MF Dnes: Kritici těžby vyvolali rozruch
21.2.2007 | SOKOLOV | MF Dnes | Josef Šofra s přispěním Bohumila Zemana |
před pár Ještě týdny znalo pojem „Lomnická pinka“ pár odborníků na životní prostředí. Dnes se kvůli pinkám - prohlubním po někdejší těžbě, v jejichž blízkosti žijí chránění živočichové, schází narychlo starostové, Sokolovská uhelná svolává tiskovou konferenci, odboráři píší prohlášení.
Zástupci Kritického klubu totiž chtějí, aby oblast u Lomnice na Sokolovsku o ploše pěti čtverečních kilometrů, kterou svým významem přirovnávají k Pálavě, patřila na seznam zvláště chráněných území. To by ovšem znamenalo ukončení těžby už v roce 2015, omezení rekultivací a zvýšení nezaměstnanosti. Jak ale vyplývá z vyjádření vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu Elišky Vršecké, podobné obavy nejsou na místě.
„Při projednávání Krajské koncepce životního prostředí jsme podali návrh na přezkoumání, zda-li oblast Lomnických pinek nesplňuje podmínky pro zařazení na seznam zvláště chráněných území. Rozhodnutí záleží na zvážení úřadu. Reakce na náš návrh mě překvapila. Propukla tak trochu hysterie. Své stanovisko vydaly i odbory a starostové obcí, kteří jakoby byli mluvčími soukromé firmy,“ uvedl spoluautor prohlášení Kritického klubu Jan Hadrava.
Velmi ostře vyznívá i poslední ze stanovisek, které vydali odboráři Sokolovské uhelné. „Jedná se o účelové napadání těžařů a snahu očernit pohled veřejnosti na tuto společnost a zakrývat skutečný přínos a snahy Sokolovské uhelné o zlepšení historických dopadů těžby uhlí. Odsuzujeme jakékoliv snahy směrované k omezování či zastavení chodu Sokolovské uhelné,“ píše se ve stanovisku.
Těžaře podpořili starostové Krátce po zveřejnění návrhu Kritického klubu podpořilo plány těžařů i šestnáct starostů Sokolovska, z nich i tři zástupci tamních mikroregionů. „Starostové měst a obcí Sokolovska s rostoucím znepokojením sledují snahu Kritického klubu na vyjmutí území Lomnických pinek z plánované těžby uhlí. Region není připraven na předčasné ukončení těžby a dopad na zaměstnanost na Sokolovsku by byl katastrofální,“ napsali starostové.
Sokolovská uhelná dokonce na zítřek kvůli pinkám svolala tiskovou konferenci. „Chystá se v sokolovském stadionu od deseti hodin,“ potvrdil sekretář HC Energie Jiří Holý. Jenže podle krajského úřadu nelze čekat, že by oblast Lomnických pinek měla být zařazena do nějakého zvláštního režimu ochrany.
Kritici těžby v oblasti pinek vyvolali rozruch
„Už v roce 1999 bylo vydáno v rámci posuzování vlivu těžby na životní prostředí, (EIA) stanovisko, které uvádí příslušné podmínky. Nemyslíme, že bychom se měli k té věci vracet,“ uvedla vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu Eliška Vršecká. Jak doplnila, stanovisko ke koncepci ochrany přírody by mělo být k dispozici přibližně do konce března.
Jednou z podmínek při povolování těžby bylo, že biocentrum, podobné tomu na Lomnických pinkách, vytvoří těžaři jinde. „Takové území od roku 1994 uměle vzniká na patě Krušnohorské výsypky a stěhujeme do něho cíleně chráněné rostliny a živočichy,“ uvedl již dříve člen představenstva Sokolovské uhelné Jiří Pöpperl.
Oblasti po těžbě v západní části Sokolovské pánve pak zcela zásadně změní projekt Medard, jehož součástí bude jezero o ploše téměř pěti set hektarů, dlouhé čtyři kilometry. Mezi roky 2009 - 2012 by do něj mělo natéci 118 milionů kubíků vody.
reklama
„Při projednávání Krajské koncepce životního prostředí jsme podali návrh na přezkoumání, zda-li oblast Lomnických pinek nesplňuje podmínky pro zařazení na seznam zvláště chráněných území. Rozhodnutí záleží na zvážení úřadu. Reakce na náš návrh mě překvapila. Propukla tak trochu hysterie. Své stanovisko vydaly i odbory a starostové obcí, kteří jakoby byli mluvčími soukromé firmy,“ uvedl spoluautor prohlášení Kritického klubu Jan Hadrava.
