MF Dnes: Liberec chce brát teplo z nitra země
22.6.2007 | LIBEREC | MF Dnes | Milada Prokopová |
Geotermální elektrárna za miliardu korun by měla nejen vyrobit elektřinu, ale třeba i teplo pro část Liberce.
Nahoře jen malý rodinný domek s dynamem a výměníkem, pod ním vrt až pět kilometrů do nitra země, kterým proudí voda. Dolů studená, nahoru horká. energie, kterou s sebou nese, se mění na elektřinu a páru.
Tak by se stručně dala popsat geotermální elektrárna. Jedna taková za zhruba miliardu by do budoucna mohla stát i v Liberci. Radní nyní schválili založení Vědecko-výzkumného institutu, který by měl kontrolními vrty zjistit, které místo je pro elektrárnu nejvhodnější.
„Pokud by se to povedlo, byli bychom jedni z prvních v republice,“ říká náměstek libereckého primátora pro rozvoj Ivo Palouš. Zatímco zkušební vrt by přišel řádově na desítky milionů korun, vlastní elektrárna by měla vyjít na miliardu.
Město Liberec nechce jít do projektu samo. „Dohodli jsme se na spolupráci s osmi nebo devíti městy v republice, jsme ale největší, a tak chceme založení institutu zaštítit,“ vysvětlil Palouš.
Liberec je jednou z třiceti lokalit v tuzemsku, které odborníci vytipovali. Další v Libereckém kraji je už jen Nové Město pod Smrkem. V Česku to je ale například i Rumburk, Český Krumlov, Nová Paka, Dobruška, Opočno, Úvaly. „Chtěli bychom koupit společnou vrtnou soupravu a využívat ji společně,“ poznamenal Palouš. Založení institutu bude město stát 150 tisíc korun. O další dotace může požádat, až vyhodnotí zkušební vrt do hloubky zhruba 2,5 kilometru.
„Věříme, že bude úspěšný,“ říká Vlastimil Myslil z firmy Geomedia, která je garantem a odborným poradcem projektu. „Liberec je na žulovém masivu, ve kterém jsou praskliny a právě jich se dá pro tento způsob výroby energie využít,“ říká Myslil. „Pokud se naplní vodou, stanou se jakýmsi velkým podzemním výměníkem.“
Podle Myslila elektrárna není nijak obrovská. Potřebuje plochu asi jednoho hektaru. „Jde o tři vrty ve vzdálenosti šest set metrů od sebe. Prostředním se tlačí dolů studená voda, krajními jde nahoru voda teplá,“ popsal Myslil. „Zahřátá voda s párou s sebou přináší energii, která se mění na elektřinu. Studená se zase vrací do země.“ Rozhodnutí radních musejí ještě schválit zastupitelé. „Vytipováváme vhodnou lokalitu, kde by se daly vrty provést,“ říká Palouš. „Měla by být někde v blízkosti vodního zdroje a také v blízkosti parovodu, který by se dal využít na rozvod tepla. Jednou z možností jsou například Pavlovice. Ty bychom pak mohli pomocí zařízení vytápět.“ Ředitel liberecké teplárny Zdeněk Kožešník nepovažuje projekt za konkurenci. „Je to proti našim zájmům,“ přiznává. „Je to ale otázka řady let.“
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj
reklama
Tak by se stručně dala popsat geotermální elektrárna. Jedna taková za zhruba miliardu by do budoucna mohla stát i v Liberci. Radní nyní schválili založení Vědecko-výzkumného institutu, který by měl kontrolními vrty zjistit, které místo je pro elektrárnu nejvhodnější.
„Pokud by se to povedlo, byli bychom jedni z prvních v republice,“ říká náměstek libereckého primátora pro rozvoj Ivo Palouš. Zatímco zkušební vrt by přišel řádově na desítky milionů korun, vlastní elektrárna by měla vyjít na miliardu.
Město Liberec nechce jít do projektu samo. „Dohodli jsme se na spolupráci s osmi nebo devíti městy v republice, jsme ale největší, a tak chceme založení institutu zaštítit,“ vysvětlil Palouš.
Liberec je jednou z třiceti lokalit v tuzemsku, které odborníci vytipovali. Další v Libereckém kraji je už jen Nové Město pod Smrkem. V Česku to je ale například i Rumburk, Český Krumlov, Nová Paka, Dobruška, Opočno, Úvaly. „Chtěli bychom koupit společnou vrtnou soupravu a využívat ji společně,“ poznamenal Palouš. Založení institutu bude město stát 150 tisíc korun. O další dotace může požádat, až vyhodnotí zkušební vrt do hloubky zhruba 2,5 kilometru.
„Věříme, že bude úspěšný,“ říká Vlastimil Myslil z firmy Geomedia, která je garantem a odborným poradcem projektu. „Liberec je na žulovém masivu, ve kterém jsou praskliny a právě jich se dá pro tento způsob výroby energie využít,“ říká Myslil. „Pokud se naplní vodou, stanou se jakýmsi velkým podzemním výměníkem.“
Podle Myslila elektrárna není nijak obrovská. Potřebuje plochu asi jednoho hektaru. „Jde o tři vrty ve vzdálenosti šest set metrů od sebe. Prostředním se tlačí dolů studená voda, krajními jde nahoru voda teplá,“ popsal Myslil. „Zahřátá voda s párou s sebou přináší energii, která se mění na elektřinu. Studená se zase vrací do země.“ Rozhodnutí radních musejí ještě schválit zastupitelé. „Vytipováváme vhodnou lokalitu, kde by se daly vrty provést,“ říká Palouš. „Měla by být někde v blízkosti vodního zdroje a také v blízkosti parovodu, který by se dal využít na rozvod tepla. Jednou z možností jsou například Pavlovice. Ty bychom pak mohli pomocí zařízení vytápět.“ Ředitel liberecké teplárny Zdeněk Kožešník nepovažuje projekt za konkurenci. „Je to proti našim zájmům,“ přiznává. „Je to ale otázka řady let.“
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
