Právo: Kontroverzní lom drží v šachu krahujec
6.3.2009 | ZBIROH | Právo | Ivan Blažek |
Pokud vzácné druhy živočichů nevyklidí pozice, budou se muset těžaři u Zbiroha poněkud uskrovnit.
Kontroverzní plány těžařů na rozšíření kamenolomu Třebnuška u Zbiroha se začínají scvrkávat. Rubat se bude jen tolik, kolik dovolí šestice zvláště chráněných živočišných druhů v čele s vzácným krahujcem a ještěrkou.
„Těžbu lze připustit jen tam, kde se výskyt chráněných druhů neprokáže,“ řekl Právu Petr Hůla, vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko (CHKO).
Kvůli „krahujci a spol.“ požádaly loni Stavby silnic a železnic (SSŽ), kterým lom patří, CHKO o potřebnou výjimku. Nedostaly ji. Investor se odvolal a ministerstvo životního prostředí celou záležitost vrátilo na CHKO k novému projednání.
„Učinili jsme vstřícný krok, lom chceme rozšiřovat po etapách,“ sdělil Jaromír Pešek, oblastní ředitel SSŽ. Letos tedy má proběhnout biologický průzkum jen té části území, kde se zmíněné druhy podle dosavadních poznatků nevyskytují. „Ještě tento rok tak snad získáme souhlas CHKO a příští jaro by mohl definitivně rozhodnout báňský úřad,“ upřesnil Pešek. Investor věří, že postup těžby vyžene vzácné živočichy i ze zbytku jeho zájmového území.
Lom by se tak jednou mohl rozrůst o celý původně plánovaný zábor, jemuž má padnout za oběť téměř pět hektarů lesa. Jisté to však není.
„Na některé druhy nemá těžební ruch velký vliv,“ podotkl Hůla. Kromě krahujce a ještěrky je ve hře ještě lejsek šedý, veverky, ropuchy a mravenci rodu Formica. Pokud se dobrovolně neodstěhují, lom by dál už nabobtnávat neměl.
Fandit jim budou lidé z blízké vesničky Drahoňův Újezd, která už rozšíření těžby odmítla v referendu. Investor se ale podle svých slov pokouší vyjít místním vstříc.
„Třeba jsme upustili od nové obslužné komunikace a do budoucího dobývacího prostoru pronikneme zářezem vystříleným z prostoru současného lomu,“ uvedl Pešek. Starosta obce Rudolf Stáhlich (nez.) současné dění moc komentovat nechce. „Jsme dál proti rozšíření těžby,“ uvedl pouze.
SSŽ už příliš času na vyjednávání nemají. „Ve stávajícím prostoru jsou zásoby na rok a půl. Kámen v tomto regionu bude ale zapotřebí i potom, hlavně vzhledem k velkým liniovým stavbám, jako je stavba železničního koridoru Praha–Plzeň,“ uzavřel Pešek.
***
Těžbu lze připustit jen tam, kde se výskyt vzácných druhů neprokáže Petr Hůla, vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko
reklama
„Těžbu lze připustit jen tam, kde se výskyt chráněných druhů neprokáže,“ řekl Právu Petr Hůla, vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko (CHKO).
Kvůli „krahujci a spol.“ požádaly loni Stavby silnic a železnic (SSŽ), kterým lom patří, CHKO o potřebnou výjimku. Nedostaly ji. Investor se odvolal a ministerstvo životního prostředí celou záležitost vrátilo na CHKO k novému projednání.
„Učinili jsme vstřícný krok, lom chceme rozšiřovat po etapách,“ sdělil Jaromír Pešek, oblastní ředitel SSŽ. Letos tedy má proběhnout biologický průzkum jen té části území, kde se zmíněné druhy podle dosavadních poznatků nevyskytují. „Ještě tento rok tak snad získáme souhlas CHKO a příští jaro by mohl definitivně rozhodnout báňský úřad,“ upřesnil Pešek. Investor věří, že postup těžby vyžene vzácné živočichy i ze zbytku jeho zájmového území.
Lom by se tak jednou mohl rozrůst o celý původně plánovaný zábor, jemuž má padnout za oběť téměř pět hektarů lesa. Jisté to však není.
„Na některé druhy nemá těžební ruch velký vliv,“ podotkl Hůla. Kromě krahujce a ještěrky je ve hře ještě lejsek šedý, veverky, ropuchy a mravenci rodu Formica. Pokud se dobrovolně neodstěhují, lom by dál už nabobtnávat neměl.
Fandit jim budou lidé z blízké vesničky Drahoňův Újezd, která už rozšíření těžby odmítla v referendu. Investor se ale podle svých slov pokouší vyjít místním vstříc.
„Třeba jsme upustili od nové obslužné komunikace a do budoucího dobývacího prostoru pronikneme zářezem vystříleným z prostoru současného lomu,“ uvedl Pešek. Starosta obce Rudolf Stáhlich (nez.) současné dění moc komentovat nechce. „Jsme dál proti rozšíření těžby,“ uvedl pouze.
SSŽ už příliš času na vyjednávání nemají. „Ve stávajícím prostoru jsou zásoby na rok a půl. Kámen v tomto regionu bude ale zapotřebí i potom, hlavně vzhledem k velkým liniovým stavbám, jako je stavba železničního koridoru Praha–Plzeň,“ uzavřel Pešek.
***
Těžbu lze připustit jen tam, kde se výskyt vzácných druhů neprokáže Petr Hůla, vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
