. A desetinásobek majetku Billa Gatese, nejbohatšího člověka na planetě.
A existují i další „háčky“. Kritici upozorňují například na to, že Evropa se sice vymaní ze závislosti na ruském plynu, ale stane se závislá na severu Afriky – mnohem nestabilnějším regionu, než je východoevropská velmoc.
reklama
Na poušti by měla postupně do roku 2050 vyrůst obří zrcadla, která budou zachycovat sluneční záření. První proud by ze Sahary do Evropy měl dotéct už za deset let.
Na rozdíl od fotovoltaických panelů však budou elektřinu solární elektrárny na poušti vyrábět „postaru“. Prakticky půjde o tradiční tepelnou elektrárnu, jen místo spalování uhlí bude páru na pohon turbín vyrábět sluneční záření usměrněné zrcadly do jednoho místa.
Oproti tradiční fotovoltaické elektrárně můžou takové výrobny pracovat i v noci. Na rozdíl od „hotové“ elektřiny nebo slunečního svitu se dá teplo na pohon turbín skladovat. A může tedy zásobovat Evropu nepřetržitě.
RWE dokonce projektu věří natolik, že se v Česku vůbec nechce v solárním byznysu angažovat.
„Nepovažujeme to za efektivní. navíc tyto elektrárny, jak se nyní ukazuje, zvyšují cenu elektřiny.
Naší strategií jsou velké projekty, jsme například členem konsorcia Desertec,“ uvedl Martin Hermann, generální ředitel RWE Transgas, která patří do skupiny německého kolosu RWE.
Kromě solární elektrárny na poušti počítá projekt Desertec s využitím větrné energie na africkém pobřeží. Cílem je vytvořit elektrizační soustavu, která bude propojená od obratníku Raka až po polární kruh – do sítě totiž bude mít přístup i Island.
Cena za dovedení afrického slunce do Evropy je extrémní. Předpoklady počítají s náklady kolem 400 miliard eur, tedy asi 11 bilionu korun. To jsou přibližně peníze, které Česká republika prohospodařila za posledních deset let. A desetinásobek majetku Billa Gatese, nejbohatšího člověka na planetě.
A existují i další „háčky“. Kritici upozorňují například na to, že Evropa se sice vymaní ze závislosti na ruském plynu, ale stane se závislá na severu Afriky – mnohem nestabilnějším regionu, než je východoevropská velmoc.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
