Právo: Krkonošští silničáři zatím nepřesolili
27.2.2007 | KRKONOŠE | Právo | Vladislav Prouza |
Silničáři, kteří mají poslední dva roky možnost chemicky ošetřovat strategické komunikace z Vrchlabí do Špindlerova Mlýna, Horního Maršova do Pece pod Sněžkou a spojnici na Harrachov, doposud nepřesolili.
Výjimka udělená s požehnáním ministerstva životního prostředí vládou určuje maximální denní množství 60 gramů takzvané solanky na metr čtvereční, aplikovaných pouze za kalamitní situace. „Stanovený limit jsme prozatím nepřekročili. Dokazují to především pravidelně prováděné laboratorní rozbory vodohospodářů i ochranářů,“ tvrdí Boleslav Strouhal ze silničářského střediska v Trutnově.
„Údaje, které máme k dispozici, nehovoří o nějakém překračovaní daných limitů spotřeby soli. Správa národního parku přesto nadále zůstává nepřítelem chemické údržby horských komunikací. Sůl jednoduše na hory nepatří,“ konstatoval mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Slova silničářů potvrzuje úpravna pitné vody v Herlíkovicích u Vrchlabí sloužící jako spolehlivý indikátor horního toku Labe. „Množství chloridů zjištěným v přitékající surové vodě během zimy se doposud příliš nelišilo od letních výsledků. Zimní maximum představovalo 10 miligramů na litr, v létě se pohybujeme okolo šesti,“ přiblížil technolog herlíkovické úpravny Jakub Vaňátko.
Problémy ochranáři zaznamenávali nějaký čas okolo roku 2000 pouze v Harrachově, kde vládní výjimka platila s několikaletým předstihem než ve Špindlerově Mlýně a Peci pod Sněžkou. „Vlivem selhání lidského faktoru tam nějaký čas solili nad limit. Posléze se to srovnalo,“ vysvětlil Drahný. Obce argumentující bezpečností silničního provozu získaly výjimku po opakovaných urgencích na tři roky. Možnost solit donedávna problematické úseky silnic, kde se dříve tvořily zledovatělé koleje, ulevila silničářům a výrazně snížila počet dopravních nehod.
„Letošní mírná zima neznamená stop chemické údržbě. Leckdy je třeba solit s větší frekvencí než při zasněžených vozovkách. Nutí nás k tomu opakované náledí. Jindy v tuto roční dobu ošetřuje silnice s ujetou vrstvou sněhu spíše inertním posypem než solí,“ shrnul Strouhal.
reklama
„Údaje, které máme k dispozici, nehovoří o nějakém překračovaní daných limitů spotřeby soli. Správa národního parku přesto nadále zůstává nepřítelem chemické údržby horských komunikací. Sůl jednoduše na hory nepatří,“ konstatoval mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Slova silničářů potvrzuje úpravna pitné vody v Herlíkovicích u Vrchlabí sloužící jako spolehlivý indikátor horního toku Labe. „Množství chloridů zjištěným v přitékající surové vodě během zimy se doposud příliš nelišilo od letních výsledků. Zimní maximum představovalo 10 miligramů na litr, v létě se pohybujeme okolo šesti,“ přiblížil technolog herlíkovické úpravny Jakub Vaňátko.
Problémy ochranáři zaznamenávali nějaký čas okolo roku 2000 pouze v Harrachově, kde vládní výjimka platila s několikaletým předstihem než ve Špindlerově Mlýně a Peci pod Sněžkou. „Vlivem selhání lidského faktoru tam nějaký čas solili nad limit. Posléze se to srovnalo,“ vysvětlil Drahný. Obce argumentující bezpečností silničního provozu získaly výjimku po opakovaných urgencích na tři roky. Možnost solit donedávna problematické úseky silnic, kde se dříve tvořily zledovatělé koleje, ulevila silničářům a výrazně snížila počet dopravních nehod.
„Letošní mírná zima neznamená stop chemické údržbě. Leckdy je třeba solit s větší frekvencí než při zasněžených vozovkách. Nutí nás k tomu opakované náledí. Jindy v tuto roční dobu ošetřuje silnice s ujetou vrstvou sněhu spíše inertním posypem než solí,“ shrnul Strouhal.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
