MF Dnes: Lidé od řek se bojí prudkého tání
16.1.2006 | VYSOČINA | MF Dnes | Michaela Šimová |
Přestože panuje tuhá zima, nespí vodohospodáři na Vysočině klidným zimním spánkem. Již v současnosti s pomocí hydrologů sledují, kolik sněhu leží v povodí řek v kraji.
Mají totiž všichni v živé paměti loňské březnové povodně. Téměř celou Vysočinu tehdy zasáhla dvacetiletá voda. Škody šplhaly do stovek milionů. A nyní je v některých koutech kraje sněhu ještě víc.
Správci toků proto nyní odpouštějí preventivně některé přehrady a počítají s další regulací hladin. To proto, aby byly nádrže připraveny na větší množství vody z tajícího sněhu. V povodí řeky Jihlavy nad Dalešickou přehradou se ukrývá 74,9 milionů metrů krychlových vody ve sněhu. Je to o deset milionů víc, než na přelomu loňského února a března, jen pár dní před velkými záplavami.
Přehrady se chystají
Správcem toku je sice povodí Moravy, ale přehrada patří elekrárenské společnosti ČEZ. „Zásoby vody ve sněhu je o trošku více než polovina objemu celé přehrady. Hladina je nyní zhruba na loňské úrovni, tedy poměrně nízko. Přehrada je stavěna na zachycení stoleté vody,“ reagoval mluvčí ČEZu Petr Spilka.
Ostře sledovaným jezerem je přehrada Mostiště, ležící nad Velkým Meziříčím. Právě tady měli loni obavy, zda narušená a havarijní přehradní hráz zachytí jarní přívaly vody a jak se nimi vypořádá koryto Oslavy. „Přehrada je opravena a v pořádku. Pokud máme z něčeho obavy, tak spíše z říčky Balinky. V jejím povodí leží hodně sněhu. Pro případné rychlé tání máme připraveny havarijní plány i pytle s pískem,“ popsal meziříčský starosta František Bradáč. „Nad nádrží Mostiště je zásoba vody ve sněhu 16,3 milionů metrů krychlových. Nádrž je přepuštěna a připravena na tání,“ uklidnil Radomír Prudek z dispečinku povodí Moravy. Kvanta bílé hmoty pokrývají okolí Dářka u Žďáru nad Sázavou, největšího rybníku na Vysočině. Samotný rybník nějakou vodu pojme. Něco odteče do níže položených rybníků. Žďár tedy povodněmi ohrožen není, ale obce níže po toku Sázavy se s velkou vodou mohou potýkat.
Vodohospodáři sledují také řeky na Pelhřimovsku a Havlíčkobrodsku, opatrované povodím Vltavy. „Zásob vody ve sněhu v povodí Želivky je 63 milionů metrů krychlových. Situaci sledujeme. V přehradách Trnávce a Sedlici máme vytvořen volný objem na loňské úrovni,“ přiblížil Tomáš Kendík z dispečinku povodí Vltavy.
V povodí Sázavy leží ve sněhu 249,7 milionů kubíků vody. A na Havlíčkobrodsku loni čelili lidé právě rozběsněné Sázavě. Třeba v Ledči odstranili škody po jarní povodni teprve nedávno. „Kdyby odtál současný sníh najednou, tak máme opět problémy. My jsme připraveni organizačně, máme pytle s pískem. Ale řeka je hodně zanesena. Těžko tak můžeme dělat nějaká protipovodňová opatření. Letos bychom rádi začali řešit vyčištění koryta řeky,“ zahloubal se ledečský místostarosta Jaroslav Doležal.
Řeky zamrzají i ode dna
Hodně sněhu a zamrzlé řeky. To je špatná kombinace. Při stávajících mrazech zamrzají toky i ode dna. Až se oteplí, led hned tak nepovolí. A masa vody se bude valit přes něj. „Kvůli silným mrazům se tvoří na řekách ledová celina i dnový led. Namrzá ode dna směrem k hladině a negativně ovlivňuje průtoky. Hladiny řek se mohou vzdouvat a může docházet i k rozlivům vody,“ vylíčil Prudek, co se děje v korytech.
„Naši pracovníci pravidelně obcházejí jednotlivé úseky řek. Až bude příznivější počasí bez silných mrazů, začnou ledové celiny nařezávat,“ vzkázal Prudek. Shodně bdí nad ledem povodí Vltavy.
Kvůli ledovým krám mívají potíže například lidé z okolí Rokytné v Jaroměřicích. Bariéry většinou zatarasí jez u Střelnice. Voda pak zaplavuje okolní zahrady. „Čekáme na oblevu, abychom mohli vyhodit dvě fošny z jezu. Právě z ledu máme největší obavu. Společně s hasiči řeku už teď sledujeme,“ podotkl jaroměřický starosta Karel Nedvědický.
