Právo: Krkonoše obsazují kamenní mužíci

Fenoménem Krkonoš se stali tzv. kamenní mužíci, svévolně obsazující hlavně místa u rozcestníků horských cest. Pyramidy kamení naskládaného výletníky nezřídka do výšky půldruhého metru vypadají sice napohled sympaticky, leč ochranáře přírody může při střetu s kamenným mužíkem trefit šlak. "Objevují se hlavně na Stříbrném hřbetu okolo cesty Česko-polského přátelství vedoucí z Luční boudy na Sněžku. Dělají to hlavně Poláci, kteří si neuvědomují, jakým nenahraditelným způsobem devastují krkonošskou přírodu," přiblížil důvody averze proti nezvaným hostům z kamene šéf terénního střediska v Peci pod Sněžkou Jiří Pícha. Kamenná zhouba pronikla do Krkonoš ze severských zemí, kde podobné skulptury při turistických cestách plní odpradávna v divoké přírodě funkci orientačních bodů. Krkonoše však nájezdníkům se Severu odmítají poskytnout azyl. "Jakmile se kamenná pyramida někde objeví, snažíme se ji hned rozebrat, aby lidé na ni nevršili další kameny. Problémem bývá dát turisty mimo značené trasy posbírané kamení na stejné místo. Nedochází jim, že i pod kameny bují život, který je třeba chránit," popsal Pícha často mravenčí práci ochranářů při likvidaci kamenných mužíků. Tvůrci mužíků, ale i lidé, kteří pouze dají ke kameni kámen, mohou odcházet z nejvyšších českých hor s tisícikorunovou blokovou pokutou nebo v horším případě podstoupit správní řízení, kde už výše postihu bývá mnohokrát vyšší. Hrozba pokuty však mnohé z nich neodradí od tvorby kamenného dílka, která zatím v Krkonoších rostou jako houby po dešti.

---

reklama

---