MF Dnes: Kraj děsí rostoucí polská elektrárna
4.12.2009 | FRÝDLANT | MF Dnes | Oldřich Szaban |
Důl a elektrárna Turów nedaleko hranic se mají rozšířit. Frýdlantsko by kvůli tomu přišlo o všechnu podzemní vodu.
Zničené Jizerské hory, zhoršené zdraví místních lidí a časté povodně na Frýdlantsku. To vše už má na svědomí hnědouhelná elektrárna a důl v polském Turówě nedaleko českých hranic. Teď se mají navíc elektrárna a důl rozšiřovat, což by Frýdlantsko připravilo o veškerou podzemní vodu.
„Chtějí zbourat tři staré bloky turówské elektrárny a postavit jeden obrovský,“ říká starostka Višňové Marie Matušková.
Poláci navíc na důlních výsypkách plánují stavbu obrovské farmy větrných elektráren. „Dozvěděl jsem se, že důl v Turówě chtějí prohloubit o osmdesát metrů.
To ohrozí veškeré podzemní vody na Frýdlantsku,“ obává se starosta Frýdlantu Dan Ramzer.
Podobný problém nastal před časem v obci Uhelná, jež je součástí Hrádku nad Nisou. „Tady poklesla voda o čtyřicet metrů,“ konstatuje Matušková.
Starostové u hranic mají proto zájem na tom, aby obce Mikroregionu Frýdlantsko měly možnost s polskou stranou jednat a jejich plány ovlivnit. „Máme nedostatek informací, požadujeme jednání na úrovni ministerstva zahraničí,“ tvrdí Ramzer.
Elektrárenská společnost Turów je silná a vlivná. „Vyrábí třicet procent energie celého Polska, je dominantním zaměstnavatelem celého Dolnoslezského vojvodství,“ vysvětluje. Proto pro Poláky nejsou obce na Frýdlantsku adekvátním partnerem. „Jednají s námi ošklivě, podávají nám kusé informace o elektrárně a nic neřeknou o dolu,“ říká Ramzer.
Problém podle něj také je, že neexistuje dvoustranná dohoda o poskytování informací mezi Českem a Polskem. „Pokud budou Poláci chtít, nemusí brát na naše námitky ohled,“ dodává. Turowská elektrárna je přitom stále ještě největším znečišťovatelem libereckého regionu. „Udělali sice odsíření, to však neřeší ostatní látky, třeba kadmium,“ upozorňuje frýdlantský starosta. Velké nesnáze s polskými výsypkami mají hlavně ve Višňové. „V některých osadách nám sklouzává voda, naopak při prudkých deštích se nám často rozvodní místní potoky,“ vysvětluje Matušková.
Starostka doufá, že už se nevrátí doba, kdy se těmto místům říkalo černý trojúhelník. „Doly v osmdesátých letech prakticky zničily Jizerky, teď už je situace o něco lepší,“ míní.
Bogatyňský výběžek podle ní Poláci prakticky odepsali. „Chytře sem vklínili průmyslovou výrobu, aby negativní vlivy nepůsobily na ostatní Polsko. Jsou tu jen díry, výsypky a fabrika,“ popisuje. Nechce však propadnout pesimismu. „Neočekáváme přílišné naslouchání z polské strany, nechceme se však vzdávat předem,“ poznamenává. Polská strana nedodává dostatečné údaje ani na liberecký krajský úřad. „Firma, která pro nás vypracovávala analýzu stavu ovzduší v kraji, vycházela z matematického modelu, Poláci nám údaje nedávají,“ upozorňuje Jaroslava Janečková, vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu. Z ní vyplývá, že Turów vypouští pětinu emisí v kraji. „Je to benzen a kadmium, tuhé látky či oxid dusíku,“ vyjmenovává. Co bude dál? Rozšíří se polská elektrárna? To zatím není jasné. České ministerstvo životního prostředí chce, aby se Poláci zabývali jeho názorem. Generální ředitelství životního prostředí v Polsku zatím pouze bez dalšího upřesnění uvedlo, že české stanovisko vezme v potaz při přípravách stavby.
***
* Elektrárna Turów u hranic s Polskem
Gigant na trojmezí Turów je hnědouhelná elektrárna na jihozápadě Polska, v Dolnoslezském vojvodství, na území obce Bogatynia, poblíž Turoszówa, na německo-polské hranici na pravém břehu Nisy, poblíž trojmezí hranic Německa, Polska a České republiky.
