Ižurnál: Lapání oxidu uhličitého může přiotrávit oceán
18.3.2010 | PRAHA | Ižurnál
Idea, že pokud moře okořeníme železem, zbaví nás fytoplankton obtížného oxidu uhličitého, vypadá na první pohled lákavě. Podle nové studie ale v sobě skrývá přímo smrtelné riziko.
Mořský fytoplankton ke svému růstu potřebuje nejen dusík, fosfor a sluneční paprsky, ale také železo. Absence železa je důvodem, proč v asi 20 % oceánu prakticky chybí cokoli zeleného. Závislost fytoplanktonu na železu někteří geoinženýři zahrnuli do plánů na zpomalení globálního oteplení. Hlavní myšlenka je, že obohacení vody železem povzbudí fytoplankton k růstu, při kterém se „zkonzumuje“ velké množství oxidu uhličitého. Experimenty, které tým výzkumníků prováděl v severním Pacifiku, ale ukázaly, že tento přístup může mít ošklivé následky.
K druhům, které ve vodě obohacené železem velmi ochotně rostly, patřily řasy rodu Pseudo-nitzschia, které produkují jedovatou kyselinu domoovou. V pokusných vodách u Britské Kolumbie vědci naměřili nízkou koncentraci tohoto neurotoxinu. Poté, co do vzorků vody nasypali železo a fytoplanktonu začalo přibývat, začala koncentrace kyseliny uvnitř řas i ve vodě stoupat. Pokud by se na pokusném místě řasy vyskytovaly v množství, které je obvyklé v pobřežních vodách, dosáhla by koncentrace toxinu takové úrovně, která by ohrozila místní život.
O tom, že s kyselinou domoovou nejsou žerty, svědčí případ z Kanady. V roce 1987 tady tři lidé zemřeli a víc než stovka dalších se otrávila potom, co snědla mušle z míst, kde zrovna kvetly řasy rodu Pseudo-nitzschia.
reklama
K druhům, které ve vodě obohacené železem velmi ochotně rostly, patřily řasy rodu Pseudo-nitzschia, které produkují jedovatou kyselinu domoovou. V pokusných vodách u Britské Kolumbie vědci naměřili nízkou koncentraci tohoto neurotoxinu. Poté, co do vzorků vody nasypali železo a fytoplanktonu začalo přibývat, začala koncentrace kyseliny uvnitř řas i ve vodě stoupat. Pokud by se na pokusném místě řasy vyskytovaly v množství, které je obvyklé v pobřežních vodách, dosáhla by koncentrace toxinu takové úrovně, která by ohrozila místní život.
O tom, že s kyselinou domoovou nejsou žerty, svědčí případ z Kanady. V roce 1987 tady tři lidé zemřeli a víc než stovka dalších se otrávila potom, co snědla mušle z míst, kde zrovna kvetly řasy rodu Pseudo-nitzschia.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