Velmi ostře vyznívá i poslední ze stanovisek, které vydali odboráři Sokolovské uhelné. „Jedná se o účelové napadání těžařů a snahu očernit pohled veřejnosti na tuto společnost a zakrývat skutečný přínos a snahy Sokolovské uhelné o zlepšení historických dopadů těžby uhlí. Odsuzujeme jakékoliv snahy směrované k omezování či zastavení chodu Sokolovské uhelné,“ píše se ve stanovisku.
Těžaře podpořili starostové Krátce po zveřejnění návrhu Kritického klubu podpořilo plány těžařů i šestnáct starostů Sokolovska, z nich i tři zástupci tamních mikroregionů. „Starostové měst a obcí Sokolovska s rostoucím znepokojením sledují snahu Kritického klubu na vyjmutí území Lomnických pinek z plánované těžby uhlí. Region není připraven na předčasné ukončení těžby a dopad na zaměstnanost na Sokolovsku by byl katastrofální,“ napsali starostové.
Sokolovská uhelná dokonce na zítřek kvůli pinkám svolala tiskovou konferenci. „Chystá se v sokolovském stadionu od deseti hodin,“ potvrdil sekretář HC Energie Jiří Holý. Jenže podle krajského úřadu nelze čekat, že by oblast Lomnických pinek měla být zařazena do nějakého zvláštního režimu ochrany.
Kritici těžby v oblasti pinek vyvolali rozruch
„Už v roce 1999 bylo vydáno v rámci posuzování vlivu těžby na životní prostředí, (EIA) stanovisko, které uvádí příslušné podmínky. Nemyslíme, že bychom se měli k té věci vracet,“ uvedla vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu Eliška Vršecká. Jak doplnila, stanovisko ke koncepci ochrany přírody by mělo být k dispozici přibližně do konce března.
Jednou z podmínek při povolování těžby bylo, že biocentrum, podobné tomu na Lomnických pinkách, vytvoří těžaři jinde. „Takové území od roku 1994 uměle vzniká na patě Krušnohorské výsypky a stěhujeme do něho cíleně chráněné rostliny a živočichy,“ uvedl již dříve člen představenstva Sokolovské uhelné Jiří Pöpperl.
Oblasti po těžbě v západní části Sokolovské pánve pak zcela zásadně změní projekt Medard, jehož součástí bude jezero o ploše téměř pěti set hektarů, dlouhé čtyři kilometry. Mezi roky 2009 - 2012 by do něj mělo natéci 118 milionů kubíků vody.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
co škodí víc přírodě? - 21. 2. 2007 - abcMáte představu, kolikrát už lidé přerovnali každý kousek Země na aspoň trochu obyvatelných místech? A příroda se tam rychle vrací. Třicet let opuštěná asfaltka už je v lese těžko k poznání a lesní organismy z ní nemají špatný pocit. Obdobně je to s povrchovými lomy. Mají asi padesátiletý cyklus od hrábnutí bagru do země do doby, než se tento kousek octne lomu za zády. Mezi tím vznikají výsypky. Sotva dopadne hrouda hlušiny na výsypku, už na ni sedá hmyz a následují další organismy. Do roka se začíná nová plocha výsypek zelenat a osídlují ji i kriticky ohrožené druhy obojživelníků. Po 10 - 15 letech naroste nálet pionýrských dřevin a vzniká velmi působivá krajina, žádné pole na dřevo. Koncem léta se pak každoročně konají na výsypky invaze houbařů. Počty druhů rostlin a živočichů v té době už překonávají biodiverzitu běžné kulturní krajiny. Mezitím se to zpravidla na většině plochy rekultivuje a z pohledu nedotčené přírody poněkud pokazí. Ani v lomu příroda pod lžící bagru nezmizí. Živé organismy se tam neustále tlačí a některým i vzácným druhům to náramně vyhovuje. Vzhledem k dynamice těžby je jich přirozeně méně. V těžebních územích vznikají i plochy extrémní, nejčastěji extrémně kyselé, kde toho moc neroste. Ve velkém rozsahu