Právo: Lidé z Jiřetína by své domy dolům prodali
16.11.2005 | HORNÍ JIŘETÍN | Právo | Šárka Tonarová |
Udělejte mi slušnou nabídku a svůj dům prodám, vzkázala Mostecké uhelné společnosti (MUS) jedna z obyvatelek vesnic ohrožených těžbou hnědého uhlí, Mariana Čechová. Potvrdila tím stále křehčí jednotnost lidí z Horního Jiřetína a Černic, kteří v únorovém referendu drtivou většinou hlasů odmítli zrušení limitů těžby, a tedy i likvidaci svých domovů.
„Tehdy jsme měli hrozně málo informací. Říkalo se, že nám MUS postaví domy, a když budou dražší, než je cena našich baráků, budeme to muset doplatit. To nikdo nechtěl. Jenže teď to vypadá na mnohem lepší podmínky. A spousta lidí je připravená na ně kývnout,“ řekla Právu Čechová.
Spolu s ní by okamžitě opustili vesnici i další obyvatelé, jejichž jména má redakce k dispozici. „Mám šachtu za zahradou, slyším stroje celou noc, cítím ten opar, co se nad doly vytváří. Dům mi praská, všechno se propadá. Prodal bych,“ uvedl například Jiří Kovařovský z Horního Jiřetína.
Bojují ti, co tam nežijí
Vesměs se dotázaní shodují v tom, že za zachování vesnic nejodvážněji bojují někteří zastupitelé a pak také lidé, co v obci nežijí. „Měli by se sem nastěhovat, ekologové. Žít tady, to není žádný med,“ zlobí se vesničané se šachtou za zády.
„Nemůžete se jim divit. Říkají, že tady chcíp’, pes a mají pravdu. Autobus sem jezdí jen málokdy, v příjezdové silnici jsou díry jako pěst. Zásobování dvou tisíc lidí zajišťují tři krámky. Kousek od nás je chemička. Na zahradu mi padají černé saze z faklovacích komínů. Páchnou tu žumpy, protože nikdo nebude stavět kanalizaci v lokalitě, pod níž je strategická surovina. Navíc nechci, aby mě tisíce rodin proklely, protože kvůli mě přijdou horníci o práci. Chtěla bych odsud odejít. Když dostanu šanci, nepromarním ji,“ usoudila Čechová.
Ve vesnicích se živě spekuluje o podmínkách, za nichž by se důlní společnost dostala k bohatému ložisku uhlí pod oběma obcemi. Majitelé pozemků se shodují na tom, že se bude vykupovat za sedminásobek odhadní ceny objektů. Mluvčí MUS Liběna Novotná však tvrdí, že firma zatím žádná jednání nezahájila.
„Připravujeme projekt, jak bychom postupovali, pokud stát zpřístupní další zásoby uhlí. Zatím však konkrétně nejednáme, a to s nikým. Jen monitorujeme zájem lidí,“ uvedla.
O limitech stále častěji
Příprava území pro těžbu by stála několik miliard korun. Jen část z nich je vyčleněná na případný výkup a bourání domů. Další peníze by spolkly například inženýrské sítě v budoucí šachtě. „Není pravda, že nakupujeme pozemky, kde by lidé z Horního Jiřetína a Černic mohli stavět. To bychom udělali až po zrušení limitů a zmapování zájmu obyvatel,“ doplnila Novotná. MUS podle ní připravuje několik variant vyrovnání. Lidé by mohli dostat za svůj majetek peníze nebo si nechat postavit nový dům, a to pravděpodobně v lokalitách vzdálených od svého původního bydliště do patnácti kilometrů.
O zrušení ekologických limitů se v posledních týdnech mluví stále častěji. Vyjadřují se k němu politici všech úrovní, a to včetně premiéra Jiřího Paroubka. Ten v dopise odborářům MUS připustil, že se stát zrušení limitů v Severočeské hnědouhelné pánvi v dohledné době nevyhne. Pro povolení těžby však musí mít důlní společnosti souhlas všech účastníků řízení, tedy i vlastníků nemovitostí v dotčených oblastech, napsal.
Odbory pro těžbu
Odbory MUS chtějí postup těžby. Využití všech dosažitelných zásob uhlí je podle nich nezbytné, aby se ekonomická a sociální situace na Mostecku dlouhodobě stabilizovala. „V lomu ČSA, patřícím MUS, by při zachování hranic skončila těžba v roce 2017. To by znamenalo zrušení 4000 pracovních míst. Třetina ekonomicky aktivního obyvatelstva regionu by byla bez práce,“ tvrdí předák Vlastimil Waic.
Za hranicemi těžby z roku 1991 leží milióny tun uhlí. Podle Waice je v lokalitě ČSA 255 miliónů tun hnědého uhlí, v lomu Bílina dalších 120 miliónů tun. „Uvolnění limitů by v prvním případě prodloužilo těžbu o 45 let, ve druhém o patnáct,“ dodal.
Za zachování limitů naopak bojují ekologové a ministr životního prostředí Libor Ambrozek. V Litvínově na Mostecku nedávno zdůraznil, že bude prosazovat jejich zachování nejméně do roku 2030.
