Právo: Liberecká zoologická zahrada to chce osladit i evropským šelmám
9.1.2009 | LIBEREC | Právo | Barbora Silná |
Do letošní kampaně pod názvem Osladíme to i evropským šelmám? se zapojila opět také liberecká zoologická zahrada, která tak chce upozornit na velmi aktuální problémy spojené s populací šelem ve volné přírodě.
Vloni se nejstarší zoologická zahrada v Česku zapojila do kampaně na ochranu obojživelníků a pomohla tak svými akcemi s výběrem prostředků, které jsou následně k řešení problémů použity.
Právu to řekl mluvčí Zoologické zahrady v Liberci Ivan Langr s tím, že jde o kampaně pořádané Evropskou asociací zoologických zahrad a akvárií (EAZA).
„Stejně jako v jiných kampaních EAZA i kampaň pro evropské šelmy se bude snažit získat finanční prostředky pro různé ochranářské programy, které pokrývají několik původních druhů šelem. Aby všechny projekty bylo možné realizovat, zaměří se kampaň na dosažení nebo v lepším případě překročení částky 750 tisíc eur,“ konstatoval Langr.
Proto pro letošní kampaň zahrady vybraly tzv. tucet špinavců neboli dvanáct nejohroženějších druhů evropských šelem.
Jde přitom o druhy velmi známé, jako například liška polární, medvěd hnědý i lední, vydra říční, rys ostrovid, kočka divoká, norek evropský nebo šakal obecný. Nechybí ovšem ani vlk, rys, tchořík anebo rosomák sibiřský.
Podle ředitele Zoo Liberec Davida Nejedla jsou současné evropské šelmy postaveny před dva protichůdné problémy.
„Prvním je zvyšování počtu jejich jedinců, druhým pak snižování. Téma kampaně je vztaženo k oběma problémům,“ vysvětlil Nejedlo a pokračoval, že na jedné straně znamená takové činnosti, které podporují přežití ohrožených šelem, a na straně druhé naučit se žít v blízkosti těch, u kterých se zvyšuje početnost. Velké šelmy, které po určitý čas vymizely v mnohých prostředích západní Evropy, postupně rekolonizují jejich původní biotopy.
„Změny ve využívání krajiny v posledních letech znamenají, že většina Evropy je pokryta lesy více, než tomu bylo před lety. Výsledkem je, že u některých šelem narůstá jejich počet a šíří se do nových oblastí,“ zmínil Nejedlo. Zatímco z hlediska ochrany je to sice velmi pozitivní signál, na druhé straně přivádí nebezpečné šelmy do blízkosti člověka a jeho obydlí.
To vede ke škodám na jeho dobytku nebo majetku, což se projeví v tom nejhorším případě jejich zabíjením.
„Je třeba se zaměřit na to, aby se tento konflikt snížil na minimum, pokud nechceme, aby šelmy znovu úplně zmizely z těchto právě znovu osídlených oblastí,“ Nejedlo.
Snižování počtu některých šelem je zase opačným extrémem, neboť jich ubývá v přímém důsledku působení člověka v přírodě. I tuto skutečnost je podle asociace potřeba řešit a postupně napravovat. „Aby šelmy přežily, mnoho těchto druhů potřebuje pomoc ve formě přímého zásahu,“ uzavřel Nejedlo.
reklama
Právu to řekl mluvčí Zoologické zahrady v Liberci Ivan Langr s tím, že jde o kampaně pořádané Evropskou asociací zoologických zahrad a akvárií (EAZA).
„Stejně jako v jiných kampaních EAZA i kampaň pro evropské šelmy se bude snažit získat finanční prostředky pro různé ochranářské programy, které pokrývají několik původních druhů šelem. Aby všechny projekty bylo možné realizovat, zaměří se kampaň na dosažení nebo v lepším případě překročení částky 750 tisíc eur,“ konstatoval Langr.
Proto pro letošní kampaň zahrady vybraly tzv. tucet špinavců neboli dvanáct nejohroženějších druhů evropských šelem.
Jde přitom o druhy velmi známé, jako například liška polární, medvěd hnědý i lední, vydra říční, rys ostrovid, kočka divoká, norek evropský nebo šakal obecný. Nechybí ovšem ani vlk, rys, tchořík anebo rosomák sibiřský.
Podle ředitele Zoo Liberec Davida Nejedla jsou současné evropské šelmy postaveny před dva protichůdné problémy.
„Prvním je zvyšování počtu jejich jedinců, druhým pak snižování. Téma kampaně je vztaženo k oběma problémům,“ vysvětlil Nejedlo a pokračoval, že na jedné straně znamená takové činnosti, které podporují přežití ohrožených šelem, a na straně druhé naučit se žít v blízkosti těch, u kterých se zvyšuje početnost. Velké šelmy, které po určitý čas vymizely v mnohých prostředích západní Evropy, postupně rekolonizují jejich původní biotopy.
„Změny ve využívání krajiny v posledních letech znamenají, že většina Evropy je pokryta lesy více, než tomu bylo před lety. Výsledkem je, že u některých šelem narůstá jejich počet a šíří se do nových oblastí,“ zmínil Nejedlo. Zatímco z hlediska ochrany je to sice velmi pozitivní signál, na druhé straně přivádí nebezpečné šelmy do blízkosti člověka a jeho obydlí.
To vede ke škodám na jeho dobytku nebo majetku, což se projeví v tom nejhorším případě jejich zabíjením.
„Je třeba se zaměřit na to, aby se tento konflikt snížil na minimum, pokud nechceme, aby šelmy znovu úplně zmizely z těchto právě znovu osídlených oblastí,“ Nejedlo.
Snižování počtu některých šelem je zase opačným extrémem, neboť jich ubývá v přímém důsledku působení člověka v přírodě. I tuto skutečnost je podle asociace potřeba řešit a postupně napravovat. „Aby šelmy přežily, mnoho těchto druhů potřebuje pomoc ve formě přímého zásahu,“ uzavřel Nejedlo.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
