Právo: Kvůli nízkým teplotám rybáři začínají brousit sekery a pily
12.1.2006 | JIŽNÍ ČECHY | Právo | Petr Pokorný |
Kvůli silným mrazům, které v těchto dnech vystřídaly přívaly sněhu z minulého týdne, si musí jihočeští rybáři začít brousit sekery a pily.
Nářadí obvyklé spíše pro dřevorubce je pro ně totiž každou zimu jediným prostředkem, jak pootevřít ledové víko, jímž jejich rybníky uzavřel třeskutý mráz, a dodat zimujícím rybám životně důležitý kyslík.
Je to činnost nezbytná, vzamrzlém rybníku by celá obsádka zahynula a na jaře by vněm rybáři nic nenašli. Zima, kdy ryby komorují (přezimují) a nepřijímají potravu, tak rozhodně není pro rybáře obdobím odpočinku. Problémy začínají už vokamžiku, kdy na třeba jen tenký led napadne sníh. Tma zahájí uvnitř rybníka chemické procesy, které vedou k razantnímu úbytku kyslíku. V ten okamžik nastupují rybáři a snaží se rybník prosvětlit.
Nejdříve pomocí aerátorů a kesenerů čeřících hladinu a později navíc pomocí takzvaných oken (prohlubní) - děr zpravidla dva metry širokých a až 50 metrů dlouhých. Prohlubně přivádějí světlo a kyslík a především odvádějí plyny, jež se shromažďují pod ledem. „Denně měříme úroveň kyslíku a vokamžiku, kdy zjistíme jeho úbytek, přichází na řadu pila a sekyra,“ řekl ve středu Právu výrobní ředitel společnosti Rybářství Třeboň Josef Malecha.
Ručně jeho lidé odsekávají led pouze u kbelu, tedy u výpusti, okna už řežou speciálními motorovými pilami, které zvládnou led do tloušťky 30 centimetrů. Rybáři led naříznou po obvodu prohlubně a uvolněný led pak pomocí dlouhých seker potopí a zasunou pod okolní led.
„Děláme dva druhy prohlubní -menší kontrolní, osm metrů dlouhé a větší dlouhé 25 a více metrů vmístě, kde je složena ryba,“ uvedl Malecha a připomněl, že při této činnosti je důležité nejen zajištění bezpečnosti rybářů, ale i lidí, které zamrzlá plocha láká k procházkám, lyžování nebo bruslení. „Naši pracovníci chodí na led vždy minimálně ve dvojici. Vyřezaná okna pak označujeme postavením ledových ker nebo větvemi,“ konstatoval Malecha.
reklama
Je to činnost nezbytná, vzamrzlém rybníku by celá obsádka zahynula a na jaře by vněm rybáři nic nenašli. Zima, kdy ryby komorují (přezimují) a nepřijímají potravu, tak rozhodně není pro rybáře obdobím odpočinku. Problémy začínají už vokamžiku, kdy na třeba jen tenký led napadne sníh. Tma zahájí uvnitř rybníka chemické procesy, které vedou k razantnímu úbytku kyslíku. V ten okamžik nastupují rybáři a snaží se rybník prosvětlit.
Nejdříve pomocí aerátorů a kesenerů čeřících hladinu a později navíc pomocí takzvaných oken (prohlubní) - děr zpravidla dva metry širokých a až 50 metrů dlouhých. Prohlubně přivádějí světlo a kyslík a především odvádějí plyny, jež se shromažďují pod ledem. „Denně měříme úroveň kyslíku a vokamžiku, kdy zjistíme jeho úbytek, přichází na řadu pila a sekyra,“ řekl ve středu Právu výrobní ředitel společnosti Rybářství Třeboň Josef Malecha.
Ručně jeho lidé odsekávají led pouze u kbelu, tedy u výpusti, okna už řežou speciálními motorovými pilami, které zvládnou led do tloušťky 30 centimetrů. Rybáři led naříznou po obvodu prohlubně a uvolněný led pak pomocí dlouhých seker potopí a zasunou pod okolní led.
„Děláme dva druhy prohlubní -menší kontrolní, osm metrů dlouhé a větší dlouhé 25 a více metrů vmístě, kde je složena ryba,“ uvedl Malecha a připomněl, že při této činnosti je důležité nejen zajištění bezpečnosti rybářů, ale i lidí, které zamrzlá plocha láká k procházkám, lyžování nebo bruslení. „Naši pracovníci chodí na led vždy minimálně ve dvojici. Vyřezaná okna pak označujeme postavením ledových ker nebo větvemi,“ konstatoval Malecha.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