Zásoby uhlí do roku 2040 Elektrárna byla uvedena do provozu v roce 1962. K zabezpečení provozu používá hnědé uhlí z turówského velkolomu. Zásoby uhlí mají vystačit do roku 2040. Velkolom má v současné době rozlohu 45 km2 a hloubku 225 metrů, v roce 2040 dosáhne hloubky až 300 metrů a bude mít rozlohu 55 km2.
reklama
„Chtějí zbourat tři staré bloky turówské elektrárny a postavit jeden obrovský,“ říká starostka Višňové Marie Matušková.
Poláci navíc na důlních výsypkách plánují stavbu obrovské farmy větrných elektráren. „Dozvěděl jsem se, že důl v Turówě chtějí prohloubit o osmdesát metrů.
To ohrozí veškeré podzemní vody na Frýdlantsku,“ obává se starosta Frýdlantu Dan Ramzer.
Podobný problém nastal před časem v obci Uhelná, jež je součástí Hrádku nad Nisou. „Tady poklesla voda o čtyřicet metrů,“ konstatuje Matušková.
Starostové u hranic mají proto zájem na tom, aby obce Mikroregionu Frýdlantsko měly možnost s polskou stranou jednat a jejich plány ovlivnit. „Máme nedostatek informací, požadujeme jednání na úrovni ministerstva zahraničí,“ tvrdí Ramzer.
Elektrárenská společnost Turów je silná a vlivná. „Vyrábí třicet procent energie celého Polska, je dominantním zaměstnavatelem celého Dolnoslezského vojvodství,“ vysvětluje. Proto pro Poláky nejsou obce na Frýdlantsku adekvátním partnerem. „Jednají s námi ošklivě, podávají nám kusé informace o elektrárně a nic neřeknou o dolu,“ říká Ramzer.
Problém podle něj také je, že neexistuje dvoustranná dohoda o poskytování informací mezi Českem a Polskem. „Pokud budou Poláci chtít, nemusí brát na naše námitky ohled,“ dodává. Turowská elektrárna je přitom stále ještě největším znečišťovatelem libereckého regionu. „Udělali sice odsíření, to však neřeší ostatní látky, třeba kadmium,“ upozorňuje frýdlantský starosta. Velké nesnáze s polskými výsypkami mají hlavně ve Višňové. „V některých osadách nám sklouzává voda, naopak při prudkých deštích se nám často rozvodní místní potoky,“ vysvětluje Matušková.
Starostka doufá, že už se nevrátí doba, kdy se těmto místům říkalo černý trojúhelník. „Doly v osmdesátých letech prakticky zničily Jizerky, teď už je situace o něco lepší,“ míní.
Bogatyňský výběžek podle ní Poláci prakticky odepsali. „Chytře sem vklínili průmyslovou výrobu, aby negativní vlivy nepůsobily na ostatní Polsko. Jsou tu jen díry, výsypky a fabrika,“ popisuje. Nechce však propadnout pesimismu. „Neočekáváme přílišné naslouchání z polské strany, nechceme se však vzdávat předem,“ poznamenává. Polská strana nedodává dostatečné údaje ani na liberecký krajský úřad. „Firma, která pro nás vypracovávala analýzu stavu ovzduší v kraji, vycházela z matematického modelu, Poláci nám údaje nedávají,“ upozorňuje Jaroslava Janečková, vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu. Z ní vyplývá, že Turów vypouští pětinu emisí v kraji. „Je to benzen a kadmium, tuhé látky či oxid dusíku,“ vyjmenovává. Co bude dál? Rozšíří se polská elektrárna? To zatím není jasné. České ministerstvo životního prostředí chce, aby se Poláci zabývali jeho názorem. Generální ředitelství životního prostředí v Polsku zatím pouze bez dalšího upřesnění uvedlo, že české stanovisko vezme v potaz při přípravách stavby.
***
* Elektrárna Turów u hranic s Polskem
Gigant na trojmezí Turów je hnědouhelná elektrárna na jihozápadě Polska, v Dolnoslezském vojvodství, na území obce Bogatynia, poblíž Turoszówa, na německo-polské hranici na pravém břehu Nisy, poblíž trojmezí hranic Německa, Polska a České republiky.
Zásoby uhlí do roku 2040 Elektrárna byla uvedena do provozu v roce 1962. K zabezpečení provozu používá hnědé uhlí z turówského velkolomu. Zásoby uhlí mají vystačit do roku 2040. Velkolom má v současné době rozlohu 45 km2 a hloubku 225 metrů, v roce 2040 dosáhne hloubky až 300 metrů a bude mít rozlohu 55 km2.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
