MF Dnes: „Lidé z Pardubic už trpí dost“
7.9.2007 | PARDUBICE | MF Dnes | Milan Zlinský |
Miroslav Rubeš byl jedenáct let hlavním dohližitelem na kvalitu ovzduší ve východních Čechách. Jako inspektor životního prostředí jezdil dávat pokuty do místních továren za nadměrné znečištění ovzduší. Na plánovanou modernizaci spalovny odpadů v Semtíně už může pohlížet nezávisle. Je totiž v důchodu. Přesto před jejím spuštěním varuje.
„V Pardubicích je velkých znečišťovatelů už příliš. Vedle známé Synthesie a Parama to je čistička odpadních vod, Foxconn, Ronal, retenční nádrž Lhotka v Semtíně a mnoho dalších menších provozů. Třeba lidé ze Svítkova, Starých Čívic nebo Rosic nad Labem jsou už doslova obklíčeni velkými znečišťovateli životního prostředí. Měli bychom být rádi, že aspoň ta spalovna přestala fungovat,“ říká vystudovaný chemik.
* Proč myslíte, že si česko-rakouská firma Energie AG vybrala pro svou spalovnu nebezpečných odpadů zrovna Pardubice?
Mají pocit, že v Pardubicích to už nikoho nepřekvapí. Řeknou si: Tam už to stejně smrdí, tak co. Spalovna to už příliš nezhorší. Jenže ono je to přesně naopak. Lidé z Pardubicka žijí trvale ve znečištěném prostředí a nezaslouží si další velký zdroj škodlivin. Je to vůči Pardubičanům ze strany firmy projev neúcty.
* Jenže firmě jde spíše o zisk. Navíc za jejich plánem pálit v Pardubicích 20 tisíc tun odpadu ročně stojí vedení krajského úřadu.
Já rozumím tomu, že kraj má nějaký svůj odpadový plán. Na druhou stranu mi není jasné, proč by spalovna měla stát zrovna v Pardubicích. Je třeba najít lepší místo. Nejlépe tam, kde nejsou obyvatelé vystaveni tak velkému znečištění jako v Pardubicích.
* Radní pro životní prostředí Petr Šilar ale tvrdí, že je potřeba pálit v Pardubicích. Prý tady vzniká nejvíce chemického odpadu.
Ano, ale na druhou stranu ho tady nevzniká tolik, aby uživil tak velkou spalovnu. Je tedy logické, že firma bude do Pardubic dovážet odpad z celé země a s velkou pravděpodobností časem i ze zahraničí. Myslím, že by stačilo pardubický odpad dál vozit do ostravské spalovny.
* Jak moc je spalování odpadu efektivní?
Objem odpadu se zmenší po spálení asi na třetinu. Vznikne z něho velmi nebezpečná struska, ve které jsou veškeré škodliviny koncentrované. Tuny strusky a popele se pak budou muset stejně vozit kamiony na skládky velmi nebezpečného odpadu.
* O kolik by vlastně provoz velké spalovny zhoršil prostředí v Pardubicích?
V průměru asi o pět procent. Je to ale hodně obecně řečeno. U některých látek stoupnou koncentrace mnohem víc, u jiných zase méně.
* V čem vidíte hlavní nebezpečí spalovny pro lidi?
V její blízkosti od nejbližších domů. Energie AG uvádí, že spalovna se nachází na pravém břehu Labe, v prostoru mezi obcemi Rybitví (cca 1,5 kilometru) a Srnojedy (cca 650 metrů). Tyto údaje je však třeba zpřesnit. Nejbližší obytný dům v Lánech na Důlku stojí asi 300 metrů daleko od areálu spalovny, některé domy v Srnojedech jsou vzdáleny asi 400 metrů. Rosice jsou 2 kilometry, Svítkov asi 3 a podobně jsou na tom Staré Čívice. Krajské město není o mnoho dále. Při takových vzdálenostech neuděláte v případě nehody nic. Navíc vypnout tak velký provoz není otázka vteřin.
* Odpůrci spalovny také často říkají, že lidem nebude nic platné ani to, když firma bude dodržovat všechny limity. Škodlivin prý i tak bude hodně.
Já samozřejmě věřím tomu, že spalovna bude plnit předepsané normy. Ostatně by určitě nerada platila pokuty. Jenže pravda je, že se to často nedaří. Paramo nebo Synthesia mnohokrát dostaly pokuty za nějaké chyby. Není to nic výjimečného. Navíc je třeba upozornit, že uvedená spalovna se řadí vzhledem ke své velké kapacitě 20 tisíc tun spáleného nebezpečného odpadu ročně do kategorie zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší, nikoliv pouze mezi velké zdroje, jak uvádí vlastní dokumentace.
