Právo: Kraj zakázal lovit pstruha a lipana v Otavě
11.1.2007 | PLZEŇ | Právo
Ještě před několika lety patřila šumavská řeka Otava mezi nejvyhledávanější pstruhové rybářské revíry. Rapidní úbytek původních druhů lososovitých ryb v této lokalitě donutil vedení západočeského rybářského svazu požádat krajský úřad o vydání zákazu lovu pstruha obecného a lipana podhorního.
Od letošní sezóny tak budou tyto ryby celoročně hájené až do roku 2009. Jedná se o čtrnáctikilometrový pstruhový revír od mostu v Čepicích až k jezu v Dlouhé Vsi.
„K tomuto opatření jsme přistoupili po výsledcích loňského kontrolního odlovu rybího plůdku. Ty nám ukázaly, že v řece není zastoupen pstruh obecný ani lipan. Logicky vyplynulo, že se tam pstruh ani lipan nevytírá, a to z toho důvodu, že tam chybí generační hejno,“ řekl jednatel západočeského rybářského svazu Martin Bílý.
Plán zůstal nezměněn
Rybáři se proto obrátili na krajské úředníky s jediným možným řešením. „Požádali jsme je o vyhlášení vyjímky na celoroční hájení obou druhů ryb. Vyhověli nám a příslušné rozhodnutí vydali na tři roky. Rybáři tam normálně lovit smějí, ale pstruha a lipana musejí pouštět zpět do vody,“ pokračoval Bílý. Podle něho chtějí tímto opatřením rybáři vyzkoušet, zda se tam za tři roky objeví přirozený výtěr.
„Zarybňovací plán zůstal nezměněný. Budeme tam vysazovat stejné množství ryb jako doposud. Jako takovou satisfakci rybářům chceme nejméně dvakrát do roka vysadit do řeky větší kusy pstruha duhového. Bude to ale v rozumné míře, abychom tam zase zbytečně nezvyšovali rybářský tlak,“ dodal Bílý.
Úlovky lososovitých ryb ubývají i v jiných revírech. „V celorepublikovém měřítku jsme zhruba na třetinových stavech proti situaci před deseti lety. V 70. a 80. letech rybáři lovili v západočeských sportovních revírech v průměru ročně 29 tisíc pstruhů obecných. Poslední roky to není ani 20 tisíc,“ vysvětlil Bílý.
Přirozený výtěr pstruha obecného tvoří jen asi osm procent zarybňovací potřeby. Zabránit úplnému vyhynutí tak mohou rybáři pouze umělým výtěrem.
„Ještě do loňského roku jsme si vypomáhali nákupem plůdku pstruha obecného u komerčních rybářů v líhni v Bečově na Karlovarsku. Ta ale ukončila provoz a nám nyní chybí půl miliónu násady,“ řekl hospodář západočeského rybářského svazu Jaroslav Vogl.
Podle něho se tak nyní mohou sportovní rybáři spolehnout pouze na své zdroje. A ty se dají spočítat na prstech jedné ruky. Největším producentem plůdků pstruha je místní rybářská organizace v Předenicích. „Předpokládáme, že letos vyprodukujeme 200 tisíc pstruhů obecných,“ řekl jednatel organizace Jiří Voch.
První plůdky začátkem března
První plůdky by se měly kulit z jiker začátkem března. Do revíru může být vysazen nejdříve po roce, kdy doroste do délky alespoň deset centimetrů. Úspěšnost narození nové ryby při umělém výtěru je mnohem vyšší než ve volné přírodě. „Tam je jikra ohrožena různými predátory anebo stačí, když stoupne více voda a oplodněné jikry skryté za kameny vyplaví,“ uzavřel Voch.
Co vlastně způsobilo, že z řek mizí lososovité druhy ryb? „Jednou z hlavních příčin jsou současně prováděné protipovodňové úpravy toků. Koryta řek se kanalizují, což znamená, že z přirozeného koryta se udělá bagr lichoběžníkový profil, srovná se dno a boky, aby voda rychleji odtékala. To způsobuje větší odtok vody z krajiny, během roku tam pak chybí voda a ryby přicházejí o přirozené úkryty. Do toho vstupují predátoři jako kormorán, vydra nebo norek, kteří se přemnožili a ryby likvidují ve velkém,“ řekl Tomáš Randák z Výzkumného ústavu rybářského ve Vodňanech.
