MF Dnes: Krkonoše válčí se šťovíkem, který zaplavil louky
21.6.2006 | KRKONOŠE | MF Dnes
Správci Krkonošského národního parku už deset let vedou válku se šťovíkem alpským, který zaplavuje horské louky a vytlačuje z nich původní rostliny.
Na rozšíření boje s agresivním plevelem na celé hory však ochranářům chybějí síly. Proto letos poprvé požádali o pomoc místní boudaře.
„Jednorázová likvidace rostlin nic neřeší, protože jejich semena přežívají v půdě až deset let a znovu klíčí. Jediný účinný způsob spočívá v opakovaných postřicích na celém území Krkonoš od nejvyšších partií směrem dolů. Na to ale nemáme dost lidí,“ uvedl odborný pracovník správy Krkonošského národního parku Otakar Schwarz.
Šťovík alpský zřejmě zavlekli do Krkonoš v 16. a 17. století dřevorubci, kteří do Čech přišli z nejvyšších evropských hor za prací. Šťovík je mimořádně odolný, takže je možné jej běžně spatřit i mezi keři kosodřeviny na hřebenech. Nejčastěji se však vyskytuje na loukách v okolí horských chalup.
Rostliny vyrůstají z mohutného kořenového systému až do výšky dvou metrů a jejich velké listy vytvářejí souvislé koberce, pod kterými jiné rostliny nemají šanci přežít. Když se louky pravidelně sekaly a spásal je dobytek, šťovíku se příliš nedařilo. V posledních desetiletích se ale rozmnožil natolik, že začal vytlačovat původní krkonošskou vegetaci. Proto ochranáři provozovatelům krkonošských bud letos poprvé bezplatně nabídli poskytnutí účinného chemického přípravku, zapůjčení postřikovače i odborné proškolení.
První ukázky chemické likvidace šťovíku alpského na Friesových boudách se zúčastnilo dvanáct provozovatelů krkonošských chat. „Věříme, že počet boudařů samostatně hubících šťovík okolo svých chat bude postupně narůstat,“ dodal pracovník parku.
reklama
„Jednorázová likvidace rostlin nic neřeší, protože jejich semena přežívají v půdě až deset let a znovu klíčí. Jediný účinný způsob spočívá v opakovaných postřicích na celém území Krkonoš od nejvyšších partií směrem dolů. Na to ale nemáme dost lidí,“ uvedl odborný pracovník správy Krkonošského národního parku Otakar Schwarz.
Šťovík alpský zřejmě zavlekli do Krkonoš v 16. a 17. století dřevorubci, kteří do Čech přišli z nejvyšších evropských hor za prací. Šťovík je mimořádně odolný, takže je možné jej běžně spatřit i mezi keři kosodřeviny na hřebenech. Nejčastěji se však vyskytuje na loukách v okolí horských chalup.
Rostliny vyrůstají z mohutného kořenového systému až do výšky dvou metrů a jejich velké listy vytvářejí souvislé koberce, pod kterými jiné rostliny nemají šanci přežít. Když se louky pravidelně sekaly a spásal je dobytek, šťovíku se příliš nedařilo. V posledních desetiletích se ale rozmnožil natolik, že začal vytlačovat původní krkonošskou vegetaci. Proto ochranáři provozovatelům krkonošských bud letos poprvé bezplatně nabídli poskytnutí účinného chemického přípravku, zapůjčení postřikovače i odborné proškolení.
První ukázky chemické likvidace šťovíku alpského na Friesových boudách se zúčastnilo dvanáct provozovatelů krkonošských chat. „Věříme, že počet boudařů samostatně hubících šťovík okolo svých chat bude postupně narůstat,“ dodal pracovník parku.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
