MF Dnes: Lidé protestují proti rozšíření těžby štěrku
1.8.2007 | DOLNÍ BENEŠOV | MF Dnes | Liana Melecká |
Poté, co si lidé v části Dolního Benešova Zábřehu předčasem oddechli od hluku a prachu, který léta snášeli z nedaleké štěrkovny, vše začíná nanovo. Společnost Štěrkovny Dolní Benešov požádala o rozšíření dobývacího prostoru a znovu chce začít těžit.
Jenže tentokráte mnohem blíže k obytným domům.
„Kdyby došlo k plánovanému rozšíření z roku 2006, začínal by dobývací prostor o výměře 25 hektarů prakticky 250 metrů od našeho domu a ročně by se tam vytěžilo sto tisíc tun štěrku. Už od osmdesátých let jsme si tady těžby užili dost. Prášilo se tak, že stromy kolem byly celé od žlutého prachu a ve dne jsme slyšeli hluk bagrů. Proto jsme hned v dubnu loňského roku začali protestovat,“ uvedl Gerhard Bazan, člen kontrolní komise a bývalý zastupitel městského úřadu v Dolním Benešově.
Písemné vyjádření adresované na ministerstvo životního prostředí (MŽP) proti obnovení těžby podepsalo pětadvacet obyvatel Zábřehu, kterých se těžba přímo dotýká. Díky tomu se lidem podařilo prosadit, že se dobývací prostor posunul až za hranici potoka Štěpánka.
„Už teď nám klesla hladiny spodní vody ve studni o dva metry dolů. Vodu používáme na zalévání zahrady a bojíme se, že zůstaneme úplně bez vody. Jsme zásadně proti tomu, aby se otevřelo další ložisko. Je to strašně blízko a taky bychom si už chtěli užít klidu,“ řekl sedmdesátiletý Emerich Pačka. Majitelé domů upozorňují ještě na další nebezpečí: „Už teď vznikají na budovách mikrotrhliny způsobené posunem podloží díky těžbě a to je ložisko podstatně dál od domů. Louky za zahradami jsou plné odpadků z vedlejší skládky a to nemluvím o nebezpečí zatopení pozemků z jezera, které vznikne těžbou,“ pokračoval Bazan.
Pozemky zatím vykoupené nejsou
Na obavy obyvatel Zábřehu, že jim díky další těžbě štěrkopísku poklesne hladina spodní vody reagoval Petr Reclík, vedoucí technické divize Štěrkoven spol. s r.o. Dolní Benešov: „Vybudovali jsme již hydrogeologické monitorovací vrty, které nyní používáme k získání základních hydrogeologických informací. V budoucnu mají sloužit k monitoringu vlivu případné těžby na vodní zdroje v obci,“ uvedl Reclík a doplnil, že těžbu štěrkopísku plánují v prostoru mezi potoky Mlýnská Strouha a Štěpánka na ploše asi 10 hektarů. Tato plocha je od zástavby Zábřehu vzdálena asi 1 kilometr.
„Zahájení těžby bude záviset na výsledku posouzení vlivu uvažovaného záměru na životní prostředí a stanovisku ministerstva životního prostředí. Proto jsme také zatím pozemky nevykupovali, ale máme s majiteli uzavřenou pouze předběžnou smlouvu,“ vysvětloval Reclík. Město Dolní Benešov zatím žádné oficiální stanovisko k plánované těžbě nezaujalo. „Názory obyvatel této části obce se různí. Jedni proti těžbě protestují, druhým, kteří bydlí ve vzdálenější části obce a těm, na jejichž pozemcích se má těžit, to nevadí. Počkáme proto, až budeme znát názory všech a potom bude záležet na rozhodnutí zastupitelstva,“ řekl místostarosta Richard Spruch. Potvrdil také, že souběžně město jedná se štěrkovnami o případném odškodnění.
Ministerstvo: k nárůstu vlivů na životní prostředí nedojde
Koncem května proběhlo v Zábřehu veřejné projednání vlivu těžby na životní prostředí, které svolali úředníci ministerstva životního prostředí. „Jedná se o pokračování ve využívání zásob suroviny v hranicích stanoveného chráněného ložiskového území Dolní Benešov a ve využívání nového nevýhradního ložiska, které navazuje na stávající dobývací prostor. Ke kumulaci a nárůstu vlivů na životní prostředí nedojde, neboť těžební činnost má plynule navázat na právě končící těžbu štěrkopísku ve stávajícím dobývacím prostoru,“ sdělila Marta Lapčíková, pracovnice ostravského pracoviště ministerstva životního prostředí. Uvedla také, že bude zachována současná kapacita těžby. Těžit se má deset let. V současné době zpracovatelka posudku píše vypořádání připomínek, které zazněly na veřejném projednání. „Až zpracujeme návrh stanoviska, zašleme jej k podpisu na odbor posuzování vlivů na životní prostředí ministerstva životního prostředí,“ dodala Lapčíková.