* Lidé se také obávají rakovinotvorných dioxinů. Pardubice už dnes patří mezi města s největším výskytem zhoubných onemocnění.
Z posouzení zdravotních rizik vyplývá, že dioxiny jako vysoce toxické organické látky znamenají vážný ekologický problém. Vznikají ve spalovacích procesech, kde je přítomen chlor. Zejména v energetice a chemickém průmyslu. V naší republice nemají dioxiny stanoven imisní limit. Ve většině lokalit je možno očekávat situaci těsně převyšující koncentrace, které jsou považovány za přijatelné v USA. Kvůli soustředění chemického průmyslu patří Pardubicko k územím s nejvíce ovlivněným životním prostředím v zemi. Některé důležité ukazatele zdravotního stavu obyvatel Pardubického kraje dokládají horší úroveň, než je republikový průměr nebo vykazují nepříznivý trend.
* Myslíte, že bude ještě vůbec možné zprovoznění spalovny zabránit?
Pokud bude tlak samosprávy dostatečný, tak si myslím, že to jde. Bude záležet také na stanovisku Pardubického kraje. Ten je zatím na rozdíl od magistrátu pro spalovnu.
* Co by mělo krajské radní přesvědčit o změněně názoru?
V zájmu nás i příštích generací žijících na Pardubicku je třeba odmítnout často uplatňovaný názor, že zdejší ovzduší je již tak znečištěné a občané si na to již zvykli, že zde lze stavět jakékoliv ekologicky zatěžující provozy. Často slyšíme nářky zástupců města a kraje i podnikatelů, že k nám jezdí stále méně našich i zahraničních turistů. Tento trend by možná šlo postupně zvrátit, pokud bychom důsledněji chránili životní prostředí v celém regionu.
* Třeba lidé v Rosicích při debatě se zástupci firmy dávali za vzor Hradec Králové.
V Hradci skutečně více dbají na svoje životní prostředí. Stačí si jen vzpomenout, jak tam tvrdě odmítli firmu Ronal nebo plánovanou spalovnu odpadů, která měla být v Opatovicích. Pardubice by se měly poučit.
***
Miroslav Rubeš
Chemik a odborník na životní prostředí. Narodil se roku 1945 ve Slaném. V Pardubicích vystudoval vysokou školu chemicko-technologickou.
Mezi léty 1992 až 2007 pracoval na Inspekci životního prostředí v Hradci Králové. Jako vedoucí oddělení dohlížel 11 let na kvalitu ovzduší v Pardubickém a Královéhradeckém kraji.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj
reklama
* Proč myslíte, že si česko-rakouská firma Energie AG vybrala pro svou spalovnu nebezpečných odpadů zrovna Pardubice?
Mají pocit, že v Pardubicích to už nikoho nepřekvapí. Řeknou si: Tam už to stejně smrdí, tak co. Spalovna to už příliš nezhorší. Jenže ono je to přesně naopak. Lidé z Pardubicka žijí trvale ve znečištěném prostředí a nezaslouží si další velký zdroj škodlivin. Je to vůči Pardubičanům ze strany firmy projev neúcty.
* Jenže firmě jde spíše o zisk. Navíc za jejich plánem pálit v Pardubicích 20 tisíc tun odpadu ročně stojí vedení krajského úřadu.
Já rozumím tomu, že kraj má nějaký svůj odpadový plán. Na druhou stranu mi není jasné, proč by spalovna měla stát zrovna v Pardubicích. Je třeba najít lepší místo. Nejlépe tam, kde nejsou obyvatelé vystaveni tak velkému znečištění jako v Pardubicích.
* Radní pro životní prostředí Petr Šilar ale tvrdí, že je potřeba pálit v Pardubicích. Prý tady vzniká nejvíce chemického odpadu.
Ano, ale na druhou stranu ho tady nevzniká tolik, aby uživil tak velkou spalovnu. Je tedy logické, že firma bude do Pardubic dovážet odpad z celé země a s velkou pravděpodobností časem i ze zahraničí. Myslím, že by stačilo pardubický odpad dál vozit do ostravské spalovny.
* Jak moc je spalování odpadu efektivní?