Podle něho rybáři už nevědí kudy kam. „Snaží se ve pstruhových vodách ohrožené druhy ryb udržet. Dokud ale budou pokračovat nešetrné úpravy toků, není šance situaci v rybí populaci zlepšit,“ uzavřel Randák.
reklama
„K tomuto opatření jsme přistoupili po výsledcích loňského kontrolního odlovu rybího plůdku. Ty nám ukázaly, že v řece není zastoupen pstruh obecný ani lipan. Logicky vyplynulo, že se tam pstruh ani lipan nevytírá, a to z toho důvodu, že tam chybí generační hejno,“ řekl jednatel západočeského rybářského svazu Martin Bílý.
Plán zůstal nezměněn
Rybáři se proto obrátili na krajské úředníky s jediným možným řešením. „Požádali jsme je o vyhlášení vyjímky na celoroční hájení obou druhů ryb. Vyhověli nám a příslušné rozhodnutí vydali na tři roky. Rybáři tam normálně lovit smějí, ale pstruha a lipana musejí pouštět zpět do vody,“ pokračoval Bílý. Podle něho chtějí tímto opatřením rybáři vyzkoušet, zda se tam za tři roky objeví přirozený výtěr.
„Zarybňovací plán zůstal nezměněný. Budeme tam vysazovat stejné množství ryb jako doposud. Jako takovou satisfakci rybářům chceme nejméně dvakrát do roka vysadit do řeky větší kusy pstruha duhového. Bude to ale v rozumné míře, abychom tam zase zbytečně nezvyšovali rybářský tlak,“ dodal Bílý.
Úlovky lososovitých ryb ubývají i v jiných revírech. „V celorepublikovém měřítku jsme zhruba na třetinových stavech proti situaci před deseti lety. V 70. a 80. letech rybáři lovili v západočeských sportovních revírech v průměru ročně 29 tisíc pstruhů obecných. Poslední roky to není ani 20 tisíc,“ vysvětlil Bílý.
Přirozený výtěr pstruha obecného tvoří jen asi osm procent zarybňovací potřeby. Zabránit úplnému vyhynutí tak mohou rybáři pouze umělým výtěrem.
„Ještě do loňského roku jsme si vypomáhali nákupem plůdku pstruha obecného u komerčních rybářů v líhni v Bečově na Karlovarsku. Ta ale ukončila provoz a nám nyní chybí půl miliónu násady,“ řekl hospodář západočeského rybářského svazu Jaroslav Vogl.
Podle něho se tak nyní mohou sportovní rybáři spolehnout pouze na své zdroje. A ty se dají spočítat na prstech jedné ruky. Největším producentem plůdků pstruha je místní rybářská organizace v Předenicích. „Předpokládáme, že letos vyprodukujeme 200 tisíc pstruhů obecných,“ řekl jednatel organizace Jiří Voch.
První plůdky začátkem března
První plůdky by se měly kulit z jiker začátkem března. Do revíru může být vysazen nejdříve po roce, kdy doroste do délky alespoň deset centimetrů. Úspěšnost narození nové ryby při umělém výtěru je mnohem vyšší než ve volné přírodě. „Tam je jikra ohrožena různými predátory anebo stačí, když stoupne více voda a oplodněné jikry skryté za kameny vyplaví,“ uzavřel Voch.
Co vlastně způsobilo, že z řek mizí lososovité druhy ryb? „Jednou z hlavních příčin jsou současně prováděné protipovodňové úpravy toků. Koryta řek se kanalizují, což znamená, že z přirozeného koryta se udělá bagr lichoběžníkový profil, srovná se dno a boky, aby voda rychleji odtékala. To způsobuje větší odtok vody z krajiny, během roku tam pak chybí voda a ryby přicházejí o přirozené úkryty. Do toho vstupují predátoři jako kormorán, vydra nebo norek, kteří se přemnožili a ryby likvidují ve velkém,“ řekl Tomáš Randák z Výzkumného ústavu rybářského ve Vodňanech.
Podle něho rybáři už nevědí kudy kam. „Snaží se ve pstruhových vodách ohrožené druhy ryb udržet. Dokud ale budou pokračovat nešetrné úpravy toků, není šance situaci v rybí populaci zlepšit,“ uzavřel Randák.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk