MF Dnes: Krkavci vybíjejí zvěř
20.6.2007 | OSTRAVA | MF Dnes | Petr Broulík |
Krkavec. V letech neblahého budování socialismu krkavec natolik zmizel z našeho území, že ho ochranáři zařadili mezi vzácné druhy ptáků a začali ho přísně chránit. V posledních asi dvaceti letech se však krkavec vrátil do českých, moravských a slezských lesu a polí.
A myslivci s ním začali mít velké problémy. Tvrdí dokonce, že krkavec je dnes neúměrně přemnožený a znamená pro ně stejný problém jako třeba kormorán pro majitele chovných rybníků.
„Osobně říkám krkavcům supové Evropy. Stejně jako má Afrika své supy, my máme dnes krkavce,“ říká myslivecký hospodář mysliveckého sdružení Poodří bydlící v Polance nad Odrou Štěpán Neuwirth.
Krkavec dokáže v hejnu ubít i malé srnče
Myslivci tvrdí, že krkavec je v našich zeměpisných šířkách nepůvodní druh a neměl by být tak přísně chráněný. „Chceme, aby ministerstvo životního prostředí povolilo výjimku v ochraně krkavců. Aby bylo možno zvěř proti jejich útokům bránit,“ dodává.
Krkavec totiž není jen mrchožrout, ale dokáže v hejnech ubít k smrti i malé srnče.
„Poprvé jsem si uvědomil, že se krkavci vracejí, na Jesenicku tak před dvaceti lety. Tehdy jsme třeba ulovili laň a její vnitřnosti za pár minut spořádali krkavci. Naučili se rozeznávat výstřely mysliveckých zbraní a v jejich okolí nalézali snadnou potravu. Jednou dokonce kolegovi našli kus, který po ulovení zakryl větvemi, že se pro něj vrátí později. Když jsme pro jelena přijeli, měl do půli oklované kýty od krkavců,“ vzpomíná Štěpán Neuwirth.
Krkavci ubíjí na Osoblažsku i populaci dravců
Krkavec se tak v místech, kde chybí šelmy, stal nevítaným predátorem. Jeden z myslivců, kteří působí na Osoblažsku, byl letos na jaře svědkem hrůzného divadla.
„Tady působí velká hejna krkavců. Je jich někdy sto padesát, někdy i dvě stě,“ říká hospodář mysliveckého sdružení ve Slezských Rudolticích Jiří Kavan.
„Je jich stále více. Objevili se tak před deseti lety. Útočí na vše živé, zajíce a srnčí nevyjímaje. Decimují tady nejen populaci drobné i srnčí zvěře, ale kvůli nim mizí i další noční a denní dravci. Například sovy nebo káňata. Krkavci jim prostě vybírají hnízda,“ říká Jiří Kavan. Dodává, že v osoblažskému revíru už by nepomohlo ani povolení krkavce střílet. „Je už jich tak hodně, že by to asi ani nemělo smysl,“ míní.
Štěpán Neuwirth děsivě popisuje způsob lovu krkavců, který už několikrát viděl.
„Na zajíce zaútočí hejno krkavců. Nejprve zajíci vyklovou oči, aby ztratil orientaci a ochromila ho příšerná bolest. A hrůza. Pak ho krkavci rozklovou na kousky,“ říká myslivecký hospodář.
Loni v Odrách zažil nálet asi čtyřiceti krkavců. „Když jsme na místo jejich útoku přišli, našli jsme jen zbytky srnčete. Krkavci dokážou totálně vybít například první jarní vrhy zajíců,“ říká Štěpán Neuwirth.
Hospodář mysliveckého sdružení Poodří však nevolá po žádném vybíjení krkavců. „Nechceme je v žádném případě vystřílet. Krkavci do přírody patří, ovšem v menší míře. Přál bych si jen jejich regulaci a možnost lovem snížit jejich stavy,“ tvrdí myslivec Štěpán Neuwirth.
