MF Dnes: Krmení pečivem labutím škodí
11.1.2006 | ČESKÉ BUDĚJOVICE | MF Dnes
Strádají labutě v zimě na řekách hladem? Obyvatelé Českých Budějovic, kteří je chodí k Malši i Vltavě pravidelně krmit, jsou přesvědčeni, že potřebují přilepšit.
„Je jich tady moc a v té zimě si z vody moc potravy nevytáhnou. Jsou vděčné za každý kousek chleba, housku i zbytek knedlíku,“ míní důchodkyně Marie Křížová, která labutě krmí při svých procházkách okolo Malše.
A není sama. Na mostech zastavují maminky s malými dětmi, které se s labutěmi ochotně dělí o svůj rohlík, skupinky dospělých vytahují z tašek sáčky s úhledně nakrájeným pečivem a zálibně pozorují, jak hejno labutí rychle víří vodu, aby bylo co nejrychleji u pochoutek na hladině.
„Zažil jsem, jak lidé házejí labutím i rybí řízky a vánočku. Samozřejmě, že labutě si vezmou všechno, ale toto nevhodné přikrmování jim škodí. Je to totéž, jako bychom vykrmovali husy šiškami. Labutě jsou potom moc těžké a nemohou létat,“ uvedl Vojtěch Frána z Centra na ochranu zvířat budějovického magistrátu.
Když chce překrmená labuť vzlétnout, narazí do mostu a omráčí se. „Převážná část labutí, které uhynou, se utopí. Je těžké vzlétnout pro ptáka, který místo obvyklých pěti až sedmi kilogramů najednou váží dvanáct kilo, což vyšlo najevo při pitvě uhynulé labutě,“ krčí rameny Frána.
Příznivci vodních ptáků, kteří jim chtějí skutečně v zimě přilepšit a neublížit, by měli chodit k řekám vybaveni buď kousky tvrdého chleba, nebo ještě raději listy z květáku, kedluben či jiného zeleného lupení, o které není v supermarketech žádná nouze.
„Labutě nebudou strádat hladem, ani když se na ně budou lidé chodit dívat s prázdnýma rukama. Od přelomu ledna a února je chodíme na vybraná místa přikrmovat tím, co je pro ně nejvhodnější - žaludy, kaštany, kukuřicí a zrním,“ zdůraznil Frána.
reklama
A není sama. Na mostech zastavují maminky s malými dětmi, které se s labutěmi ochotně dělí o svůj rohlík, skupinky dospělých vytahují z tašek sáčky s úhledně nakrájeným pečivem a zálibně pozorují, jak hejno labutí rychle víří vodu, aby bylo co nejrychleji u pochoutek na hladině.
„Zažil jsem, jak lidé házejí labutím i rybí řízky a vánočku. Samozřejmě, že labutě si vezmou všechno, ale toto nevhodné přikrmování jim škodí. Je to totéž, jako bychom vykrmovali husy šiškami. Labutě jsou potom moc těžké a nemohou létat,“ uvedl Vojtěch Frána z Centra na ochranu zvířat budějovického magistrátu.
Když chce překrmená labuť vzlétnout, narazí do mostu a omráčí se. „Převážná část labutí, které uhynou, se utopí. Je těžké vzlétnout pro ptáka, který místo obvyklých pěti až sedmi kilogramů najednou váží dvanáct kilo, což vyšlo najevo při pitvě uhynulé labutě,“ krčí rameny Frána.
Příznivci vodních ptáků, kteří jim chtějí skutečně v zimě přilepšit a neublížit, by měli chodit k řekám vybaveni buď kousky tvrdého chleba, nebo ještě raději listy z květáku, kedluben či jiného zeleného lupení, o které není v supermarketech žádná nouze.
„Labutě nebudou strádat hladem, ani když se na ně budou lidé chodit dívat s prázdnýma rukama. Od přelomu ledna a února je chodíme na vybraná místa přikrmovat tím, co je pro ně nejvhodnější - žaludy, kaštany, kukuřicí a zrním,“ zdůraznil Frána.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
