MF Dnes: Lesníci ohrozili Božídarské rašeliniště
15.4.2005 | BOŽÍ DAR | MF Dnes | Lucie Balaštíková |
Pokutou čtyři sta tisíc korun potrestala Česká inspekce životního prostředí Lesy České republiky za nepovolené změny vodního režimu v Národní přírodní rezervaci Božídarské rašeliniště, kterých se dopustil podnik už v roce 2001.
Jednalo se o největší sankci, kterou inspektoři z oddělení ochrany lesa udělili v loňském roce za poškozování přírody. Případ se táhne už několik let a ještě není u konce. V roce 2001 nechali lesníci pročistit odvodňovací příkopy bez toho, aby požádali o povolení orgán ochrany životního prostředí. Přesto si Lesy myslí, že dostaly pokutu neprávem a s rozhodnutím inspekce nesouhlasí. „Lesníci postupovali podle schváleného plánu, který byl už starý, ale podle mých informací stále platný,“ vysvětlil Jiří Stonawski, odborník Lesů ČR na ochranu přírody.
„Chyba nebyla na naší straně. Věc není ještě uzavřená, proto to nebudu komentovat. Je to na ministerstvu životního prostředí u odvolacího řízení,“ uvedl Jan Neuman z Lesní správy v Horní Blatné. Potvrdil to i tiskový mluvčí Lesů ČR Lubomír Šálek. „Zatím nedošlo k pravomocnému řešení, tak se k tomu moc vyjadřovat nebudeme,“ řekl.
Předmětem ochrany národní přírodní rezervace v Božím Daru je rašeliniště. Proto je odvodnění sledující zlepšení produkčních schopností lesa podle inspektorů v rozporu s posláním rezervace a jedná se o protiprávní jednání. Rašeliniště mohou existovat pouze tam, kde je nadbytek půdní vody a nedostatek živin. Po odvodnění rašeliniště degeneruje. Nahromaděná rašelina se začne rozkládat, tím dojde k uvolnění živin a rašeliništní flóra vyhyne v důsledku konkurence vitálnějších rostlin.
„Revírník objednal vyčištění melioračních příkopů v rezervaci i mimo ni. Předtím jsme pracovníky lesní správy Horní Blatná proškolili, měli proto požádat o povolení orgán ochrany přírody, v té době tedy ministerstvo životního prostředí, což se bohužel nestalo,“ uvedl Stonawski.
Rašeliniště nebo les?
Pracovníci Lesní správy Horní Blatná podle něj jednali v dobrém úmyslu. Udržování rašeliniště bez jakéhokoliv odvodňování může poškodit podle něj lesní prostředí.
„Když se neudržují odvodňovací stružky, les postupně zaniká a může docházet také k výskytu kalamitních škůdců, například lýkožrouta smrkového. Ten může způsobit i plošný úhyn lesa,“ vysvětlil Stonawski. „Je to otázka do diskuse, zda se starat o rašeliniště a nechat přitom zaniknout les. Rašeliniště po staletí udržovali předkové systémem drobného odvodnění. Ještě před čtyřiceti lety bylo v místech, kde roste smrk. Dnes už tomu tak není, takže rašeliník zarůstá strouhy a hladina spodní vody se zvyšuje,“ dodal Stonawski.
Narušení vodního režimu v oblasti národní přírodní rezervace v roce 2001 nebylo jediným prohřeškem Lesů ČR v Karlovarském kraji za posledních deset let. Podle informací z plzeňské inspekce životního prostředí byla společnost v řízení také kvůli dalším poškozením významných krajinných prvků. Jednalo se o odvodnění rašelinišť v blízkosti přírodní rezervace Malé jestřábí jezero, národní přírodní rezervace Velký Močál a na Rolavském vrchu.
„V průběhu správního řízení došlo k promlčení skutků, a proto bylo šetření zastaveno,“ uvedl Tomáš Kameník z plzeňské inspekce.
reklama
„Chyba nebyla na naší straně. Věc není ještě uzavřená, proto to nebudu komentovat. Je to na ministerstvu životního prostředí u odvolacího řízení,“ uvedl Jan Neuman z Lesní správy v Horní Blatné. Potvrdil to i tiskový mluvčí Lesů ČR Lubomír Šálek. „Zatím nedošlo k pravomocnému řešení, tak se k tomu moc vyjadřovat nebudeme,“ řekl.
Předmětem ochrany národní přírodní rezervace v Božím Daru je rašeliniště. Proto je odvodnění sledující zlepšení produkčních schopností lesa podle inspektorů v rozporu s posláním rezervace a jedná se o protiprávní jednání. Rašeliniště mohou existovat pouze tam, kde je nadbytek půdní vody a nedostatek živin. Po odvodnění rašeliniště degeneruje. Nahromaděná rašelina se začne rozkládat, tím dojde k uvolnění živin a rašeliništní flóra vyhyne v důsledku konkurence vitálnějších rostlin.
„Revírník objednal vyčištění melioračních příkopů v rezervaci i mimo ni. Předtím jsme pracovníky lesní správy Horní Blatná proškolili, měli proto požádat o povolení orgán ochrany přírody, v té době tedy ministerstvo životního prostředí, což se bohužel nestalo,“ uvedl Stonawski.
Rašeliniště nebo les?
Pracovníci Lesní správy Horní Blatná podle něj jednali v dobrém úmyslu. Udržování rašeliniště bez jakéhokoliv odvodňování může poškodit podle něj lesní prostředí.
„Když se neudržují odvodňovací stružky, les postupně zaniká a může docházet také k výskytu kalamitních škůdců, například lýkožrouta smrkového. Ten může způsobit i plošný úhyn lesa,“ vysvětlil Stonawski. „Je to otázka do diskuse, zda se starat o rašeliniště a nechat přitom zaniknout les. Rašeliniště po staletí udržovali předkové systémem drobného odvodnění. Ještě před čtyřiceti lety bylo v místech, kde roste smrk. Dnes už tomu tak není, takže rašeliník zarůstá strouhy a hladina spodní vody se zvyšuje,“ dodal Stonawski.
Narušení vodního režimu v oblasti národní přírodní rezervace v roce 2001 nebylo jediným prohřeškem Lesů ČR v Karlovarském kraji za posledních deset let. Podle informací z plzeňské inspekce životního prostředí byla společnost v řízení také kvůli dalším poškozením významných krajinných prvků. Jednalo se o odvodnění rašelinišť v blízkosti přírodní rezervace Malé jestřábí jezero, národní přírodní rezervace Velký Močál a na Rolavském vrchu.
„V průběhu správního řízení došlo k promlčení skutků, a proto bylo šetření zastaveno,“ uvedl Tomáš Kameník z plzeňské inspekce.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
