MF Dnes: Krkonošské lesy se ozdravují

Krkonošské lesy zničené v druhé polovině minulého století obrovskou imisní kalamitou se zotavují zázračně rychle. Odborníci odhadují, že do deseti let budou naše nejvyšší hory stejně zelené jako na začátku minulého století, kdy hrabě Rudolf Morzin svolal saské lesní úředníky na prověrku kvality krkonšských lesů. Přesně po sto letech si tento týden lesnickou pochůzku po Krkonoších na pozvání správců národního parku zopakovala stovka lesníků z celé republiky. „Exhalace z tepelných elektráren především v Polsku a tehdejším východním Německu zničily v posledních padesáti letech něco mezi osmi až deseti tisíci hektary krkonošských lesů. Mrtvé lesy známé z fotografií naštěstí už dnes nikdo neuvidí, protože se postupně odtěžily a nahradily novou výsadbou,“ uvedl vedoucí odboru péče o les správy Krkonošského národního parku Jan Hřebačka. Na obnovu lesů přišly peníze z Holandska První odlesněné plochy jsou již dnes zarostlé zhruba pětimetrovými stromy, na nejmladších jsou zatím stromky vysoké jen půl metru. Do deseti lety by však měly být Krkonoše opět celistvě zelené jako kdysi. „První odhady času potřebného na obnovu krkonošských lesů se naštěstí nevyplnily. Mylně se totiž předpokládalo, že velká část nových porostů bude v průběhu dvaceti let znovu odumírat. To se nepotvrdilo, původní porosty naopak samy regenerují a situace se každým rokem výrazně zlepšuje,“ informoval pracovník národního parku. Účastníci čtvrteční lesnické pochůzky se na cestě mezi Vrchlabím, Špindlerovou boudou, boudou U Bílého Labe a Hříběcí a Husí boudou zastavili na hlavní hřebenové trase u pamětního kamene nadace Face, která mezi lety 1992 a 2000 uvolnila na obnovu krkonošských lesů více než 350 milionů korun. Právě finanční podpora nadace financované holandskými výrobci elektřiny, jejímž prostřednictvím zmírňují dopady své činnosti na životní prostředí, nastartovala nezvykle rychlé uzdravování krkonošských lesů. „V lesích začaly po ozdravných zásazích opět fungovat přirozené procesy. Porosty se dnes samovolně obnovují a krkonošské lesy zase začínají prožívat dobré časy,“ upozornil Hřebačka. Následky chybné těžby dřeva Většina dnešních těžebních zásahů stále ještě řeší chybná opatření z minulosti. Na mnoha místech chráněného území totiž dosud zůstávají přehoustlé stejnověké smrkové lesy často nevhodného genetického původu. Náprava je možná pouze pomocí těžby a nové výsadby. Dnešní krkonošské lesy proto tvoří výrazně mladší stromy než na začátku minulého století. „Až současné mladé lesy v Krkonoších dorostou, budou mít díky celé řadě nově zaváděných opatření mnohem vyšší kvalitu než jejich předchůdci. Vnášíme do nich například spoustu listnatých dřevin a novou výsadbu se snažíme prostorově rozrůzňovat, aby byly lesní porosty odolnější,“ vysvětlil pracovník parku. Autor: IVAN TRUHLIČKA

---

reklama

---