Právo: Kvůli radarové základně padne les
23.1.2008 | BRDY | Právo | Radek Plavecký |
Pokud se česká vláda domluví s americkou na výstavbě protiraketové radarové stanice na kótě 718 ve vojenském prostoru v Brdech, bude se kácet les. Vznikne tak planina velká téměř jako 50 fotbalových hřišť.
„Kvůli výstavbě radaru a zázemí pro obsluhu by se jednalo o 10 až 30 hektarů lesa kolem zmíněné kóty,“ potvrdil Právu mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Ministerstvo má zatím jen předběžnou zprávu o vlivu americké základny na okolní přírodu, z ní ovšem nevyplynuly žádné významné zásahy. Vykácení velmi zachovalého kvalitního lesa takové rozlohy by se ovšem jako významný zásah počítat mohlo.
Je to nehorázné
Prozatím se ale neozvala žádná ekologická organizace. „Všichni zelení a ekologové spí. Nikdo se proti této devastaci neozývá. Samozřejmě my s tím nesouhlasíme, kácení lesa je smutný doprovodný jev celého radaru. Naší prvotní snahou je bránit stavbě radaru,“ řekl Právu starosta Trokavce, nejbližší obce ke kótě, Jan Neoral (bezp.). Další obce také protestují. „Už je to tady, nejdřív tvrdili, že do ničeho zasahovat nebudou, pak že využijí ten bývalý vojenský sklad po Rusech a teď už chtějí kácet les. Za chvíli zaberou celou vesnici a budou si tu dělat, co chtějí. Je to nehorázná drzost,“ nelíbilo se starší ženě v Míšově a další se k ní přidávala.
„My jsme do lesa nemohli ani chodit a oni ho můžou rovnou kácet. Na tom je vidět, jak si naše vláda váží našeho území,“ podotkla. Starostovi Rožmitálu pod Třemšínem se plocha plánovaná ke kácení nezdála až tak velká. „Ve srovnání s celkovou rozlohou Brdů je to poměrně málo, ale samozřejmě se nám to nelíbí. Plánovali zabrat a oplotit celkem 400 hektarů, uvnitř toho by si kus vykáceli. Kéž by celý radar šel do háje,“ prohlásil rožmitálský starosta Josef Vondrášek (KSČM).
Stanice by zabrala les i vodu
Podle Neorala by se kromě lesa jednalo také o vodu. „Ničili by nám i zásoby vody. Stáhli by i největší prameny, podle jejich parametrů by stanice spotřebovala tisíce litrů vody denně na chlazení. Přitom tady je zásobárna vody pro celé Rokycansko,“ pokračoval v kritice Neoral.
Ministerstvo obrany ovšem připomíná, že pokud by základna byla schválena, pak by musela projít stejnou cestou jako jiné stavby.
„Teprve až by Američané předložili projekt, rozhodovalo by se v souladu s českými zákony o studii o vlivu na životní prostředí a dalších podmínkách. Přesné parametry základny ještě nemáme, takže nemůžeme přesněji říci, jaký vliv by základna měla a kolik lesa by se muselo kácet,“ dodal Pejšek.
reklama
Je to nehorázné
Prozatím se ale neozvala žádná ekologická organizace. „Všichni zelení a ekologové spí. Nikdo se proti této devastaci neozývá. Samozřejmě my s tím nesouhlasíme, kácení lesa je smutný doprovodný jev celého radaru. Naší prvotní snahou je bránit stavbě radaru,“ řekl Právu starosta Trokavce, nejbližší obce ke kótě, Jan Neoral (bezp.). Další obce také protestují. „Už je to tady, nejdřív tvrdili, že do ničeho zasahovat nebudou, pak že využijí ten bývalý vojenský sklad po Rusech a teď už chtějí kácet les. Za chvíli zaberou celou vesnici a budou si tu dělat, co chtějí. Je to nehorázná drzost,“ nelíbilo se starší ženě v Míšově a další se k ní přidávala.
„My jsme do lesa nemohli ani chodit a oni ho můžou rovnou kácet. Na tom je vidět, jak si naše vláda váží našeho území,“ podotkla. Starostovi Rožmitálu pod Třemšínem se plocha plánovaná ke kácení nezdála až tak velká. „Ve srovnání s celkovou rozlohou Brdů je to poměrně málo, ale samozřejmě se nám to nelíbí. Plánovali zabrat a oplotit celkem 400 hektarů, uvnitř toho by si kus vykáceli. Kéž by celý radar šel do háje,“ prohlásil rožmitálský starosta Josef Vondrášek (KSČM).
Stanice by zabrala les i vodu
Podle Neorala by se kromě lesa jednalo také o vodu. „Ničili by nám i zásoby vody. Stáhli by i největší prameny, podle jejich parametrů by stanice spotřebovala tisíce litrů vody denně na chlazení. Přitom tady je zásobárna vody pro celé Rokycansko,“ pokračoval v kritice Neoral.
Ministerstvo obrany ovšem připomíná, že pokud by základna byla schválena, pak by musela projít stejnou cestou jako jiné stavby.
„Teprve až by Američané předložili projekt, rozhodovalo by se v souladu s českými zákony o studii o vlivu na životní prostředí a dalších podmínkách. Přesné parametry základny ještě nemáme, takže nemůžeme přesněji říci, jaký vliv by základna měla a kolik lesa by se muselo kácet,“ dodal Pejšek.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
