Právo: Letos se opět soutěží o nejlepší Miss kompost
25.2.2009 | PRAHA | Právo | Petr Janiš |
Ačkoli třídění bioodpadu zatím není zákonná povinnost, město přijalo za svou dlouholetou snahu sdružení Ekodomov a připojilo se k soutěži Miss kompost.
I když název předjímá, že jde o ženskou záležitost, není tomu tak. Vyhraje nejúžasnější z kompostů. Uzávěrka přihlášek je 1. května.
Soutěž jde ruku v ruce s kampaní Dejte šanci bioodpadu, která má i televizními spoty upozornit veřejnost, jak nakládat třeba se spadaným ovocem, slupkami z citrusů či s kávovou sedlinou. Do bioodpadu naopak nepatří kosti, oleje, popel, pleny, zbytky omáček, majonézy.
„Kompostovat můžete nejen na zahrádce, ale také na sídlištích či bytových domech ve městě, společně se svými sousedy v komunitním kompostéru nebo přímo doma za pomoci žížal ve vermikompostéru,“ apeluje sdružení. Kompostér sice vypadá jako popelnice, ale má ve víku a na boku větrací otvory. Rošt nad dnem oddělujíce odpad od nahromaděné vody, aby kompostér nezapáchal.
Ačkoli novela zákona o odpadech platí od 1. ledna, ministerstvo životního prostředí chystá celý nový zákon, který by zakotvil povinnost bioodpad třídit. Nyní to doporučují nižší normy.
„Pro lidi je to dáno vyhláškou, že by neměli vyhazovat bioodpad do směsných nádob,“ řekl Právu Petr Mikulka z Pražských služeb, které podle jeho slov bioodpad svážejí z 28 okrajových částí Prahy. Bio-kuka vozy nejčastěji zamíří do Malešic, kde je vedle spalovny také kompostárna.
„Vozíme to na kompostárnu, kde se vyrábí půdní substrát, humus,“ poznamenal Mikulka. Kompostáren je více. Pražské služby nabízejí svoz kompostérů jednou za 14 dní, a to v ceně přes 700 korun ročně za největší, 240litrovou nádobu.
Zejména restaurace a jídelny využívají možnost poskytnout zbytky jídel jako tzv. gastroodpadu do bioplynových stanic.
A množství vytříděného bioodpadu i gastroodpadu stoupá, i když podle údajů Pražských služeb asi 17 % směsného komunálního odpadu tvoří bioodpad.
V roce 2006 přitom asi 77 % biodpadu skončilo na skládce. Loni už ale Pražské služby svezly asi 1350 tun, v roce 2007 o 300 tun méně. U gastroodpadu šlo loni asi o 2200 tun, v roce 2007 o 1100 tun.
Ačkoli Pražské služby vsadily v reklamě na ekologii, nejsou jedinou firmou, která se svozem odpadu zabývá. Naopak v branži začíná docela tvrdá konkurence.
Ekodomov s odborem ochrany prostředí magistrátu a pražským radním Petrem Štěpánkem (SZ) vybízí ke kompostování na školních zahradách, což má naučit děti správným návykům.
Bojovníci za třídění bioodpadu vyzdvihují tzv. komunitní kompostování, jaké se praktikuje v Řepích nebo dolních Chabrech. ve spolupráci s Pražskými službami vzniká tzv. bioreaktor, který má za rok zpracovat až 16 tisíc tun zbytků jídla, prošlých potravin. Vedle bioplynu a elektrického proudu má od roku 2010 také vyrábět teplo a kvalitní humus.
***
Kompostovat můžete nejen na zahrádce, ale také na sídlištích či bytových domech ve městě, společně se svými sousedy v komunitním kompostéru Sdružení Ekodomov
reklama
Soutěž jde ruku v ruce s kampaní Dejte šanci bioodpadu, která má i televizními spoty upozornit veřejnost, jak nakládat třeba se spadaným ovocem, slupkami z citrusů či s kávovou sedlinou. Do bioodpadu naopak nepatří kosti, oleje, popel, pleny, zbytky omáček, majonézy.
„Kompostovat můžete nejen na zahrádce, ale také na sídlištích či bytových domech ve městě, společně se svými sousedy v komunitním kompostéru nebo přímo doma za pomoci žížal ve vermikompostéru,“ apeluje sdružení. Kompostér sice vypadá jako popelnice, ale má ve víku a na boku větrací otvory. Rošt nad dnem oddělujíce odpad od nahromaděné vody, aby kompostér nezapáchal.
Ačkoli novela zákona o odpadech platí od 1. ledna, ministerstvo životního prostředí chystá celý nový zákon, který by zakotvil povinnost bioodpad třídit. Nyní to doporučují nižší normy.
„Pro lidi je to dáno vyhláškou, že by neměli vyhazovat bioodpad do směsných nádob,“ řekl Právu Petr Mikulka z Pražských služeb, které podle jeho slov bioodpad svážejí z 28 okrajových částí Prahy. Bio-kuka vozy nejčastěji zamíří do Malešic, kde je vedle spalovny také kompostárna.
„Vozíme to na kompostárnu, kde se vyrábí půdní substrát, humus,“ poznamenal Mikulka. Kompostáren je více. Pražské služby nabízejí svoz kompostérů jednou za 14 dní, a to v ceně přes 700 korun ročně za největší, 240litrovou nádobu.
Zejména restaurace a jídelny využívají možnost poskytnout zbytky jídel jako tzv. gastroodpadu do bioplynových stanic.
A množství vytříděného bioodpadu i gastroodpadu stoupá, i když podle údajů Pražských služeb asi 17 % směsného komunálního odpadu tvoří bioodpad.
V roce 2006 přitom asi 77 % biodpadu skončilo na skládce. Loni už ale Pražské služby svezly asi 1350 tun, v roce 2007 o 300 tun méně. U gastroodpadu šlo loni asi o 2200 tun, v roce 2007 o 1100 tun.
Ačkoli Pražské služby vsadily v reklamě na ekologii, nejsou jedinou firmou, která se svozem odpadu zabývá. Naopak v branži začíná docela tvrdá konkurence.
Ekodomov s odborem ochrany prostředí magistrátu a pražským radním Petrem Štěpánkem (SZ) vybízí ke kompostování na školních zahradách, což má naučit děti správným návykům.
Bojovníci za třídění bioodpadu vyzdvihují tzv. komunitní kompostování, jaké se praktikuje v Řepích nebo dolních Chabrech. ve spolupráci s Pražskými službami vzniká tzv. bioreaktor, který má za rok zpracovat až 16 tisíc tun zbytků jídla, prošlých potravin. Vedle bioplynu a elektrického proudu má od roku 2010 také vyrábět teplo a kvalitní humus.
***
Kompostovat můžete nejen na zahrádce, ale také na sídlištích či bytových domech ve městě, společně se svými sousedy v komunitním kompostéru Sdružení Ekodomov
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