Objem odpadu se zmenší po spálení asi na třetinu. Vznikne z něho velmi nebezpečná struska, ve které jsou veškeré škodliviny koncentrované. Tuny strusky a popele se pak budou muset stejně vozit kamiony na skládky velmi nebezpečného odpadu.
* O kolik by vlastně provoz velké spalovny zhoršil prostředí v Pardubicích?
V průměru asi o pět procent. Je to ale hodně obecně řečeno. U některých látek stoupnou koncentrace mnohem víc, u jiných zase méně.
* V čem vidíte hlavní nebezpečí spalovny pro lidi?
V její blízkosti od nejbližších domů. Energie AG uvádí, že spalovna se nachází na pravém břehu Labe, v prostoru mezi obcemi Rybitví (cca 1,5 kilometru) a Srnojedy (cca 650 metrů). Tyto údaje je však třeba zpřesnit. Nejbližší obytný dům v Lánech na Důlku stojí asi 300 metrů daleko od areálu spalovny, některé domy v Srnojedech jsou vzdáleny asi 400 metrů. Rosice jsou 2 kilometry, Svítkov asi 3 a podobně jsou na tom Staré Čívice. Krajské město není o mnoho dále. Při takových vzdálenostech neuděláte v případě nehody nic. Navíc vypnout tak velký provoz není otázka vteřin.
* Odpůrci spalovny také často říkají, že lidem nebude nic platné ani to, když firma bude dodržovat všechny limity. Škodlivin prý i tak bude hodně.
Já samozřejmě věřím tomu, že spalovna bude plnit předepsané normy. Ostatně by určitě nerada platila pokuty. Jenže pravda je, že se to často nedaří. Paramo nebo Synthesia mnohokrát dostaly pokuty za nějaké chyby. Není to nic výjimečného. Navíc je třeba upozornit, že uvedená spalovna se řadí vzhledem ke své velké kapacitě 20 tisíc tun spáleného nebezpečného odpadu ročně do kategorie zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší, nikoliv pouze mezi velké zdroje, jak uvádí vlastní dokumentace.
* Lidé se také obávají rakovinotvorných dioxinů. Pardubice už dnes patří mezi města s největším výskytem zhoubných onemocnění.
Z posouzení zdravotních rizik vyplývá, že dioxiny jako vysoce toxické organické látky znamenají vážný ekologický problém. Vznikají ve spalovacích procesech, kde je přítomen chlor. Zejména v energetice a chemickém průmyslu. V naší republice nemají dioxiny stanoven imisní limit. Ve většině lokalit je možno očekávat situaci těsně převyšující koncentrace, které jsou považovány za přijatelné v USA. Kvůli soustředění chemického průmyslu patří Pardubicko k územím s nejvíce ovlivněným životním prostředím v zemi. Některé důležité ukazatele zdravotního stavu obyvatel Pardubického kraje dokládají horší úroveň, než je republikový průměr nebo vykazují nepříznivý trend.
* Myslíte, že bude ještě vůbec možné zprovoznění spalovny zabránit?
Pokud bude tlak samosprávy dostatečný, tak si myslím, že to jde. Bude záležet také na stanovisku Pardubického kraje. Ten je zatím na rozdíl od magistrátu pro spalovnu.
* Co by mělo krajské radní přesvědčit o změněně názoru?
V zájmu nás i příštích generací žijících na Pardubicku je třeba odmítnout často uplatňovaný názor, že zdejší ovzduší je již tak znečištěné a občané si na to již zvykli, že zde lze stavět jakékoliv ekologicky zatěžující provozy. Často slyšíme nářky zástupců města a kraje i podnikatelů, že k nám jezdí stále méně našich i zahraničních turistů. Tento trend by možná šlo postupně zvrátit, pokud bychom důsledněji chránili životní prostředí v celém regionu.
* Třeba lidé v Rosicích při debatě se zástupci firmy dávali za vzor Hradec Králové.
V Hradci skutečně více dbají na svoje životní prostředí. Stačí si jen vzpomenout, jak tam tvrdě odmítli firmu Ronal nebo plánovanou spalovnu odpadů, která měla být v Opatovicích. Pardubice by se měly poučit.
***
Miroslav Rubeš
Chemik a odborník na životní prostředí. Narodil se roku 1945 ve Slaném. V Pardubicích vystudoval vysokou školu chemicko-technologickou.
Mezi léty 1992 až 2007 pracoval na Inspekci životního prostředí v Hradci Králové. Jako vedoucí oddělení dohlížel 11 let na kvalitu ovzduší v Pardubickém a Královéhradeckém kraji.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
