MF Dnes: Les u Hradce prý ublíží broukům
6.3.2008 | HRADEC KRÁLOVÉ | MF Dnes | Jana Krejčová |
V okolí krajského města přibývá zalesněných ploch. Ačkoliv se zdá, že podobné záměry přírodě prospívají, některým obyvatelům Hradce Králové se to nelíbí. Podle Josefa Mertlíka tím město zničí jednu ze vzácných lokalit - Okrouhlík v katastru Hradce Králové - Piletic. Tento pozůstatek obecní pastviny prý reprezentuje nejohroženější typ přírodního stanoviště v Česku.
„Zalesněním luk a pastvin Okrouhlíku bude zlikvidováno nejen toto regionální biocentrum, ale i důležitá křižovatka migračních koridorů. Na okraji Hradce Králové přijdeme o pestré společenství rostlin, hmyzu i ptactva,“ upozornil Mertlík, který se zabývá mapováním výskytu ohroženého hmyzu.
Svůj písemný protest se rozhodl zaslat náměstkyni primátora Pavle Finfrlové i s návrhem na osázení okraje Okrouhlíku třešněmi, jak tomu bylo původně. Poukázal přitom na vznikající projekty na záchranu krajových odrůd ovocných dřevin. Jenže trochu pozdě. O záležitosti zastupitelstvo města jednalo už před více než třemi lety.
Podle ředitele hradeckých městských lesů Zdeňka Petříka byl už Okrouhlík zalesněn. „Je to stanoviště pro listnaté stromy, z toho jsme vycházeli,“ vysvětlil Petřík. Společnost, kterou vlastní město Hradec Králové, získala na výsadbu a péči o stromy i evropskou dotaci z programu rozvoje venkova a multifunkčního zemědělství.
Zemědělský půdní fond byl pro tento účel přeměněn na půdu určenou k zalesnění. „Nelze jednoduše převést jeden typ půdy na druhý, projednaly to všechny orgány a ochránci tomu nebránili,“ uvedla Finfrlová.
Petřík věří, že výsadba stromů na Okrouhlíku krajině pomůže: „Je zalesněná méně než východní okraj města, les ji oživí.“
Ale na úkor ubývajících a stále vzácnějších starých sadů, pískoven a úhorů, tvrdí jiní. „Tato místa dosud stála téměř mimo zájem ochrany přírody. Netušilo se, jak jsou důležitá, že tvoří síť mezi stávajícími chráněnými územími. Mají zásadní význam pro ohrožené druhy, které se na oficielní seznamy nedostaly a přežívají tam, ale nejen pro ně,“ míní entomolog Miroslav Mikát.
Kvůli zalesňování těchto lokalit prý mizí v přírodě dříve běžné druhy lučních rostlin a hlavně bezobratlí živočichové. „Změní-li se jen trochu životní podmínky bezobratlých, přestože třeba dokáží létat, vymřou,“ vysvětlil Mikát.
Takto ohrožen je třeba pestrobarevný brouk krasec třešňový, který vyhledává divoké slivoně, divoké třešně, domovem pro něj byly staré, chemicky neobhospodařované a nepříliš pěstěné sady, které se běžně vyskytovaly až do poloviny minulého století. Dnes se objevují velmi zřídka. „Hradec má tu smůlu, že na rozdíl od jiných měst se původní stepi ani osluněné skály v jeho blízkosti nevyskytují. Proto si musíme vážit i těchto drobných stanovišť, kde se ta nelesní fauna a flora udržely, snad by se dal ještě kousek zachránit,“ dodal Mikát.
reklama
Svůj písemný protest se rozhodl zaslat náměstkyni primátora Pavle Finfrlové i s návrhem na osázení okraje Okrouhlíku třešněmi, jak tomu bylo původně. Poukázal přitom na vznikající projekty na záchranu krajových odrůd ovocných dřevin. Jenže trochu pozdě. O záležitosti zastupitelstvo města jednalo už před více než třemi lety.
Podle ředitele hradeckých městských lesů Zdeňka Petříka byl už Okrouhlík zalesněn. „Je to stanoviště pro listnaté stromy, z toho jsme vycházeli,“ vysvětlil Petřík. Společnost, kterou vlastní město Hradec Králové, získala na výsadbu a péči o stromy i evropskou dotaci z programu rozvoje venkova a multifunkčního zemědělství.
Zemědělský půdní fond byl pro tento účel přeměněn na půdu určenou k zalesnění. „Nelze jednoduše převést jeden typ půdy na druhý, projednaly to všechny orgány a ochránci tomu nebránili,“ uvedla Finfrlová.
Petřík věří, že výsadba stromů na Okrouhlíku krajině pomůže: „Je zalesněná méně než východní okraj města, les ji oživí.“
Ale na úkor ubývajících a stále vzácnějších starých sadů, pískoven a úhorů, tvrdí jiní. „Tato místa dosud stála téměř mimo zájem ochrany přírody. Netušilo se, jak jsou důležitá, že tvoří síť mezi stávajícími chráněnými územími. Mají zásadní význam pro ohrožené druhy, které se na oficielní seznamy nedostaly a přežívají tam, ale nejen pro ně,“ míní entomolog Miroslav Mikát.
Kvůli zalesňování těchto lokalit prý mizí v přírodě dříve běžné druhy lučních rostlin a hlavně bezobratlí živočichové. „Změní-li se jen trochu životní podmínky bezobratlých, přestože třeba dokáží létat, vymřou,“ vysvětlil Mikát.
Takto ohrožen je třeba pestrobarevný brouk krasec třešňový, který vyhledává divoké slivoně, divoké třešně, domovem pro něj byly staré, chemicky neobhospodařované a nepříliš pěstěné sady, které se běžně vyskytovaly až do poloviny minulého století. Dnes se objevují velmi zřídka. „Hradec má tu smůlu, že na rozdíl od jiných měst se původní stepi ani osluněné skály v jeho blízkosti nevyskytují. Proto si musíme vážit i těchto drobných stanovišť, kde se ta nelesní fauna a flora udržely, snad by se dal ještě kousek zachránit,“ dodal Mikát.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
je to tak - 6. 3. 2008 - NickaŘada skupin (ptáci, obojživelníci, hmyz, rostliny a jejich společenstva) indikuje, že bezlesí dnes nejvíc trpí ztrátou biodiverzity. Naopak lesních druhů spíše přibývá. Bezlesí u nás v minulosti utrpělo velkoplošným hospodařením a náhradními rekultivacemi. Přetrvává a dlouhodobě bude působit vliv plošné eutrofizace prostředí. Dnes ho dále ohrožuje samovolné i umělé zalesňování a výstavba neustále ukusující z volné krajiny. Přitom na bezlesí je svým výskytem vázána většina naší biodiverzity. Ničení bezlesí brání část osvícených pracovníků veřejné správy, ovšem s omezeným vlivem a možnostmi. Spíše než konzervativní ochranu je třeba hledat vhodné formy využívání těchto ploch, aby se na nich udržel žádoucí stav. Tady by neziskové organizace mohly ochraně přírody skutečně velmi prospět. |
