MF Dnes: Lidé se bojí jet na kole
24.4.2009 | PRAHA | MF Dnes | Aleš Berný |
Pokud se zeptáte Pražana na to, jak se mu jezdí na kole po městě, odpoví vám pravděpodobně takto: „Na kole se v Praze bojím jezdit, chybí dostatek cyklostezek a cyklotras a nebezpečná místa se většinou nedají pohodlně přejet městskou hromadnou dopravou.“
Vyplývá to z průzkumu, který si nechal udělat magistrát společně s Technickou správou komunikací. Zúčastnilo se ho devět set devadesát osm respondentů.
Z průzkumu vyplynulo, že v Praze alespoň jednou měsíčně jede na kole zhruba 250 tisíc lidí. „Dalších 165 tisíc by jezdilo, pokud by se zlepšily podmínky pro cyklistiku, například bezpečnost,“ uvedl Pavel Rusý z Institutu pro výzkum trhu GfK, který výzkum zpracoval.
Právě bezpečnost pak lidé označili za největší problém cyklistiky v Praze.
„Celkem ji uvedlo jako největší problém šedesát jedna procent dotázaných, což je hodně. Jako druhý největší problém lidé označili nedostatek komunikací vhodných pro cyklisty,“ uvedl Pavel Rusý z Institutu pro výzkum trhu GfK.
To znamená, že podle 41 procent lidí je v Praze málo cyklostezek a cyklotras.
„Na kole nejedu, nemám ho kde přivázat“ Třetí překážkou pro častější ježdění na kole je pro Pražany městská doprava. Jako problém ji označila zhruba polovina všech cyklistů.
S kolem totiž mohou bez problémů pouze do metra. Autobusy jsou pro cyklisty tabu a do tramvají mohou jen od 20 do 6 hodin a jen na vybraných linkách.
„Častějšímu využití kola jako dopravního prostředku brání podle dotázaných také to, že si nemají v cíli kam dát kolo,“ uvedl Michal Křivohlávek ze sdružení Auto*mat, které se cyklistikou zabývá.
Pražané mají totiž podle Křivohlávka většinou dražší kola, která se bojí přivázat řetězem k zábradlí a odejít pryč. „Primárně kola používají k rekreaci, proto si kupují dražší kola,“ vysvětlil.
Možným řešením jsou jakási oplocená parkoviště. „Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy je oplocený pozemek, kam se dostanou pouze majitelé vstupní karty. Tu si studenti vyzvednou na děkanátu. To je jeden ze způsobů, jak pomoci cyklistům,“ řekl Křivohlávek.
Z výzkumu také vyplynulo, že v současné době kolo využívají „aktivní“ cyklisté, kteří jezdí na kole do práce, každý pátý den.
„Zároveň se ukázalo, že kdyby bylo město vstřícnější, jezdili by každý druhý den,“ uvedl Pavel Rusý.
* Cyklisté v Praze
Celkem 250 tisíc
Potenciálních 165 tisíc
Pravidelných 131 tisíc
Příležitostných 113 tisíc
Počet kol v Praze cca 800 tisíc
Průměrně ujede za rok 345 km
* Jak zlepšit jízdu
Zvýšit bezpečnost 54 %
Scelit cyklostezky a trasy 53 %
Přeprava kol v MHD 48 %
Vybudovat úschovny kol 39 %
Parkování u škol, úřadů 39 %
Zvýšit práva cyklistů 37 %
MHD do kopce zdarma 31 %
Vybudovat síť půjčoven 29 %
Větší propagace cyklistiky 15 %
Pozn.: Pravidelní cyklisté jezdí alespoň jednou týdně, příležitostní jednou měsíčně.
Průzkumu se zúčastnilo 998 lidí ve věku od 15 do 69 let.
reklama
Z průzkumu vyplynulo, že v Praze alespoň jednou měsíčně jede na kole zhruba 250 tisíc lidí. „Dalších 165 tisíc by jezdilo, pokud by se zlepšily podmínky pro cyklistiku, například bezpečnost,“ uvedl Pavel Rusý z Institutu pro výzkum trhu GfK, který výzkum zpracoval.
Právě bezpečnost pak lidé označili za největší problém cyklistiky v Praze.
„Celkem ji uvedlo jako největší problém šedesát jedna procent dotázaných, což je hodně. Jako druhý největší problém lidé označili nedostatek komunikací vhodných pro cyklisty,“ uvedl Pavel Rusý z Institutu pro výzkum trhu GfK.
To znamená, že podle 41 procent lidí je v Praze málo cyklostezek a cyklotras.
„Na kole nejedu, nemám ho kde přivázat“ Třetí překážkou pro častější ježdění na kole je pro Pražany městská doprava. Jako problém ji označila zhruba polovina všech cyklistů.
S kolem totiž mohou bez problémů pouze do metra. Autobusy jsou pro cyklisty tabu a do tramvají mohou jen od 20 do 6 hodin a jen na vybraných linkách.
„Častějšímu využití kola jako dopravního prostředku brání podle dotázaných také to, že si nemají v cíli kam dát kolo,“ uvedl Michal Křivohlávek ze sdružení Auto*mat, které se cyklistikou zabývá.
Pražané mají totiž podle Křivohlávka většinou dražší kola, která se bojí přivázat řetězem k zábradlí a odejít pryč. „Primárně kola používají k rekreaci, proto si kupují dražší kola,“ vysvětlil.
Možným řešením jsou jakási oplocená parkoviště. „Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy je oplocený pozemek, kam se dostanou pouze majitelé vstupní karty. Tu si studenti vyzvednou na děkanátu. To je jeden ze způsobů, jak pomoci cyklistům,“ řekl Křivohlávek.
Z výzkumu také vyplynulo, že v současné době kolo využívají „aktivní“ cyklisté, kteří jezdí na kole do práce, každý pátý den.
„Zároveň se ukázalo, že kdyby bylo město vstřícnější, jezdili by každý druhý den,“ uvedl Pavel Rusý.
* Cyklisté v Praze
Celkem 250 tisíc
Potenciálních 165 tisíc
Pravidelných 131 tisíc
Příležitostných 113 tisíc
Počet kol v Praze cca 800 tisíc
Průměrně ujede za rok 345 km
* Jak zlepšit jízdu
Zvýšit bezpečnost 54 %
Scelit cyklostezky a trasy 53 %
Přeprava kol v MHD 48 %
Vybudovat úschovny kol 39 %
Parkování u škol, úřadů 39 %
Zvýšit práva cyklistů 37 %
MHD do kopce zdarma 31 %
Vybudovat síť půjčoven 29 %
Větší propagace cyklistiky 15 %
Pozn.: Pravidelní cyklisté jezdí alespoň jednou týdně, příležitostní jednou měsíčně.
Průzkumu se zúčastnilo 998 lidí ve věku od 15 do 69 let.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
