Právo: Lesníci vypustili do přírody tři dravce
21.6.2007 | HRADEC KRÁLOVÉ | Právo | Ludmila Žlábková |
Tři téměř dvouměsíční mláďata raroha velkého vypustli v úterý dopoledne pracovníci Lesů České republiky do volné přírody. Pokračoval tak projekt záchrany kriticky ohrožených dravců, ke kterému se LČR připojily již v roce 1995. Za tu dobu se podařilo vypustit tři desítky dravců, v převážné většině sokolů stěhovavých.
„Letos se poprvé jedná o raroha. Už před dvěma roky jsme měli rarohy k vypuštění připraveny, ale nezískali jsme povolení ochrany přírody. Samečka i samičku jsme si ponechali a slouží nám k výchovným účelům,“ prozradil manažer projektu Petr Zvolánek.
Z vypouštěcí klece umístěné na telekomunikační věži u budovy ředitelství LČR vylétli tři rarozi, jeden z nich však vzápětí narazil do budovy. Zvolánek jej odchytil a umístil zpět do klece. Pokud by se ukázalo, že je zraněn, podstoupil by léčbu, jinak se bude pokus o vzlétnutí opakovat.
„Mláďata získáváme od sokolníků - chovatelů. Odebereme je zhruba ve čtyřiceti dnech a vložíme je do vypouštěcí klece, kde stráví asi tak deset dnů. Poté jsou již připraveni k vypuštění. Vědí, že se mají do klece vrátit, pokud mají hlad. Teprve po asi měsíci budou schopni samostatného lovu a odlétnou pryč,“ vysvětlil ve stručnosti způsob vypouštění těchto sokolovitých dravců Zvolánek.
Sokol stěhovavý i raroh velký patří v přírodě ke kriticky ohroženým druhům. „Zatímco počet hnízd sokolů se zvyšuje a dnes jich je kolem čtyřiceti, populace rarohů stagnuje. Dokonce se v celosvětovém měřítku uvádí, že je možné, že raroh v horizontu pěti, deseti let v přírodě zcela vyhyne,“ upozornil Zvolánek.
Přispívá k tomu podle něho i vysoká úmrtnost mláďat. Ze sta jich do druhého roku života přežije pouze dvacet až třicet. V republice dnes hnízdí deset až patnáct párů raroha.
„Praktická ochrana přírody je nedílnou součástí práce lesníků. Letos jsme například podepsali smlouvu s pobočnou Ornitologické společnosti na Vysočině, kde budou naši terénní pracovníci vyhledávat doupové stromy. Ornitologům pak jednou za rok předají jejich seznam a ti již budou monitorovat výskyt ptáků,“ uvedl výrobně technický ředitel LČR Vladimír Dolejský.
reklama
Z vypouštěcí klece umístěné na telekomunikační věži u budovy ředitelství LČR vylétli tři rarozi, jeden z nich však vzápětí narazil do budovy. Zvolánek jej odchytil a umístil zpět do klece. Pokud by se ukázalo, že je zraněn, podstoupil by léčbu, jinak se bude pokus o vzlétnutí opakovat.
„Mláďata získáváme od sokolníků - chovatelů. Odebereme je zhruba ve čtyřiceti dnech a vložíme je do vypouštěcí klece, kde stráví asi tak deset dnů. Poté jsou již připraveni k vypuštění. Vědí, že se mají do klece vrátit, pokud mají hlad. Teprve po asi měsíci budou schopni samostatného lovu a odlétnou pryč,“ vysvětlil ve stručnosti způsob vypouštění těchto sokolovitých dravců Zvolánek.
Sokol stěhovavý i raroh velký patří v přírodě ke kriticky ohroženým druhům. „Zatímco počet hnízd sokolů se zvyšuje a dnes jich je kolem čtyřiceti, populace rarohů stagnuje. Dokonce se v celosvětovém měřítku uvádí, že je možné, že raroh v horizontu pěti, deseti let v přírodě zcela vyhyne,“ upozornil Zvolánek.
Přispívá k tomu podle něho i vysoká úmrtnost mláďat. Ze sta jich do druhého roku života přežije pouze dvacet až třicet. V republice dnes hnízdí deset až patnáct párů raroha.
„Praktická ochrana přírody je nedílnou součástí práce lesníků. Letos jsme například podepsali smlouvu s pobočnou Ornitologické společnosti na Vysočině, kde budou naši terénní pracovníci vyhledávat doupové stromy. Ornitologům pak jednou za rok předají jejich seznam a ti již budou monitorovat výskyt ptáků,“ uvedl výrobně technický ředitel LČR Vladimír Dolejský.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