„Prostě bychom jako myslivci potřebovali nějakou výjimku, která by umožnila tak jako u kormoránů lovit krkavce v případě, kde se soustředí například hejno více než deseti krkavců. Je to opatrný pták, ulovíte z hejna tak maximálně jednoho, ostatní uletí a budou příště velice opatrní. Rozhodně střelbou nebude krkavec jako druh ohrožen,“ vysvětluje Neuwirth.
Ten pokládá krkavce za jednoho z největších viníků toho, že z lesů, polí a volné přírody mizí zástupci malých živočichů, jako je například zajíc, koroptev či bažant a mnohé druhy nízko hnízdících ptáků.
„Dalšími viníky jsou díky vakcinací proti vzteklině přemnožené lišky, jezevci, psíci mývalovití a rozrůstání populace dravých ptáků, jako je třeba pochop moták nebo jestřáb. Zpěvnému ptactvu zase škodí přemnožené straky. Pak se lesníci diví, že v lesích stále více řádí různý škodlivý hmyz, jako je například kůrovec,“ upozorňuje.
Ministerstvo: žádnou vyhlášku nechystáme
Tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar a pracovníci odboru zvláště chráněných částí přírody sdělili, že ministerstvo prozatím neuvažuje o přípravě vyhlášky, kterou by se mohl reguloval počet krkavců.
„Místně je možné zažádat o výjimku z důvodu ochrany živočichů, kterou vyřizují v individuálním správním řízení příslušné krajské úřady nebo na území chráněné krajinné oblasti pracovníci jejich správy. Podkladem musí být dokumentace, z níž je zřejmé, že činnost krkavce negativně působí na populace jiných druhů živočichů,“ uvedl mluvčí ministerstva životního prostředí.
„Ačkoliv krkavec velký zaznamenal v posledních letech prudký početní nárůst a plošně se vyskytuje téměř na celém území České republiky, nelze tento druh považovat za přemnožený,“ míní Jakub Kašpar.
Krkavec je stále veden jako zranitelný druh
Pracovníci ministerstva sdělili, že počty krkavců na území Česka dosahují v současnosti počtu osmi set až dvanácti set párů.
V takzvaném Červeném seznamu je krkavec velký stále uveden jako druh v kategorii zranitelný.
Pokud má v některé oblasti jeho výskyt vliv na početnost zvěře, je to spíše způsobeno nevhodnými změnami v krajině, které měly za následek vymizení přirozených krajinných prvků, jako jsou remízky, meze, malá políčka, které poskytovaly úkryt a potravní možnosti pro drobnou zvěř.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko
reklama
„Osobně říkám krkavcům supové Evropy. Stejně jako má Afrika své supy, my máme dnes krkavce,“ říká myslivecký hospodář mysliveckého sdružení Poodří bydlící v Polance nad Odrou Štěpán Neuwirth.
Krkavec dokáže v hejnu ubít i malé srnče
Myslivci tvrdí, že krkavec je v našich zeměpisných šířkách nepůvodní druh a neměl by být tak přísně chráněný. „Chceme, aby ministerstvo životního prostředí povolilo výjimku v ochraně krkavců. Aby bylo možno zvěř proti jejich útokům bránit,“ dodává.
Krkavec totiž není jen mrchožrout, ale dokáže v hejnech ubít k smrti i malé srnče.
„Poprvé jsem si uvědomil, že se krkavci vracejí, na Jesenicku tak před dvaceti lety. Tehdy jsme třeba ulovili laň a její vnitřnosti za pár minut spořádali krkavci. Naučili se rozeznávat výstřely mysliveckých zbraní a v jejich okolí nalézali snadnou potravu. Jednou dokonce kolegovi našli kus, který po ulovení zakryl větvemi, že se pro něj vrátí později. Když jsme pro jelena přijeli, měl do půli oklované kýty od krkavců,“ vzpomíná Štěpán Neuwirth.
Krkavci ubíjí na Osoblažsku i populaci dravců
Krkavec se tak v místech, kde chybí šelmy, stal nevítaným predátorem. Jeden z myslivců, kteří působí na Osoblažsku, byl letos na jaře svědkem hrůzného divadla.
„Tady působí velká hejna krkavců. Je jich někdy sto padesát, někdy i dvě stě,“ říká hospodář mysliveckého sdružení ve Slezských Rudolticích Jiří Kavan.