jsou nepřijatelné (například bývalá mostecká "měsíční krajina), ale v menším rozsahu jde naopak o plochy mimořádně cenné, zvyšující biodiverzitu v širším krajinném měřítku. Takové plochy jsou cenné i pro adaptaci na možné globální oteplení, protože se na nich snadno uchycují i organismy ze stovky a tisíce kilometrů vzdálených lokalit, převážně z teplejších území. To může výrazně přispět k přiměřeně rychlé změně biocenóz i v širším okolí. Na méně extrémních plochách výsypek by se neudržely, protože je převálcuje primární sukcese směřující k přirozené vegetaci. Přírodu proto není zapotřebí nikam přemísťovat, sama je mnohem rychlejší.Máte pravdu, že Sokolovské uhelné nejde o přírodu. Je to normální podnikatelský subjekt. Ale žije v nějakém právním prostředí. Nemůže těžit tam, kde to nemá s určitými závaznými podmínkami schváleno. A to podléhá i procesu EIA, do kterého se může zapojit veřejnost a navrhovat podmínky. Na území vyhraženém pro těžbu se přirozeně vyskytují i ohrožené druhy. U ptáků obvykle stačí nerušit je v době hnízdění, aby jejich populace nebyla nadměrně poškozena. U rostlin a obojživelníků je potřebný jejich záchranný přenos na náhradní lokality. To Sokolovská uhelná dělat musí ze zákona, ne proto, aby se na výsypky dostala příroda, ale prostě na základě zákonů platných v tomto státě. Sokolovská uhelná ale dělá víc, než je její povinnost. Připravuje řadu náhradních ploch, které jsou předem přizpůsobeny stanovištním požadavkům druhů, kterým by běžná sukcesní stádia nebo obvyklým způsobem rekultivované plochy plně nevyhovovaly. A přenesením to nekončí. I v dalších letech se kontroluje úspěšnost záchranných přenosů a nová stanoviště se podle potřeby dále upravují. Pokud se týká zaměstnanců Sokolovské uhelné, nejsou to žádní zlomyslní ničitelé přírody ani ekologičtí ignoranti. Většina z nich má k přírodě a krajině docela úzký vztah a slušné znalosti. To si můžete ověřit sama. A teď si s tím srovnejte jiné lidské aktivity - hlavně vystavbu obcí a silnic. Kde se postaví vesnice a kam se rozrostou města, tam se trochu normální príroda příroda stovky let nevrátí. U povrchové těžby to období trvá nejvýše 50 let, ale na velké části těžebních území jen roky. Do 30 let se velká část Podkrušnohoří stane zelenými plícemi republiky. I z hlediska historie lidstva je tedy povrchová těžba jen krátká epizoda. A porovnejte si plochy, z běžně dostupných ortoforomap se to dá snadno odhadnout. Zastavěná plocha jenom Prahy je cca 300 km čtverečních. Těžbou Sokolovské uhelné aktivně poškozovaných míst (plocha aktivních částí lomů a čerstvě nasypané plochy výsypek) cca 10 km čtverečních. A ještě to přežití přírody. Podmínky na Zemise neustále mění. Žádný živý organismus nemá jistotu, jak bude zítra. A přesto to příroda už nějaké 3 - 4 miliardy let zvládá a stává se vyspělejší po každé katastrofě. Taky na ni jednou dojde, ale ne lidskou zásluhou. Nejsme tak významní, mnohem významnější jsou například mořské bakterie, které jsme ještě před pár lety neznali. I kdyby lidskou zásluhou globální oteplování dosáhlo maxima, co si umíme představit, nebo naráz vybuchly všechny atomové bomby, příroda to přežije. Ale jsem optimista a jsem přesvědčen, že globální oteplení dostatečně včas zvládneme, pokud nebude Slunce příliš zlomyslné. Věřím, že ani žádná další atomová bomba už nikdy nevybuchne. A mezitím budete moci jezdit do Podkrušnohoří na rekreaci. Místní už se na to intenzivně připravují. |