Proti rušení limitů se začínají ozývat také lidé z Litvínova. „Každý lituje Jiřetínské, že se budou muset stěhovat, ale nikoho nenapadlo, že my jsme na tom ještě hůř. Oni dostanou peníze a můžou se odstěhovat. A nám nikdo nedá nic. A to budeme mít šachtu za domem, když postoupí těžba,“ zlobí se lidi z litvínovské lokality Janov.
reklama
Spolu s ní by okamžitě opustili vesnici i další obyvatelé, jejichž jména má redakce k dispozici. „Mám šachtu za zahradou, slyším stroje celou noc, cítím ten opar, co se nad doly vytváří. Dům mi praská, všechno se propadá. Prodal bych,“ uvedl například Jiří Kovařovský z Horního Jiřetína.
Bojují ti, co tam nežijí
Vesměs se dotázaní shodují v tom, že za zachování vesnic nejodvážněji bojují někteří zastupitelé a pak také lidé, co v obci nežijí. „Měli by se sem nastěhovat, ekologové. Žít tady, to není žádný med,“ zlobí se vesničané se šachtou za zády.
„Nemůžete se jim divit. Říkají, že tady chcíp’, pes a mají pravdu. Autobus sem jezdí jen málokdy, v příjezdové silnici jsou díry jako pěst. Zásobování dvou tisíc lidí zajišťují tři krámky. Kousek od nás je chemička. Na zahradu mi padají černé saze z faklovacích komínů. Páchnou tu žumpy, protože nikdo nebude stavět kanalizaci v lokalitě, pod níž je strategická surovina. Navíc nechci, aby mě tisíce rodin proklely, protože kvůli mě přijdou horníci o práci. Chtěla bych odsud odejít. Když dostanu šanci, nepromarním ji,“ usoudila Čechová.
Ve vesnicích se živě spekuluje o podmínkách, za nichž by se důlní společnost dostala k bohatému ložisku uhlí pod oběma obcemi. Majitelé pozemků se shodují na tom, že se bude vykupovat za sedminásobek odhadní ceny objektů. Mluvčí MUS Liběna Novotná však tvrdí, že firma zatím žádná jednání nezahájila.
„Připravujeme projekt, jak bychom postupovali, pokud stát zpřístupní další zásoby uhlí. Zatím však konkrétně nejednáme, a to s nikým. Jen monitorujeme zájem lidí,“ uvedla.
O limitech stále častěji
Příprava území pro těžbu by stála několik miliard korun. Jen část z nich je vyčleněná na případný výkup a bourání domů. Další peníze by spolkly například inženýrské sítě v budoucí šachtě. „Není pravda, že nakupujeme pozemky, kde by lidé z Horního Jiřetína a Černic mohli stavět. To bychom udělali až po zrušení limitů a zmapování zájmu obyvatel,“ doplnila Novotná. MUS podle ní připravuje několik variant vyrovnání. Lidé by mohli dostat za svůj majetek peníze nebo si nechat postavit nový dům, a to pravděpodobně v lokalitách vzdálených od svého původního bydliště do patnácti kilometrů.
O zrušení ekologických limitů se v posledních týdnech mluví stále častěji. Vyjadřují se k němu politici všech úrovní, a to včetně premiéra Jiřího Paroubka. Ten v dopise odborářům MUS připustil, že se stát zrušení limitů v Severočeské hnědouhelné pánvi v dohledné době nevyhne. Pro povolení těžby však musí mít důlní společnosti souhlas všech účastníků řízení, tedy i vlastníků nemovitostí v dotčených oblastech, napsal.
Odbory pro těžbu
Odbory MUS chtějí postup těžby. Využití všech dosažitelných zásob uhlí je podle nich nezbytné, aby se ekonomická a sociální situace na Mostecku dlouhodobě stabilizovala. „V lomu ČSA, patřícím MUS, by při zachování hranic skončila těžba v roce 2017. To by znamenalo zrušení 4000 pracovních míst. Třetina ekonomicky aktivního obyvatelstva regionu by byla bez práce,“ tvrdí předák Vlastimil Waic.
Za hranicemi těžby z roku 1991 leží milióny tun uhlí. Podle Waice je v lokalitě ČSA 255 miliónů tun hnědého uhlí, v lomu Bílina dalších 120 miliónů tun. „Uvolnění limitů by v prvním případě prodloužilo těžbu o 45 let, ve druhém o patnáct,“ dodal.
Za zachování limitů naopak bojují ekologové a ministr životního prostředí Libor Ambrozek. V Litvínově na Mostecku nedávno zdůraznil, že bude prosazovat jejich zachování nejméně do roku 2030.
Proti rušení limitů se začínají ozývat také lidé z Litvínova. „Každý lituje Jiřetínské, že se budou muset stěhovat, ale nikoho nenapadlo, že my jsme na tom ještě hůř. Oni dostanou peníze a můžou se odstěhovat. A nám nikdo nedá nic. A to budeme mít šachtu za domem, když postoupí těžba,“ zlobí se lidi z litvínovské lokality Janov.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