V Třebíči ohlídají řeku Jihlavu jak vodohospodáři, tak městští strážníci. Hlavně ostráží ledové kry. Před větší pohromou chrání centrum Třebíče dva vakové jezy s automatickým spouštěním. „Letos máme nový protipovodňový val podél Svojsíkova nábřeží. Nabídli jsme lidem i systém varování pomocí textových zpráv na mobilní telefony. Ale pro malý zájem ho zatím využívat nebudeme,“ popsal mluvčí třebíčské radnice Ivan Přibík s tím, že při jarním tání se zaplavení pravděpodobně nevyhne zahrádkářské kolonii v Poušově.
reklama
Správci toků proto nyní odpouštějí preventivně některé přehrady a počítají s další regulací hladin. To proto, aby byly nádrže připraveny na větší množství vody z tajícího sněhu. V povodí řeky Jihlavy nad Dalešickou přehradou se ukrývá 74,9 milionů metrů krychlových vody ve sněhu. Je to o deset milionů víc, než na přelomu loňského února a března, jen pár dní před velkými záplavami.
Přehrady se chystají
Správcem toku je sice povodí Moravy, ale přehrada patří elekrárenské společnosti ČEZ. „Zásoby vody ve sněhu je o trošku více než polovina objemu celé přehrady. Hladina je nyní zhruba na loňské úrovni, tedy poměrně nízko. Přehrada je stavěna na zachycení stoleté vody,“ reagoval mluvčí ČEZu Petr Spilka.
Ostře sledovaným jezerem je přehrada Mostiště, ležící nad Velkým Meziříčím. Právě tady měli loni obavy, zda narušená a havarijní přehradní hráz zachytí jarní přívaly vody a jak se nimi vypořádá koryto Oslavy. „Přehrada je opravena a v pořádku. Pokud máme z něčeho obavy, tak spíše z říčky Balinky. V jejím povodí leží hodně sněhu. Pro případné rychlé tání máme připraveny havarijní plány i pytle s pískem,“ popsal meziříčský starosta František Bradáč. „Nad nádrží Mostiště je zásoba vody ve sněhu 16,3 milionů metrů krychlových. Nádrž je přepuštěna a připravena na tání,“ uklidnil Radomír Prudek z dispečinku povodí Moravy. Kvanta bílé hmoty pokrývají okolí Dářka u Žďáru nad Sázavou, největšího rybníku na Vysočině. Samotný rybník nějakou vodu pojme. Něco odteče do níže položených rybníků. Žďár tedy povodněmi ohrožen není, ale obce níže po toku Sázavy se s velkou vodou mohou potýkat.
Vodohospodáři sledují také řeky na Pelhřimovsku a Havlíčkobrodsku, opatrované povodím Vltavy. „Zásob vody ve sněhu v povodí Želivky je 63 milionů metrů krychlových. Situaci sledujeme. V přehradách Trnávce a Sedlici máme vytvořen volný objem na loňské úrovni,“ přiblížil Tomáš Kendík z dispečinku povodí Vltavy.
V povodí Sázavy leží ve sněhu 249,7 milionů kubíků vody. A na Havlíčkobrodsku loni čelili lidé právě rozběsněné Sázavě. Třeba v Ledči odstranili škody po jarní povodni teprve nedávno. „Kdyby odtál současný sníh najednou, tak máme opět problémy. My jsme připraveni organizačně, máme pytle s pískem. Ale řeka je hodně zanesena. Těžko tak můžeme dělat nějaká protipovodňová opatření. Letos bychom rádi začali řešit vyčištění koryta řeky,“ zahloubal se ledečský místostarosta Jaroslav Doležal.
Řeky zamrzají i ode dna
Hodně sněhu a zamrzlé řeky. To je špatná kombinace. Při stávajících mrazech zamrzají toky i ode dna. Až se oteplí, led hned tak nepovolí. A masa vody se bude valit přes něj. „Kvůli silným mrazům se tvoří na řekách ledová celina i dnový led. Namrzá ode dna směrem k hladině a negativně ovlivňuje průtoky. Hladiny řek se mohou vzdouvat a může docházet i k rozlivům vody,“ vylíčil Prudek, co se děje v korytech.
„Naši pracovníci pravidelně obcházejí jednotlivé úseky řek. Až bude příznivější počasí bez silných mrazů, začnou ledové celiny nařezávat,“ vzkázal Prudek. Shodně bdí nad ledem povodí Vltavy.
Kvůli ledovým krám mívají potíže například lidé z okolí Rokytné v Jaroměřicích. Bariéry většinou zatarasí jez u Střelnice. Voda pak zaplavuje okolní zahrady. „Čekáme na oblevu, abychom mohli vyhodit dvě fošny z jezu. Právě z ledu máme největší obavu. Společně s hasiči řeku už teď sledujeme,“ podotkl jaroměřický starosta Karel Nedvědický.
V Třebíči ohlídají řeku Jihlavu jak vodohospodáři, tak městští strážníci. Hlavně ostráží ledové kry. Před větší pohromou chrání centrum Třebíče dva vakové jezy s automatickým spouštěním. „Letos máme nový protipovodňový val podél Svojsíkova nábřeží. Nabídli jsme lidem i systém varování pomocí textových zpráv na mobilní telefony. Ale pro malý zájem ho zatím využívat nebudeme,“ popsal mluvčí třebíčské radnice Ivan Přibík s tím, že při jarním tání se zaplavení pravděpodobně nevyhne zahrádkářské kolonii v Poušově.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