Pokud se Zábřežským nepodaří zabránit těžbě, budou bojovat alespoň proti tomu, aby jim za zahradami vzniklo další jezero. „Chceme prosadit, aby štěrkovny prostor postupně asanovaly a rekultivovaly. Pak bude záležet na zastupitelích,“ řekl Gerhard Bazan.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Severní Morava a Slezsko
reklama
„Kdyby došlo k plánovanému rozšíření z roku 2006, začínal by dobývací prostor o výměře 25 hektarů prakticky 250 metrů od našeho domu a ročně by se tam vytěžilo sto tisíc tun štěrku. Už od osmdesátých let jsme si tady těžby užili dost. Prášilo se tak, že stromy kolem byly celé od žlutého prachu a ve dne jsme slyšeli hluk bagrů. Proto jsme hned v dubnu loňského roku začali protestovat,“ uvedl Gerhard Bazan, člen kontrolní komise a bývalý zastupitel městského úřadu v Dolním Benešově.
Písemné vyjádření adresované na ministerstvo životního prostředí (MŽP) proti obnovení těžby podepsalo pětadvacet obyvatel Zábřehu, kterých se těžba přímo dotýká. Díky tomu se lidem podařilo prosadit, že se dobývací prostor posunul až za hranici potoka Štěpánka.
„Už teď nám klesla hladiny spodní vody ve studni o dva metry dolů. Vodu používáme na zalévání zahrady a bojíme se, že zůstaneme úplně bez vody. Jsme zásadně proti tomu, aby se otevřelo další ložisko. Je to strašně blízko a taky bychom si už chtěli užít klidu,“ řekl sedmdesátiletý Emerich Pačka. Majitelé domů upozorňují ještě na další nebezpečí: „Už teď vznikají na budovách mikrotrhliny způsobené posunem podloží díky těžbě a to je ložisko podstatně dál od domů. Louky za zahradami jsou plné odpadků z vedlejší skládky a to nemluvím o nebezpečí zatopení pozemků z jezera, které vznikne těžbou,“ pokračoval Bazan.
Pozemky zatím vykoupené nejsou
Na obavy obyvatel Zábřehu, že jim díky další těžbě štěrkopísku poklesne hladina spodní vody reagoval Petr Reclík, vedoucí technické divize Štěrkoven spol. s r.o. Dolní Benešov: „Vybudovali jsme již hydrogeologické monitorovací vrty, které nyní používáme k získání základních hydrogeologických informací. V budoucnu mají sloužit k monitoringu vlivu případné těžby na vodní zdroje v obci,“ uvedl Reclík a doplnil, že těžbu štěrkopísku plánují v prostoru mezi potoky Mlýnská Strouha a Štěpánka na ploše asi 10 hektarů. Tato plocha je od zástavby Zábřehu vzdálena asi 1 kilometr.
„Zahájení těžby bude záviset na výsledku posouzení vlivu uvažovaného záměru na životní prostředí a stanovisku ministerstva životního prostředí. Proto jsme také zatím pozemky nevykupovali, ale máme s majiteli uzavřenou pouze předběžnou smlouvu,“ vysvětloval Reclík. Město Dolní Benešov zatím žádné oficiální stanovisko k plánované těžbě nezaujalo. „Názory obyvatel této části obce se různí. Jedni proti těžbě protestují, druhým, kteří bydlí ve vzdálenější části obce a těm, na jejichž pozemcích se má těžit, to nevadí. Počkáme proto, až budeme znát názory všech a potom bude záležet na rozhodnutí zastupitelstva,“ řekl místostarosta Richard Spruch. Potvrdil také, že souběžně město jedná se štěrkovnami o případném odškodnění.
Ministerstvo: k nárůstu vlivů na životní prostředí nedojde
Koncem května proběhlo v Zábřehu veřejné projednání vlivu těžby na životní prostředí, které svolali úředníci ministerstva životního prostředí. „Jedná se o pokračování ve využívání zásob suroviny v hranicích stanoveného chráněného ložiskového území Dolní Benešov a ve využívání nového nevýhradního ložiska, které navazuje na stávající dobývací prostor. Ke kumulaci a nárůstu vlivů na životní prostředí nedojde, neboť těžební činnost má plynule navázat na právě končící těžbu štěrkopísku ve stávajícím dobývacím prostoru,“ sdělila Marta Lapčíková, pracovnice ostravského pracoviště ministerstva životního prostředí. Uvedla také, že bude zachována současná kapacita těžby. Těžit se má deset let. V současné době zpracovatelka posudku píše vypořádání připomínek, které zazněly na veřejném projednání. „Až zpracujeme návrh stanoviska, zašleme jej k podpisu na odbor posuzování vlivů na životní prostředí ministerstva životního prostředí,“ dodala Lapčíková.
Pokud se Zábřežským nepodaří zabránit těžbě, budou bojovat alespoň proti tomu, aby jim za zahradami vzniklo další jezero. „Chceme prosadit, aby štěrkovny prostor postupně asanovaly a rekultivovaly. Pak bude záležet na zastupitelích,“ řekl Gerhard Bazan.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Severní Morava a Slezsko
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