„Je jich stále více. Objevili se tak před deseti lety. Útočí na vše živé, zajíce a srnčí nevyjímaje. Decimují tady nejen populaci drobné i srnčí zvěře, ale kvůli nim mizí i další noční a denní dravci. Například sovy nebo káňata. Krkavci jim prostě vybírají hnízda,“ říká Jiří Kavan. Dodává, že v osoblažskému revíru už by nepomohlo ani povolení krkavce střílet. „Je už jich tak hodně, že by to asi ani nemělo smysl,“ míní.
Štěpán Neuwirth děsivě popisuje způsob lovu krkavců, který už několikrát viděl.
„Na zajíce zaútočí hejno krkavců. Nejprve zajíci vyklovou oči, aby ztratil orientaci a ochromila ho příšerná bolest. A hrůza. Pak ho krkavci rozklovou na kousky,“ říká myslivecký hospodář.
Loni v Odrách zažil nálet asi čtyřiceti krkavců. „Když jsme na místo jejich útoku přišli, našli jsme jen zbytky srnčete. Krkavci dokážou totálně vybít například první jarní vrhy zajíců,“ říká Štěpán Neuwirth.
Hospodář mysliveckého sdružení Poodří však nevolá po žádném vybíjení krkavců. „Nechceme je v žádném případě vystřílet. Krkavci do přírody patří, ovšem v menší míře. Přál bych si jen jejich regulaci a možnost lovem snížit jejich stavy,“ tvrdí myslivec Štěpán Neuwirth.
„Prostě bychom jako myslivci potřebovali nějakou výjimku, která by umožnila tak jako u kormoránů lovit krkavce v případě, kde se soustředí například hejno více než deseti krkavců. Je to opatrný pták, ulovíte z hejna tak maximálně jednoho, ostatní uletí a budou příště velice opatrní. Rozhodně střelbou nebude krkavec jako druh ohrožen,“ vysvětluje Neuwirth.
Ten pokládá krkavce za jednoho z největších viníků toho, že z lesů, polí a volné přírody mizí zástupci malých živočichů, jako je například zajíc, koroptev či bažant a mnohé druhy nízko hnízdících ptáků.
„Dalšími viníky jsou díky vakcinací proti vzteklině přemnožené lišky, jezevci, psíci mývalovití a rozrůstání populace dravých ptáků, jako je třeba pochop moták nebo jestřáb. Zpěvnému ptactvu zase škodí přemnožené straky. Pak se lesníci diví, že v lesích stále více řádí různý škodlivý hmyz, jako je například kůrovec,“ upozorňuje.
Ministerstvo: žádnou vyhlášku nechystáme
Tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar a pracovníci odboru zvláště chráněných částí přírody sdělili, že ministerstvo prozatím neuvažuje o přípravě vyhlášky, kterou by se mohl reguloval počet krkavců.
„Místně je možné zažádat o výjimku z důvodu ochrany živočichů, kterou vyřizují v individuálním správním řízení příslušné krajské úřady nebo na území chráněné krajinné oblasti pracovníci jejich správy. Podkladem musí být dokumentace, z níž je zřejmé, že činnost krkavce negativně působí na populace jiných druhů živočichů,“ uvedl mluvčí ministerstva životního prostředí.
„Ačkoliv krkavec velký zaznamenal v posledních letech prudký početní nárůst a plošně se vyskytuje téměř na celém území České republiky, nelze tento druh považovat za přemnožený,“ míní Jakub Kašpar.
Krkavec je stále veden jako zranitelný druh
Pracovníci ministerstva sdělili, že počty krkavců na území Česka dosahují v současnosti počtu osmi set až dvanácti set párů.
V takzvaném Červeném seznamu je krkavec velký stále uveden jako druh v kategorii zranitelný.
Pokud má v některé oblasti jeho výskyt vliv na početnost zvěře, je to spíše způsobeno nevhodnými změnami v krajině, které měly za následek vymizení přirozených krajinných prvků, jako jsou remízky, meze, malá políčka, které poskytovaly úkryt a potravní možnosti pro drobnou zvěř.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
