Právo: Lidstvo je v šesté etapě vymírání druhů
22.4.2004 | PRAHA | Právo | Alexandr Petrželka |
Jako nepodložený optimismus se jeví dnešní celosvětový Den Země v souvislosti s kontroverzní hypotézou vědců, že lidstvo odstartovalo novou etapu masového mizení druhů už svou vlastní existencí.
"Jsme uprostřed šestého období vymírání, jež začalo asi před 50 tisíci lety," napsal v časopise Science Paul S. Martin z Arizonské univerzity v Tusconu. "Vymírání je faktem. Naštěstí jde o proces pomalejší než ty předchozí, ale nevíme, jestli bude stejně kruté."
Den Země, který odstartovalo protiválečné hnutí v USA koncem 60. let minulého století a od roku 1970 se koná pravidelně, měl jako hlavní cíl dostat otázky poškozování životního prostředí do povědomí politiků. To se sice podařilo a do ochrany životního prostředí se zapojují miliony lidí, ale ekologická katastrofa hrozit nepřestává, jak ukazují odborné studie. Vědci a politici se totiž nemohou shodnout na příčinách negativních trendů a tedy ani na preventivních krocích. Světlou výjimkou je např. evropský projekt Natura 2000 na ochranu ptáků, k němuž se v minulých dnech připojila i ČR.
Důvody všech dosavadních pěti masových vymírání dosud nejsou spolehlivě vysvětleny a tak nelze říci, zda je současný proces možné zvrátit..
Vědci se shodují, že k nejhoršímu momentu pro život na Zemi došlo v prvohorním permu někdy před 250 milióny let, kdy zmizelo až 95 procent živých organismů; nevědí však proč. Stejně nejasný je důvod devonské krize před 360 milióny let, při níž vyhynuly dvě třetiny života. Apokalypsu v ordoviku (vyhynula třetina organismů) před 440 milióny let způsobilo zřejmě záření gama z exploze supernovy a vymírání v triasu (před 220 milióny let) stejně jako v křídě (před 65 milióny let) mají na svědomí srážky s meteoritem.
"Ukazuje se, že jsme tempo současného vymírání podcenili," soudí Stuart Pimm z britské Duke University. Poukázal na studie, podle nichž jen v Británii za 30 let klesly populace některých ptačích a hmyzích druhů až o 54, respektive 70 procent.
reklama
Den Země, který odstartovalo protiválečné hnutí v USA koncem 60. let minulého století a od roku 1970 se koná pravidelně, měl jako hlavní cíl dostat otázky poškozování životního prostředí do povědomí politiků. To se sice podařilo a do ochrany životního prostředí se zapojují miliony lidí, ale ekologická katastrofa hrozit nepřestává, jak ukazují odborné studie. Vědci a politici se totiž nemohou shodnout na příčinách negativních trendů a tedy ani na preventivních krocích. Světlou výjimkou je např. evropský projekt Natura 2000 na ochranu ptáků, k němuž se v minulých dnech připojila i ČR.
Důvody všech dosavadních pěti masových vymírání dosud nejsou spolehlivě vysvětleny a tak nelze říci, zda je současný proces možné zvrátit..
Vědci se shodují, že k nejhoršímu momentu pro život na Zemi došlo v prvohorním permu někdy před 250 milióny let, kdy zmizelo až 95 procent živých organismů; nevědí však proč. Stejně nejasný je důvod devonské krize před 360 milióny let, při níž vyhynuly dvě třetiny života. Apokalypsu v ordoviku (vyhynula třetina organismů) před 440 milióny let způsobilo zřejmě záření gama z exploze supernovy a vymírání v triasu (před 220 milióny let) stejně jako v křídě (před 65 milióny let) mají na svědomí srážky s meteoritem.
"Ukazuje se, že jsme tempo současného vymírání podcenili," soudí Stuart Pimm z britské Duke University. Poukázal na studie, podle nichž jen v Británii za 30 let klesly populace některých ptačích a hmyzích druhů až o 54, respektive 70 procent.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
